Prohra u řeky Chalchyn se Sověty vehnala Japonsko do války s USA a změnila průběh druhé světové války

Prohra u řeky Chalchyn se Sověty vehnala Japonsko do války s USA a změnila průběh druhé světové války
Autor: Autor: soviet reporter – former image source [1]; current image source [2], Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=7903819|Popisek: Sovětské tanky u řeky Chalchyn
13 / 07 / 2021, 10:00

Prohraná bitva u řeky Chalchyn přiměla Japonsko k útoku v Tichomoří, místo aby zaútočilo na Sibiř. Válka s Amerikou japonské impérium zničila.

V letech 1938 až 1939 se Sovětský svaz a Japonsko střetly mnohokrát vedly boje podél hranice mezi Japonskem okupovaným Mandžuskem, Sověty ovládaným Mongolskem a poblíž důležitého sovětského tichomořského přístavu Vladivostok. Výhrou byly bohaté zdroje Mandžuska a to, kdo bude dominantní silou v severovýchodní Asii.

Boje mezi Ruskem a Japonskem měly v této oblasti tradici. Během rusko-japonské války v letech 1904-1905 poslalo japonské námořnictvo ke dnu ruskou imperiální flotilu. Během ruské občanské války v roce 1919 vyslalo Japonsko 70 000 vojáků na podporu Bílé armády a téměř anektovalo Sibiř, než se z konfliktu stáhlo.

Po letech klidu bylo zaděláno na střet mezi SSSR a Japonskem na začátku 30. let, kdy japonská kwantungská armáda obsadila v roce 1931 čínské mandžuské území a vytvořila spornou hranici o délce 3 000 mil mezi Japonskem a SSSR.

K prvnímu vážnému střetu došlo během incidentu známému jako bitva u jezera Khasan v červenci 1938, kdy japonská divize zaútočila na sovětská vojska na sporném kopci poblíž Vladivostoku. Po útoku a protiútoku, který si na obou stranách vyžádal více než 4 000 obětí, se Japonci stáhli.

Bitva u jezera Khasan ukázala silné a slabé stránky obou stran. Sověti měli vynikající palebnou sílu a mnoho tanků, ale jejich velení bylo zdecimováno Stalinovými čistkami a morálka Rudé armády byla křehká. Japonci postrádali výzbroj a spoléhali na ducha a vůli zvítězit za každou cenu. Zpočátku to vypadalo, že to Japonci zvládnou a z 350 útočících sovětských tanků byla téměř stovka zničena nebo poškozena japonskými protitankovými týmy. To posílilo víru japonské císařské armády, že odhodlaní muži mohou porazit stroje.

Protože ani jedna ze stran nechtěla totální válku, a tak bylo dohodnuto příměří. Téměř o rok později přišla skutečná zkouška sil. Začalo to v květnu 1939 když několik jezdců patřících sovětskému satelitu Vnější Mongolsko vstoupilo na sporné území poblíž vesnice Nomonhan (Sověti to nazvali jako bitva u řeky Chalchyn), jen aby byli vyhnáni japonskou kavalerií. Když se mongolská jízda vrátila, kwantungská armáda se rozhodla uštědřit jim lekci vysláním 23. pěší divize podporované 70 tanky.

Sověti odpověděli útokem 500 tanků a obrněných vozidel bez doprovodu pěchoty. Japonci zničili 120 útočích sovětských obrněnců a bitva uvízla na mrtvém bodě. Bohužel pro Japonsko dorazil nový sovětský velitel Žukov, který se brzy stal nemesis Hitlerových armád. Stejně jako to později udělal Němcům, Žukov ve vlastní verzi blitzkriegu vyslal na Japonce mechanizovanou pěchotu, obrněnce, dělostřelectvo a zničil japonskou 23. divizi. Japonci přišli o 17 000 mužů, zatímco Sověti ztratili 10 000 mužů.

Takticky bitva zdůraznila slabiny armády zaměřené na pěchotu, která bojuje proti mechanizovaným silám v otevřeném terénu. Rovněž zničila japonský mýtus, že morálka a odhodlání porazí technicky nadřazeného protivníka. Stejnou lekci si japonští vojáci zopakují o několik let později během marných pokusů porazit americké tanky Sherman.

Celkové ztráty od května do září 1939 činily na japonské straně 61 000 mužů a na sovětské 18 000.

Ale největším důsledkem pro historii bylo to, co se nestalo. V létě 1941, když se zdálo, že Sovětský svaz padne za oběť postupujícím nacistům, mělo Japonsko na výběr. Mohlo se vrhnout na sever a zmocnit se Sibiře, zatímco Rudá armáda bojovala v Evropě. Nebo mohlo udeřit na jih, na bohaté tichomořské kolonie Britů, Nizozemců a na USA.

Bylo mnoho důvodů, proč si Japonsko vybralo jižní variantu, včetně amerického ropného embarga a bezmocnosti evropských tichomořských kolonií, zatímco jejich mateřské země byly okupovány nacisty. Dalším důvodem neútočení na sever však byla vzpomínka na to, co se stalo v bitvě u řeky Chalchyn.

Stalin tak mohl přemístit své elitní sibiřské jednotky z Dálného východu do Evropy, kde v prosinci 1941 odehnala Rudá armáda Hitlerovy tanky od bran Moskvy. A Japonsko zvolilo tichomořskou variantu útoku, čímž rozpoutalo válku s USA, která ho v konečném důsledku zničila.

Zdroj: The National Interest

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace