Prokletá sovětská jaderná ponorka K-19 byla námořníky přezdívána plovoucí Hirošima

Prokletá sovětská jaderná ponorka K-19 byla námořníky přezdívána plovoucí Hirošima
Autor: By US Navy employee on duty - Norman Polamar Cold War Submarines., Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=1492368|Popisek: K-19 v Atlantiku
10 / 10 / 2021, 10:00

V roce 1960 byla do sovětské flotily zařazena první jaderná ponorka s označením K-19. Podle námořní tradice je zvykem rozbít láhev šampaňského o bok nového plavidla „pro štěstí“, ale tentokrát se láhev nerozbila. A ponorka K-19 opravdu nikdy neměla štěstí a do historie se zapsala jako „Hirošima“. Tato přezdívka jí byla dána po tragických událostech 4. července 1961.

Ponorka byla postavena ve spěchu a chvatu, protože když v roce 1958 Američané spustili na moře první loď na jaderný pohon na světě, ponorku Nautilus, měli sovětští konstruktéři za úkol udržet krok s prohnilým Západem a tak dodali nepovedený stroj. K -19 od samého začátku pronásledovaly poruchy, při její konstrukci zemřelo 10 lidí, včetně 6 dělnic, během zkušebního ponoru do maximální hloubky 300 metrů došlo v prostoru reaktoru k zaplavení a bylo nutné se nouzově vynořit, byl problém s reaktorem…

Dne 4. července nešťastná K-19 prováděla cvičení v severním Atlantiku u pobřeží Grónska, když v 04:15 ráno došlo k nehodě v reaktoru, selhal chladicí systém. Moskvu nebylo možné zavolat kvůli jiné nehodě, kdy byl poškozen vysílací systém. Reaktor se zahříval a dosáhl teploty 800 stupňů.

Velitel Nikolaj Žatejev a členové posádky stáli před úkolem zabránit jadernému výbuchu, ekologické katastrofě a možnému politickému konfliktu, kdy nedaleko od místa nehody se nacházela základna NATO. Vývoj atomové energie v sovětském námořnictvu právě začínal a nikdo přesně nevěděl, jak se v této situaci zachovat. Aby se teplota reaktoru snížila, námořníci ve skupinách po 2 až 3 lidech jej naplnili vodou pomocí provizorně udělaného nouzového přítoku. Z ochranných prostředků měli k dispozici jen plynové masky a ty nemohli použít, protože sklo masek se mlžilo.

Při nehodě se uvolnily radioaktivní páry obsahující štěpné produkty, které byly nasávány do ventilačního systému lodi a rozšířeny do dalších oddílů lodi. Celá posádka byla ozářena, stejně jako většina lodi a balistické střely na palubě. Všech sedm členů inženýrské posádky a jejich důstojník zemřeli na ozáření během příštího měsíce. Během následujících dvou let zemřelo dalších patnáct námořníků.

Velitel poškozené ponorky pokračoval za již stabilizované situace k místu setkání s dieselelektrickými ponorkami, když předtím nechal vyhodit přes palubu veškeré ruční zbraně, vyjma 5 pistolí pro sebe a své důstojníky. Obával se totiž vzpoury.

Pomoc Američanů, kteří zaslechli přenos mezi Žatejevem a druhou sovětskou ponorkou sovětský kapitán odmítl a nechal K-19 odtáhnout pomocí ponorky S-270 na základnu. Tam došlo k dalšímu zamoření a ozáření opravářských čet. Reaktor byl vyměněn a původní byl shozen do Karského moře… K-19 se vrátila k flotile s přezdívkou plovoucí Hirošima.

Do roku 1990 bylo vše, co se stalo utajováno a tak ozářeným členům posádky nebo opravárenských čet s radiační nemocí byl oficiálně diagnostikován astheno-vegetativní syndrom, aby došlo k utajení katastrofy.

15.listopadu 1969 se během plavby ponorka srazila s americkou jadernou ponorku USS Gato v Barentsově moři. K-19 přišla o sonar a měla poškozené kryty odpalovacích systémů torpéd, na hladinu se dostala jen díky odhození zátěže. Dostala se do přístavu, kde podstoupila opravy.

V roce 1972 u kanadského pobřeží došlo ve hloubce 120 metrů k požáru na palubě ponorky a celkem zahynulo 28 mužů přímo na palubě ponorky a 2 další později na záchranných lodích.

V roce 1982 si K-19 v té době již komunikační ponorka s označením KS-19 vyžádala svou poslední oběť. Námořník Kravčuk byl zasažen elektrickým proudem a podlehl vážným popáleninám.

Ponorka byla z provozu vyřazena v roce 1990 a zlikvidována až v roce 2003. Část K-19 zakoupil za své vlastní peníze jeden z bývalých námořníků Vladimir Romancov, co na ponorce sloužil s cílem udělat z něj památník všem, kteří na plující Hirošimě s označením K-19 zemřeli.

O ponorce, která raději neměla vyplout na moře byl natočen známý film K-19: The Widowmaker s Harrisonem Fordem a Liamem Neesonem v hlavních rolích.


Zdroj: domkino.tv, BBC, National Geographic

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace