Přeji si, ať vaše živnosti vzkvétají, prohlásil Gottwald v roce 1948. Pak začala KSČ s jejich cílenou likvidací

Přeji si, ať vaše živnosti vzkvétají, prohlásil Gottwald v roce 1948. Pak začala KSČ s jejich cílenou likvidací
12 / 07 / 2018, 10:00

Živnostenský stav byl postupně komunistickým režimem zatlačován a likvidován, i když KSČ i po únoru slibovala, že živnosti do určitého počtu zaměstnanců ponechají, opak byl pravdou. Do roku 1960 byly soukromé živnosti prakticky zlikvidovány.

Ještě v roce 1946 v předvolebním programu slibovali komunisté všemožnou podporu živnostem („Komunisté chtějí zdárný vývoj řemesla, živností, maloobchodu"), Klement Gottwald na sjezdu živnostníků krátce po únoru 1948 těmto drobným podnikatelům popřál, ať jejich ,,živnosti vzkvétají". Komunisté měli navíc živnostenskou komisi a zdálo se, že drobný obchod i  v komunistickém režimu bude moci standardně existovat.

psali jsme: Z vítěze poraženým. Z Gottwalda se po roce 1948 stala ubohá troska rozložená alkoholem

Komunisté však sliby a záruky dané živnostníkům brzy porušili. Důležité bylo v tomto symslu zasedání ÚV KSČ 9. září 1948, kdy bylo rozhodnuto o nastolení ,,ostrého kurzu proti reakci". To již proběhl XI. všesokolský slet, který vyzněl jako ostrý protest proti nastupující komunistické moci, který hodnotili Gottwald a spol. jako oživování ,,reakčních" snah z období před února 1948 a útok na lidově demokratické zřízení. Na dalším zasedání ÚV KSČ v listopadu 1948 byla vytyčena politika ,,omezování a zatlačování kapitalistických prvků v živnostenské sféře", která na živnostníky měla vyvinou tlaktím způsobem, že se měli buď vzdát vlastního podnikání, přejít do námezdného poměru, či se zapojit do tzv. vyšších forem podnikání. Důležitou roli hrála v boji KSČ proti živnostníkům i Stalinova ideologická konstrukce o zostřování třídního boje.

Živnostníci tak ideologicky nezapadali do poúnorové hodpodářské politiky a do pozdějšího politického vývoje. Podle KSČ naopak už představovali vykořisťovatelskou sílu, a i když v živnosti pracovali třeba 4 či 5 lidí, i tak podle komunistů stále ,,plodili" kapitalismus. V roce 1949 tak komunisté přikročili k systematické administrativní likvidaci živností , řemesel a drobných obchodů buď znárodněním nebo převedením do komunálních podniků či družstev.

psali jsme: Demokratické strany nemohly průběh únorových událostí zvrátit, říká v rozhovoru pro SECURITY magazín historik Jiří Kocian

Na živnostníky byl činěn velký administrativní tlak shora, KSČ již na ně nahlížela jako na třídní nepřítele zvlášť v období 1950-1953, kdy se rozběhla masová fáze socializace živností, kterou podpořila zesílená propaganda. Řada drobných podnikatelů se tak ocitala v existenční nejistotě, protože z podstaty odmítala přejít na ,,vyšší formy pdonikání". To však neměnilo nic na tom, že obranu živnostníci neměli takřka žádnou. V roce 1960 tak byly soukromé živnosti prakticky zlikvidovány a na rozdíl třeba od Polska či Maďarska byl soukromý sektor v Československu minimální.

psali jsme: Tragický osud vyšetřovatelů komunistického atentátu na demokratické politiky v roce 1947. Jeden byl ubit, druhý skončil ve vězení

Zatímco v roce 1948 existovalo 172 675 soukromých provozoven, v nichž pracovalo 459 000 pracovníků, v roce 1960 došlo k masivní redukci na zhruba 3000 provozoven, ve kterých pracovalo už jen 3 000 lidí. Komunistům se tak podařilo zlikvidovat i přes původní sliby maloobchod v Československu, což značně proměnilo celou společnost a hospodářství. Komunisté flagrantně porušili své sliby, které živnostenskému stavu dali již v roce 1946, ale i těsně po únoru, aby svévolně přikročili k masové socializaci drobných živností.

 

Nepřehlédněte na Security magazínu: Survival - jak se chovat, abyste přežili v pustině nebo džungli? A kam se schovat před teroristickým útokem? S námi víte víc

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace