Projekt, u kterého Čína přecenila své možnosti. Ponorka typu 092 jako nevydařené dílo

Projekt, u kterého Čína přecenila své možnosti. Ponorka typu 092 jako nevydařené dílo
foto: Wikimedia Commons, volné dílo/Ponorka typu 094 (ilustrační obrázek))

Ponorka typu 092 (v kódu NATO třída Xia) se měla zapsat do čínských námořních dějin jako plavidlo, které má blízko k technické dokonalosti. Opak byl nakonec pravdou.

Ponorka typu 092 (v kódu NATO třída Xia) měla být čínskou jadernou pýchou. Nakonec se tak nestalo, protože plavidlo sužovaly chronické technické problémy. Vznikla tak jediná ponorka v této třídě, která je stále v aktivní službě.

I když má Čína v současné době nejpočetnější ponorkové loďstvo, chce výhledově postavit čtyři letadlové lodě a její námořní síla roste, v historii byl projekty, které se nezdařily. Jedním z nich je i třída Xia, v níž měla vzniknout první čínská jaderná raketonosná ponorka. Čína přišla s programem stavby ponorek s jaderným pohonem už v 50. letech a byl to projekt ambiciózní, protože jeho vývoj měl probíhat bez zahraniční pomoci.

Na samotné ponorce typu 092 se začalo pracovat až se zpožděním, v roce 1967. Kýl ponorky byl založen v roce 1970. Plavidlo, jehož posádku tvořilo 140 mužů, bylo 120 metrů dlouhé, mohlo vyvinout rychlost 22 uzlů (pod hladinou). Výzbroj tvořilo šest 533 mm torpédometů se zásobou 12 torpéd. Další výzbroj se pak skládala z dvanácti dvoustupňových balistických raket JL-1A. Ponorka byla zařazena do služby až v roce 1983 z důvodu technické náročnosti.

Technické problémy však začaly záhy narůstat. Jako první závažný problém se ukázala být neschopnost vypustit z ponorky balistickou raketu, která trvala vlastně až do roku 1987. Další potíže se však přidaly. Kromě toho, že vedle již zmíněné konstrukce ponorky, plavidlo trápily problémy se spolehlivostí jaderného reaktoru a úniky radiace. Jednalo se rovněž zřejmě nehlučnější ponorkou ve srovnání s existujícími ruskými a americkými, takže byla poměrně snadno detekovatelná.

Zajímavé bylo, že ponorka se nedostala za hranice čínských vod. V 80. letech o ponorce, kterou trvale sužovaly technické nedostatky a měla původně představovat čínskou jadernou pýchu, dokonce panovaly pověsti, že na ní vznikl požár a ona se potopila. V letech 1995-2001 prošlo plavidlo modernizací , kdy dostala střely JL-1A s prodlouženým doletem.

Zajímavostí rovněž je, že ponorka je stále v aktivní službě. V roce 2000 se krátce objevila na vojenském cvičení, ale vidět ji naživo je vzácností. Bylo tak otázkou času, jaká třída technicky nespolehlivé plavidlo nahradí. Stalo se tak ponorkami typu 094 (v kódu NATO třída Jin), jež je druhou generaci čínských raketonosných ponorek.

Problematický projekt vlastní jaderné raketonosné ponorky, který se notně prodražil, narazil v praxi na vlastní limity. Čína přecenila své technologické i finanční možnosti a vydala se na cestu neprobádaného experimentu navíc bez zahraniční pomoci. Proto ponorka typu 092 zůstala ve své třídě osamocenou a stavba dalších dvou plánovaných jednotek již nebyla realizována.

Zdroj: history.net

Tagy