Příběh kanadského mstitele: měl zlomená záda, žebra i kotníky, oslepl, přesto ho nepřítel nezastavil. Jeho nejlepší ,,kousek" přišel na konci války

Příběh kanadského mstitele: měl zlomená záda, žebra i kotníky, oslepl, přesto ho nepřítel nezastavil. Jeho nejlepší ,,kousek&quote; přišel na konci války
Autor: (CC BY-SA 3.0) https://commons.wikimedia.org/wiki/File:L%C3%A9oCor%C3%A9e.jpg|Popisek: Léo Major
30 / 01 / 2019, 16:00

Voják Léo Major byl jedním z hrdinů druhé světové války, na kterého se tak trochu pozapomnělo. Statečný Kanaďan přežil sérii vážných zranění, přesto nepřítelovi dokázal pěkně zatopit. Mnoho akcí přitom dělal sám na vlastní pěst.

Major se aktivně zúčastnil druhé světové války, v níž byl několikrát vážně zraněn. Přestože v jeho případě měl nepochybný nárok na to se vrátit domů, protože tato zranění by jej v normálním případě vyřadilo z bojů, Major odmítl a místo toho šel ,,po hlavě" do bojů, kde se vyznamenal. Mnoho z akcí, které se mu povedly, navíc dělal na vlastní pěst.

psali jsme: Búrská válka, Velká válka a 2. světová - 50 let na bojištích Adriana de Wiart

V jednom případě dokázal zachránit jednotku pěchoty a přitom zajmout asi stovku německých vojáků. Anebo osvobodil jedno z nizozemských měst ze spárů nacistů. Tyto odvážné ,,kousky" jej proslavily.

Major byl montrealským rodákem narozeným v roce 1921. V 19 letech se připojil k armádě a byl mimo jiné mezi Kanaďany, kteří se vylodili v památném Dni D na plážích v Normandii v roce 1944. Během dalších bojů sice přišel o levé oko, které mu nevratně poškodil výbuch německého granátu, ale dokázal (a hlavně chtěl) bojovat dál.

psali jsme: Horká studená válka a desítky mrtvých pilotů na obou stranách

V roce 1944 projevil značnou dávku osobní odvahy v Bitvě u ústí Šeldy. Zde bojovali Kanaďani po boku Britů a Poláků proti nacistům. Během bojové vřavy zmizelo několik mladých vojáků a Majorovi se je podařilo najít a zachránit a ještě během této ,,operace" stačil zlikvidovat čtyři německé vojáky, zajmout velícího důstojníka a přinutit posádku, aby se vzdala. ,,Cestou" zpět ke spojeneckým jednotkám pak vzal necelou stovku německých zajatců. Na sklonku války, v únoru 1945 najel na minu, a už se zdálo, že bojové štěstí Majora opustilo. I to však statečný Kanaďan přežil. I když měl znovu nárok jet domů, Major opět odmítl a toto zranění jej ,,motivovalo" k dalšímu boji.

Jeho nejšílenější ,,kousek" měl přijít právě symbolicky, kdy se válka chýlila ke konci. Major byl se svým spolubojovníkem Willym vyslán do městě Zwolle na průzkum a navázat pokud možno spojení s nizozemským odbojem. Když byl Willy zasažen palbou z německého kulometu a později zemřel, Majorovi se najednou cosi ,,přepnulo" v hlavě a proměnil se ve vraždící mašinu.

Voják běhal jako smyslů zbavený po městě a nemilosrdně zabíjel nepřátelé, střílel ze své zbraně po Němcích, házel neúnavně granáty a dělal takový rachot, že Němci si mysleli, že na město zaútočila celá armáda, a ne jediný voják! Ještě stačil při této akci zapálit velitelství gestapa, zabít čtyři vysoce postavené důstojníky. Možná to zní neuvěřitelně, ale při tomto běsnění Major dokonce zajímal některé německé vojáky, které pak předával spojenecké armádě. Za své statečné chování, které se však zároveň rovnalo nefalšovanému šílenství, byl po zásluze vyznamenán.

psali jsme: Polský hrdina ze Spitfiru. Letec ve službách RAF Tadeusz Stabrowski pomáhal zachránit Británii

Major patřil k dozajista nejstatečnějším spojeneckým vojákům a neváhal pro kamaráda nasadit svůj život. Sloužil ještě v jedné válce, tentokrát Korejské. Byl členem týmu odstřelovačů a průzkumníků. Během první bitvy o Maryang San se opět osobně vyznamenal za obsazení důležité hory, označené jako Hill 355. Major zemřel v roce 2008 ve věku 87 let v kanadském Longueuil a jeho jméno je synonymem pro osobní statečnost, vlastenectví a příkladné konání služby.

Nepřehlédněte na Security magazínu:  Technologie  - nejnovější ,,vychytávky" ze světa vědy a techniky. Od futuristických zbraní až po bojové drony. S námi víte více

 

Zdroj: warhistoryonline.com

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace