Překonal Rudého barona a nacistická propaganda z něj byla nadšená - po smrti ale posloužil druhé straně

Překonal Rudého barona a nacistická propaganda z něj byla nadšená - po smrti ale posloužil druhé straně
Autor: CC BY-SA 3.0 de|Popisek: Werner Mölders (vlevo)
19 / 06 / 2020, 10:00

Jeho těžké začátky ve 30. letech nenaznačovaly, že se stane hvězdou válečného nebe, ale 30. června 1941 překonal podplukovník Werner Mölders, velitel německé stíhací eskadry 51, rekord Rudého barona, Manfreda von Richthofen, nejúspěšnějšího stíhacího esa první světové války, a o dva týdny později se stal historicky prvním letcem, který sestřelil plných sto nepřátelských letounů. Byl povýšen, vyznamenán, jmenován vrchním inspektorem stíhačů - a dostal zákaz dalších bojových letů. Pro nacistickou propagandu byl příliš cenným. Zákazu nedbal a bojoval na zapřenou dál. Jeho věhlasu využily obě strany k propagandě, každá samozřejmě po svém.

Werner Mölders se narodil 18. března 1913 v Gelsenkirchen jako syn učitele, který záhy padl v první světové válce. Po škole zamířil do armády. Napřed k pruskému pěšímu pluku č. 2, v jehož rámci prodělával další výcvik, vč. ženijního na Pionýrské škole v Mnichově. Snil však o létání. Na první pokus byl odmítnutý jako tělesnou konstitucí nezpůsobilý. Napodruhé byl přijat s výhradami a v roce 1934 nastoupil pilotní výcvik u Německé dopravní letecké školy v Chotěbuzi. Stal se poručíkem. V úvodních fázích výcviku trpěl v kokpitu nevolnostmi, ale postupně své potíže překonal a kurz absolvoval jako jeden z nejlepších. Následoval přestup do Stíhací letecké školy v Tutowě a Schleissheimu u Mnichova. Pilotem Luftwaffe se stal 21. května 1935.

Službu začíná u I. skupiny JG 162 Immelmann. K Hitlerovým narozeninám v roce 1936 dostal hodnost nadporučíka a stal se velitelem cvičné letky JG 134 Horst Wessel, a poté 15. března 1937 již vlastní letku u JG 334. Na ještě nedávno odmítnutého uchazeče o letecký výcvik kariéra slušná, ale to zatím vůbec nic nebylo.

V dubnu 1938 byl poslán do Španělska v rámci letectva Legie Condor, kde byl přidělen ke 3. letce stíhací skupiny 88 pod velením nadporučíka Adolfa Gallanda, dalšího z budoucích es prvních let druhé světové války. Zprvu létal na dvouplošných He 51, ale brzy dostal nové Messerschmitty Bf 109 B. Převzal po Gallandovi velení a 15. července 1938 otevřel své skóre sestřelem republikánského Polikarpova I-15. Stalo se to přesně tři roky před dosažením 100. vítězství.

Ve Španělsku zničil 15 letounů nepřítele, kromě I-15 také množství modernějších I-16 (jeden mu nebyl potvrzen) a jeden bombardovací Tupolev SB. Dostal povýšení na kapitána. Vrátil se do Německa k JG 133 a kromě létání u 1. skupiny plnil také povinnosti inspektora stíhacích letců. Jednotka byla přeznačena na JG 53, a v jejím rámci vyvinul Mölders několik inovativních taktických prvků.

Druhou světovou válku zahájil ve funkci velitele 1. letky JG 53 v západním Německu, na francouzské hranici. Jeho první obětí, a potvrzeným sestřelem číslo 15, se stal francouzský Curtiss Hawk H-75A. Následovalo vyznamenání Železným křížem 2. třídy. Dostal velení III. skupiny eskadry 53, do března 1940 sestřelil další čtyři protivníky a do zahájení německého útoku na západ se dostal na celkových devět. Rytířský kříž pak dostane za sestřelení tří francouzských stíhaček MS-406 27. května. Vlastní medicínu okusil hned v zápětí: 5. června jej na patrně nejlepší francouzské stíhačce, Dewoitine D.520 sestřelil poručík Pomier-Layragues, a německé eso skončilo v zajateckém táboře, z něhož se dostal po kapitulaci Francie o tři týdny později. Sám později u Göringa intervenoval ve prospěch jednoho ze strážců, kteří jej v zajetí měli bít, a vymohl odvolání trestu smrti.

19. července 1940, na úvod bitvy o Británii, byl Werner Mölders povýšen na majora a převzal velení JG 51 a již o dva měsíce později dosahuje 40. leteckého vítězství a 22. října jako první překračuje hranici padesáti. Mezi jeho oběťmi jsou Spitfiry i Hurricany. Dostává Dubové ratolesti. K vybudování vzdušné převahy pro uskutečnění případné invaze ovšem skvělé výsledky několika es nestačí. V únoru 1941 je pak stažen z fronty. Tou dobou má za sebou 238 bojových a dalších 71 průzkumných letů, při nichž se s nepřítelem utkal v 70 případech a dosáhl 68 sestřelů.

Na východní frontě s útokem proti Sovětskému svazu pak bohatě využil příležitosti. Hned v první den invaze sestřelil tři Tupolevy SB a jeden stíhací Hawk, a dostal k Rytířskému kříži meče. Jako druhý v pořadí. Den po Gallandovi, jehož počet sestřelů překonal zanedlouho, a také vzpomínaného Richthofena, když 30. června 1941 sestřelil pět sovětských bombardérů, a dosáhl 82 vítězství. Do poloviny července se dostal na 101. Hitler mu kromě řady dalších poct zakázal létat.

Ve videu je záběr Mölderse v čase cca 0:20

Mölders ovšem během inspekčních let v roli vrchního inspektora stíhačů zákazu nedbal a létal ve "stodevítce" bojové lety dál. A školil nové piloty, mj. ve způsobu, jak vyzrát na těžce pancéřované bitevní Il-2. Nepřítele příležitostně sestřeloval dál, ale nemohl je kvůli zákazu bojových letů hlásit, a tedy mu na kontě oficiálně nepřibývaly. Odhady těchto neuznaných sestřelů se pohybují okolo třiceti.

Podobně jako japonské stíhací eso Nišizawu, ani na Mölderse si nepřítel definitivně nepřišel. Zatímco Nišizawu sestřelili Američané při cestě na palubě bombardéru Ki-49, Möldersovi se stalo osudným počasí, když na palubě bombardéru He 111 cestoval na pohřeb prvoválečného stíhacího esa Ernsta Udeta. Mölders na letu trval, letoun havaroval a plukovník i celá osádka zahynuli. JG 51 pak nesla do konce války jeho jméno. V poválečné Luftwaffe pak jeho jméno nesla eskadra JG 74. Do 11. března 2005, kdy bylo politicky korektně odstraněno. Ve Španělsku prý útočil na civilní cíle. Což je zřejmě výsadou maršálů, generálů a především vítězů. Čímž německého pilota neomlouváme. Válka je válka.

Britové v dovedně vykonstruované kampani obvinili německé velení, že nechalo Mölderse zlikvidovat z náboženských důvodů, a shodili nad Německem tzv. Möldersův dopis, tedy kopii korespondence mezi Möldersem a štětínským proboštem, který zdůrazňoval nelidskost a protikřesťanský charakter nacistického režimu. Operace se zdařila a dopis se po Německu velmi rychle šířil a zasáhl nejen církevní kruhy, ale znali ho i důstojníci ozbrojených sil. Což vzbudilo nevoli ministra propagandy Goebelse a vedlo k vyšetřování. Probošt byl přinucen pravost dopisu popřít, Möldersova matka při výslechu na SD rovněž odmítla, že by dopis napsal její syn. Dopis byl samozřejmě citován ve spojeneckých médiích. Měřitelný dopad na morálku německého obyvatelstva ovšem neměl.

Zdroj: Matyáš, Stíhací esa Luftwaffe; Richards, The Black Art: British Clandestine Psychological Warfare against the Third Reich; wikipedia.org

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace