Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Charles Lightoller (vpravo)
Charles Lightoller, přeživší důstojník z Titaniku, se stal o mnoho let později hrdinou druhé světové války.
Lightoller se narodil v roce 1874. Brzy přišel o svou matku, jeho otec Frederick James Lightoller se přesunul na Nový Zéland, když bylo Charlesovi deset let a výchovu ponechal na tetě a strýci. Charlesova výchova však byla složitá, protože chlapec se projevoval jako těžce zvladatelný chlapec. Když mu bylo 13 let, jeho další kroky vedly na moře, kde rodina doufala, že se snad ,,uklidní". Jako mladík sloužil například na lodích Primrose Hill či plachetnici Knight of St. Michael.
Nejslavnějším plavidlem, kde Lightoller sloužil, byl však Titanic. Námořní chlouba společnosti White Star Line soupeřící s konkurenční Cunard Line a jejich parníky Lusitania a Mauritania se neměla nikdy potopit. A přece se tak stalo při její panenské plavbě do New Yorku v roce 1912.
Lightoller měl na Titaniku funkci druhého palubního důstojníka. Lightoller 14. dubna 1912 nařídil poslední hlídku před tím, než se parník sesunul na dno Atlantiku v důsledku srážky s ledovcem. Posléze pak vydal rozkaz rozvinout záchranné čluny, kterých však byl zoufalý nedostatek, a právě kvůli tomu se katastrofa Titaniku zařadila mezi největší námořní tragédie v dějinách.
Nicméně Právě Lightoller měl to obrovské štěstí, že přežil jako jediný vyšší důstojník potopení Titaniku. Jeho kolegové takové štěstí už neměli. Záchranný člun s Lightollerem a dalšími nakonec zachránila loď Carpathia. Po tragédii Titaniku nadále Lightoller sloužil u White Star Line, například jako první palubní důstojník na lodi SS Majestic.
To už se ale blížila první světová válka, do níž tento muž zasáhl také, a jak jinak, rovněž na vodě. Lightoller působil na HMS Campanii nebo tropédovém člunu HMTB 117 či torpédoborci HMS Falcon. Vysloužil si i vyznamenání v podobě Kříže za vynikající službu. První světovou válku Lightoller přežil, ale jeho loajální služba u White Star Line skončila. Lightoller ale na vodu v žádném případě nezanevřel a koupil si v roce 1929 soukromou jachtu Sundowner. Vyšla mu rovněž v roce 1935 kniha ,,Titanic a ostatní lodě".
A právě jeho 18metrová jachta hrála jednu významných rolí v druhé světové válce. V roce 1940 totiž Lightollerovo plavidlo překročilo Lamanšský průliv, aby se aktivně zúčastnilo evakuace vojáků u Dunkerque, kteří se ocitli v pasti. I když měla jachta kapacitu pouze 21 lidí, nakonec se podařilo Lightollerově posádce zachránit ze smrtících kleští 127 mužů (!) tísnících se na relativně malé ploše jachty. Na zpáteční cestě se jachta dokázala vyhnout nepřátelské střelbě. Lightollerův statečný čin se promítl i ve filmu Dunkirk a v postavě ,,pana Dawsona", nápadně připomínajícího právě majitele jachty Sundowner.
Na sklonku války postihla rodinu tragédie, když zahynul nejstarší syn Roger. Lightoller si pořídil následně malou loděnici v Twickenhamu, která stavěla motorové čluny pro říční policii. Moc dlouho si ale svou loděnici neužil, protože v roce 1952 umírá na selhání srdce ve věku 78 let. Barvitý život námořníka se uzavřel během Velkého smogu v Londýně, který mimochodem stál život asi 12 000 obyvatel.
Zdroj: history.com