VIDEO: Projekt bezocasého přepadového stíhače skončil neslavně. XP-56 Black Bullet se místo s nepřítelem ,,pral" sám se sebou

VIDEO: Projekt bezocasého přepadového stíhače skončil neslavně. XP-56 Black Bullet se místo s nepřítelem ,,pral&quote; sám se sebou
Autor: Wikipedia|Popisek: XP-56 Black Bullet
21 / 10 / 2020, 16:15

Před časem jsme na SM psali o projektu XP-79, amerického stíhacího samokřídla, který byl navržen k likvidaci nepřátelských strojů taranem. Dnes bychom si přiblížili jiný projekt, Northrop XP-56 Black Bullet, prototyp nekonvenčního přepadového stíhače, jenž byl vyvíjen v době druhé světové války. Jak to ale u experimentálních letounů bývá, ani XP-56 nakonec rovněž nesplnil očekávání.

Za vývojem XP-56 Black Bullet stála jako v případě XP-79 společnost Northrop. Jejím cílem bylo postavit unikátní přepadový stíhač radikální konstrukce bez ocasní části a koncepce stroje měla navazaovat na převálečné projekty samokřídel firmy Northrop. Dlužno podoknout, že právě XP-56 byl jedním z nejradikáněji pojatých experimentálních letounů, který byl postaven v průběhu druhé světové války. Jack Northrop koncipoval letoun jako stroj, jehož nekonvenční design měl vést ke znatelnému vylepšení bojových schopností proti nepříteli.

Letoun byl stejně jako XP-79 vyroben z magnézia, který nahradil hliník. Prototyp měl pohánět vzduchem chlazený 24-válec do H, Pratt & Whitney X-1800, v tlačném uspořádání. Ten by roztáčel dvojici protiběžných vrtulí. Původní myšlenka postavit experimentální letoun se datuje do roku 1939, na projektu nového stroje se začalo pracovat v roce 1940, o rok později měl vzniknout prototyp. Letoun byl konstruován jako malý a hbitý, s délkou jen 8,38 m a rychlostí necelých 800 km/h. Stroj poháněl hvězdicový motor Pratt & Whitney R-2800-29. Výzbroj XP-56 měly tvořit 2 kanony 20 mm a 4 kulomety ráže 12,7 mm.

                                 

                                                                         Video: Youtube

Postupně vznikly dva prototypy letounu XP-56. Oba se ukázaly být problematickými. Potíže u prvního prototypu byly zejména s motory, jejichž zkoušky proběhly v březnu 1943. 30. září 1943 se pak konal první let, když XP-56 odstartoval ze základny Muroc v Kalifornii. Při přistání však vybuchla pneumatika na levé podvozkové noze. U druhého prototypu udělali konstruktéři některé změny a snažili se odstranit chyby. Aby se dosáhlo lepší stability, bylo dopředu posunuto jeho těžiště a byla zvětšena kýlová plocha.

S nadějí hleděli konstuktéři a další zainteresovaní lidí v projektu na let druhého prototypu, který se uskutečnil 23. března 1944. Nicméně je čekalo stejně jako v prvním případě zklamání z výsledku. Pilot měl totiž potíže při startu zvednout příď letounu, a to až do rychlosti 160 mil. Let byl ukončen již po 8 minutách.

Další lety už byly delší, ale špatné těžiště, příliš posunuté dopředu, dělalo poměrně velké problémy. Na pomoc byli posléze přivoláni experti z agentury NACA (National Advisory Committee for Aeronautics), aby odhalili příčínu, proč letadlo není schopné vyvinout požadovanou rychlost. Další letecké testy však probíhaly dál. Při desátém letu si všiml pilot ztráty výkonu či nadměrné spotřeby paliva. Kumulované potíže se nepodařilo odstranit a další lety byly označeny za příliš riskantní.

To na druhé straně odsoudilo projekt k zániku, protože další prototyp, který by byl bez vad, již nevznikl. Experimentální XP-56 se tak místo s nepřítelem ,,pral" sám se sebou a projekt tak nakonec skončil bez úspěchu.

 

Zdroj: Wikipedia, National Interest, history.net

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace