Přežil katastrofu Titaniku, potopil německou ponorku a zachraňoval vojáky z Dunkirku před Wehrmachtem

Přežil katastrofu Titaniku, potopil německou ponorku a zachraňoval vojáky z Dunkirku před Wehrmachtem
Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: RMS Titanic
06 / 02 / 2022, 16:00

Oblíbenec Velké Británie, prostý námořník, který se stal druhým důstojníkem a posléze i kapitánem, muž, který byl asistentem kapitána na Titaniku. Jméno námořníka, jehož humor a lehkomyslnost byly známé od mysu Dobré naděje až po průliv Desátého stupně bylo Charles Herbert Lightoller (30.3.1874 – 8.12.1952).

Vykonal činy jako ze série příběhů o „Sindibádu námořníkovi“. Při havárii Titaniku organizoval evakuaci žen a dětí v souladu s nepsaným zákonem, nejprve „ženy a děti“ a pak teprve všichni ostatní. Protože nebylo dost záchranných člunů, šel s dalšími námořníky a sehnal další. Střílel do vzduchu, aby odehnal muže, kteří chtěli být prvními, kdo se dostane do člunů. Když se Titanic začal potápět stále rychleji, Charles jednoduše skočil do mrazivého oceánu. Jen zázrakem našel plovoucí trosky, kterých se zachytil, štěstím bylo, že se nedostal do ventilační šachty potápějící se lodi, a jako zázrakem narazil na vor s 30 přeživšími a jako v pohádce se šťastným koncem jej zachránila loď RMS Carpathia.

Charles Herbert Lightoller

Charles Herbert Lightoller (Foto: Wikimedia Commons, volné dílo)

 

U soudního procesu věnovanému katastrofě Titanicu stál neochvějně na straně kapitána a posádky. Podle jeho slov v životě neviděl klidnější moře a počasí bylo v těchto místech takové, že ve tmě a ve zvláštní mořské mlze nebylo téměř vidět ledovec.

Během 1. světové války velel válečné lodi, která pronásledovala vzducholodě a získává DSO za poškození Zeppelinu L31. Zúčastnil se mnoha námořních bitev, a když byla jeho loď zasažena a potopena, opět vedl evakuaci, stejně jako na Titaniku. Torpédoborec HMS Garry pod jeho velením úspěšně taranoval německou ponorku UB-110, a i když během srážky byla těžce poškozena příď jeho torpédoborce, podařilo se Charlesovi se vrátit do 200 kilometrů vzdáleného přístavu. Celou cestu s musela posádka s poškozenou lodí couvat.

V roce 1929 si kupuje jachtu Sundowner a užívá si života zajištěného námořního vlka v důchodu. Když mu je 66 let, chová slepice a píše paměti „Titanic a jiné lodě“ ve světě zuří další velká válka s Němci. Jen je tentokrát nevede císař, ale tmavovlasý šílenec s knírkem.

Jednoho dne uslyší v rádiu volání na pomoc anglické armádě uvězněné ve smrtícím kotli Dunkirku. Takovou výzvu si nemůže nechat ujít, vezme svou jachtu Sundowner, do které se vejde maximálně 20 lidí a okamžitě vyráží na moře, aby pomohl evakuovat spojenecké síly z Dunkirku. Charles se svou jachtou zachránil 130 vojáků ze smrtící pasti...

Jeho jachta Sundowner a osobní věci námořníka Charlese Herberta Lightollera jsou umístěny v muzeu Ramsgate.

Zdroj: warhistoryonline.com

 

Tagy článku

-->