Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Niels Bohr se svou ženou
Slavný dánský fyzik, vědec, prezident Královské dánské akademie věd a nositel Nobelovy ceny Niels Bohr byl nucen utéct před nacisty. A byly to vskutku dramatické okolnosti.
Bohrovou primární oblastí zájmu byla atomová a jaderná fyzika, jíž se do hloubky začal zabývat ve 30. letech. V roce 1933 se dostal k moci v Německu Adolf Hitler a Bohr v této neklidné době začal aktivně pomáhat vědcům, kterým hrozilo po roce 1933 ve své vlasti nebezpečí. Bohr tak poskytl útočiště řadě vědců a pomáhal jim sehnat i práci. Někteří z nich pak odcestovali do Velké Británie či USA, kde se stali součástí projektu Manhattanu, na jehož konci byla sestrojena atomová bomba.
Sám Bohr se ocitl v bezprostředním nebezpečí, když německá vojska překročila v roce 1940 dánské hranice. Bohrova matka byla totiž židovka, sám dánský fyzik pak mohl být pro nacisty vítanou posilou pro jejich vlastní projekt atomové bomby. To Spojenci, kteří se posléze dozvěděli, že Bohr stále dlí v Dánsku, nechtěli připustit a připravili operaci na jeho odjezd. Nicméně Němci se o tajném plánu přece jen dozvěděli a šli do Bohrova domu jej zajistit. Fyzik však stačil na poslední chvíli uprchnout zadním vchodem. Bohr pak nastoupil do rybářské lodi, která jej převezla do Švédska.
Britové přichystali operaci, která by fyzika dostala ze Švédska. Bohr však nejprve trval při schůzce se švédskými politickými představiteli na tom, aby pomohli mnoha dánským židům, jimž hrozí nebezpečí, a Stockholm jim udělil azyl. I díky Bohrově přímluvě pak Švédsko skutečně přijalo řadu dánských židů, čímž jim zachránilo život.
Britové posléze poslali svůj letoun De Havilland Mosquito, aby mohl být Bohr odvezen. 7. října 1943 letoun odstartoval i s Bohrem, který našel ne zrovna příhodné místo v přestavěné pumovnici v poloze ležmo. Mosquito s Bohrem na palubě letělo vysoko a rychle, aby se vyhnul případnému střetu s německými letouny. To vyžadovalo, aby pilot i posádka na sobě měli kyslíkovou masku. Bohr si ji nenasadil, a tak upadl do bezvědomí, v němž se nacházel do té doby, než letoun přistál ve Velké Británii.
Poté zamířil Bohr do nemocnice, a následně do USA, aby se připojil k již zmíněnému projektu Manhattan. Nicméně už během války protestoval proti válečnému zneužití atomové energie u prezidenta Roosevelta a premiéra Winstona Churchilla. Navrhoval jim, aby se na poznatcích o vývoji jaderných zbraní podílel také Sovětský svaz, aby se zamezilo soutěži ve zbrojení. Až do své smrti se angažoval pro mírové využití jaderné energie a přísnou kontrolu zbrojení. Svou představu formuloval již ve svém pamětním spise pro OSN z roku 1950.
Bohr umírá v roce 1962 ve věku 77 let, v periodické tabulce prvků je po něm pojmenován prvek bohrium.
Zdroj: War is Boring, Wikipedia