Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: HMS Ark Royal
Dnešní článek věnujeme potopení britské letadlové lodi HMS Ark Royal. Tu poslala ke dnu 13. listopadu 1941 německá ponorka U-81.
Britská letadlová loď HMS Ark Royal byla uvedena do služby 16. prosince 1938. Plně naložená vážila 28 160 t a měřila 240 m. Její schopnost nést bojová letadla byla ve skutečnosti omezená a v době zkázy nesla 36 Swordfishů a 18 Fulmarů s dvěma katapulty. I když to není důležité, její cena byla údajně £2 330 300, zatímco jeden extrémně výrobně náročných Spitfire vycházel na přibližně £12 000. Ve válce však peníze nemají žádnou hodnotu, takže jde spíše o kuriozitu.
Na podzim 1941 se Malta nacházela ve velmi nepříjemné situaci a nutně potřebovala Hurricany ke své ochraně. HMS Argus a HMS Ark Royal naložily letouny 242. a části 605. Squadrony k přeletu na špatným osudem stíhaný ostrov. Po jejich návratu byla v Gilbraltaru připravena letadla 258. Squadrony a zbytku 605. Squadrony k dalšímu přeletu. Operace dostala kódový název Perpetual. Dne 12. listopadu vzlétlo z palub obou lodí celkem 37 Hurricanů, doprovázených čtyřmi Blenheimy z Gibraltaru. Tři stroje nedoletěly. Jednalo se o BE369 (Sgt W.L. Massey), BE561 (Sgt D. H. Jones) a BG712 (Sgt D. Gray). Všichni jejich piloti padli do zajetí. Čtvrtý Hurricane byl poškozen, když havaroval při přistání a převrátil se (BG765, P/O J. D. Tew).
Příčinou havárie bylo to, že již při startu z HMS Argus prudce zatočil doleva, zlomil vlajkový stožár a urazil ostruhové kolečko. Svaz se po úspěšné operaci obrátil zpět. Kptlt. Friedrich Guggenberger mezitím velel nové ponorce U-81. Za sebou měl již dva úspěchy ze své druhé hlídky. V 06.55 9. září se mu podařilo dvěma elektrickými torpédy G7e zasáhnout Empire Springbuck, odpadlíka z konvoje SC 42. Převážela ocel a fosfáty. Během chvíle se celá ocitla v plamenech a klesla na dno na pozici 61° 38'S, 40° 40'Z, což je 150 námořních mil severovýchodně od Cape Farewell. Zahynulo všech 39 členů posádky, včetně kapitána Master Watsona Edwarda O’Connella, což bylo výjimečné.
Druhý úlovek měl více štěstí. V 07.28 10. září vypálil dvě torpéda a zpozoroval dva zásahy a potápění lodě, v 07.29 vypálil další dvě a v 07.53 ještě zadní. Skutečně byla zasažena jen jedna loď konvoje, Sally Mærsk (Master J.K. Lindberg). Celá posádka byla zachráněna korvetou HMCS Kenogami, šťastný osud pro 34 lidí.
Po návratu do Brestu čekaly U-81 šťastné chvíle před další plavbou. Ta ovšem netrvala příliš dlouho, když ji 30. října jihozápadně od Brestu napadla Catalina 209. Squadrony. Vypadá to, že na ponorku zaútočil rovněž Hudson 53. Squadrony. Každopádně výbuchy způsobily škody a do Středomoří směřující U-81 musela zpět do Brestu na opravy. Ty byly provedeny naprosto bleskově a 4. listopadu se Guggenberger vydal znovu na cestu. Proplul Gibraltarskou úžinou a byl informován o vracejícím se britském svazu.
Na letadlové lodi přistál Swordfish 825. Squadrony z protiponorkové hlídky a vedoucí Lt Philip David „Percy“ Gick šel na můstek. At 16.37 13. listopadu U-81 vypálila rozptylem čtyři torpéda na velkou vzdálenost. První výbuch byl slyšen za 6 min. a 6 s., druhý po 7 min. a 43. s. Gick: „Byl jsem na můstku podávat hlášení, když přistávalo poslední letadlo, chlap zvaný ,Burgh' provedl absolutně perfektní dosednutí a přesně v ten moment torpédo zasáhlo“.
Ve skutečnosti to byl jen tento jediný zásah, který tuto obrovskou loď poslal na dno. Plula 22 uzly, když dostala zásah na pravoboku za můstkem. Díra byla přibližně 130x30 stop. Zaplaveny byly rychle rozsáhlé prostory, včetně palivových cisteren a části strojovny. Zaplavení hlavní rozvodní místnosti a telefonní ústředny vedlo k selhání světel, dodávky elektřiny a palubních telefonů. Spojení mezi můstkem a strojovnou rovněž selhalo a loď zvětšila náklon na 17o. Právě proto loď zastavila chod tak pozdě a nabrala obrovské množství vody. Půl hodiny po explozi, která zabila pouze Able Seamana E. Mitchella, byla většina posádky pryč.
Do záchrany se totiž pustil torpédoborec HMS Legion, který dodával elektřinu a vodu do hadic. HMS Ark Royal byla vzata do vleku rychlostí 2 uzlů. Levý kotel se podařilo spustit a obnoveno bylo i osvětlení. Pravoboční strojovna se pomalu zaplňovala vodou a náklon opět stoupl na 17o. Zaplavení rozžhaveného kouřovodu kotle způsobilo velký požár, který vedl k evakuaci celé oblasti. Loď se potopila s téměř všemi letadly v 08.13 14. listopadu na pozici 36° 03'S, 4° 45'Z, tedy 30 mil východně od Gibraltaru. Byla to neskutečná katastrofa, kdy jedno jediné torpédo potopilo špatně zkonstruovanou letadlovou loď.
Autor: Mgr. Tomáš Bouzek, vojenský historik
Zdroj: history.com