Prolomení kódu Enigma zachránilo miliony životů a pomohlo zkrátit válku

Prolomení kódu Enigma zachránilo miliony životů a pomohlo zkrátit válku
Autor: Bundesarchiv, Bild 183-2007-0705-502 / Walther / CC-BY-SA 3.0|Popisek: Šifrovací stroj Enigma
18 / 06 / 2022, 16:30

Prolomení tajného algoritmu německého šifrovacího stroje Enigmy znamenalo klíčový předěl pro Spojence ve druhé světové válce v jejich kampani pro nacistickému Německu a jeho satelitům.

Prolomení kódu Enigma představovalo pro Brity a jejich spojence jednu z hlavních výzev v probíhajícím válečném konfliktu. Pokud by se jim podařilo získat tento šifrovací přístroj, mohlo to znamenat výrazný obrat ve válce, protože by byli schopni dekódovat tajné německé zprávy. Britové se tak snažili napnout veškeré síly k získání Enigmy.

Již v roce 1940 se podařilo ukořistit z německé ponorky U-33 rotory Enigmy. Britové však chtěli získat Enigmu ,,vcelku". Vymysleli proto operaci Primrose (petrklíč), na jejímž konci mělo být ukořistění šifrovacího přístroje Enigma ve verzi pro námořní použití a příslušných kódových knih. To se skutečně podařilo po dramatické zápletce v květnu 1941, když konvoj OB 318 mířící z Islandu do Británie byl v Atlantiku napaden jižně od Islandu německými ponorkami U 110 a U 201. 9. května 1941 byla ponorka U-110, na jejíž palubě se nacházel cenný náklad v podobě Enigmy, zasažena hlubinnými náložemi, které způsobily plavidlu značné škody. Kapitán U-110 Julius Lemp nařídil nouzové vynoření a rozkázal posádce opustit ponorku, než měla být Němci potopena.

Posádka sice měla rozkaz v takovém případě zničit veškerý tajný materiál včetně přístroje Enigmu, leč se tak nestalo, což zpětně viděno z německého pohledu můžeme hodnotit jako zásadní chybu. Když si to kapitán Lemp uvědomil, bylo již pozdě, i když se snažil ze záchranného člunu plavat zpět ke své ponorce, aby tajné materiály včetně Enigmy zničil.

Cíl operace Primrose byl tedy splněn - Britové ukořistili ponorku U-110 a získali tím i šifrovací přístroj Enigma, která nakonec nebyla německou posádkou zničena. V komplexu Bletchley Park v hrabství Buckinghamshire se Britové již od roku 1940 pokoušeli dekódovat německé depeše a Enigma jim v tom významně napomohla. Na dešifrování intenzivně pracovali ti nejlepší britští matematikové a kryptoanalytikové pod vedením významného matematika a vědce Alana Turinga. I když sami Němci považovali systém Enigma za nerozluštitelný, v tomto ohledu však Brity značně podcenili, protože Turingovi a jeho týmu se kód Enigmy podařilo postupně rozluštit, zejména díky novému dešifrovacímu systému (počítači) Ultra a faktu, že už měli ,,fyzicky" k dispozici Enigmu.

Mimochodem tajemství Ultra bylo pro Brity tak cenné, že britský premiér Winston Churchill kvůli němu obětoval i vlastní město Coventry. Němci nařídili v odplatě za prohranou bitvu o Anglii bombardování tohoto města. Churchill věděl, že by se o mimořádných přípravách k obraně mohli dozvědět němečtí špioni, kteří v tu dobu v Coventry, považované za srdce britského vojenského průmyslu, měli být. Ti by podali hlášení do Berlína a tajemství Ultra by bylo ohroženo. Proto nebyla možná ani evakuace starých lidí, ani varování či zvýšená obrana.

Hitler by z toho mohl usoudit, že Britové čtou jeho depeše zašifrované Enigmou, změnit její algoritmus a Spojenci by přišli o svůj největší triumf. Proto Churchill ve snaze za každou cenu toto tajemství uchránit nenařídil evakuaci města, a tak došlo ke jeho zasypání německými bombami. Churchill se řídil v tomto případě heslem ,,účel světí prostředky" i bez ohledu na oběti bombardování. Tajemství Ultra bylo i za tuto cenu ochráněno, což bylo na druhé straně z hlediska Britů a Spojenců klíčové.

Faktem však zůstává, že kryptoanalytikové v čele s Turingem, kteří v Bletchley parku pracovali na prolomení tajného algoritmu německého šifrovacího stroje Enigma, pomohli zkrátit až o dva roky válku, a tím i zachránily odhadem 13 - 14 milionů životů. Když si uvědomíme, že během šesti let války zahynulo 50 - 60 milionů lidí, bylo prolomení kódu Enigmy skutečně klíčovým předělem ve válce.

 

Zdroj: history.com



Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace