Měla to být pýcha španělské armády. Projekt Lince nakonec skončil krachem

Měla to být pýcha španělské armády. Projekt Lince nakonec skončil krachem
Autor: Wikipedia, volné dílo
12 / 08 / 2020, 10:00

Projekt španělského hlavního bojového tanku s označením Lince probíhal v 80. a 90. letech. Nicméně nakonec nebyl dotažen do zdárného konce, a to z několika důvodů?

Lince byl projektem, který měl za cíl postavit hlavní bojový tank jako náhradu za tanky M47 a M48, které dostalo Španělsko od USA mezi lety 1954-1975. Zároveň měl být nový tank komplementem k existujícím tankům AMX-30E, které se pro armádu začaly vyrábět v 70. letech.

Hlavními prioritami, které si Španělé stanovily, byla dobrá mobilita tanku, slušná palebná síla a rychlost, a teprve až mezi dalšími požadavky se objevila ochrana vozidla a posádky. K Obecným záměrům patřila rovněž modernizace a konkurenceschopnost španělské armády, protože zmíněné americké tanky M47 a M48 byly shledány již zastaralými. Projekt Lince tak měl dodat armádě moderní hlavní bojový tank s výše uvedenými vlastnostmi.

Na nové chloubě španělských pozemních sil se začalo pracovat v 80. letech a záhy ministerstvo obrany deklarovalo svůj úmysl investovat 120 miliard peset (1,1 miliardy dolarů). Projekt se dostal do širšího povědomí a francouzská vláda přišla s nabídkou užší koooperace se Španělskem. Brzy poté se stejným účelem oslovila španělskou vládu také Itálie a také společnost Krauss-Maffei. Ta pak předložila konkrétní technické parametry budoucího tanku.

Vozidlo mělo mít hmotnost 49 tun a disponovat kanonem ráže 120 mm. Tank mohl pálit v pohybu a zaměřovat s vysokou efektivitou nepřítele ve dne i noci. Vozidlo mělo být dále osazeno motorem o výkonu 890 kW a tank mohl dosahovat předpokládané rychlosti 70 km/h. I když měl tank vycházet z Leopardu 2A4, nové španělské vozidlo mělo být menší, lehčí a mobilnější na úkor ochrany.

Právě na mobilitu kladli španělské armádní špičky zřejmě největší důraz vzhledem k nepravidelnému terénu země. Zmenšená velikost tanku pak měla korespondovat s existujícími španělskými železničními dálničními kapacitami. Výzbroj tanku počítala s kanonem ráže 120 mm od Rheinmetallu jako hlavní zbraní, doplněné o dva kulomety ráže 7,62 mm. Na papíře tedy tank vypadal solidně a vše směřovalo k podpisu kontraktu s Krauss-Maffei.

V roce 1986 španělské ministerstvo obrany prohlásilo, že udělení kontraktu je záležitostí jen několika měsíců. Nicméně španělská vláda prováhala vhodný okamžik, protože se znovu v roce 1987 ozvala s nabídkou Francie, a nakonec neohlásila vítěze kontraktu. Nerozhodnost nakonec vedla k tomu, že společnost Kraus-Maffei stáhla svou nabídku.

V roce 1987 se rozhodlo španělské ministerstvo obrany modernizovat své tanky AMX-30E a poskytlo na tento proces celkem 16 miliard peset (155 milionů dolarů). Od července 1987 došlo k upgradu celého ,,tankového parku" ze standardu EM1 na standard EM2. Tento program však současně představoval hrozbu pro projekt Lince.

Koncem 80. let navíc španělská vláda projevila zájem o akvizici amerických tanků M60 Patton a v tomto směru začala s americkým protějškem jednání o dodání 400-500 tanků M60A1 a M60A3. USA pak daly souhlas k transferu 532 tanků M60A1 a M60A3, které měly nahradit zmiňované tanky M47 a M48. Poté, co Španělsko dostalo 50 tanků M60A1, vláda zastavila další dodávky a vybrala si pouze verzi M60A3, kterých nakonec dostala 260. Protože se vláda odhodlala modernizovat tanky AMX-30 a nahradit staré americké ,,Pattony", mělo to přímý vliv na projekt Lince. Ten byl nakonec zastaven v roce 1989 a z plánu zajímavého vozidla se slušnými parametry tak definitivně sešlo.

 

Zdroj: militaryfactory.com

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace