Proti komunistům! Odvážný Fin Lauri Törni proti nim bojoval ve třech různých armádách

Proti komunistům! Odvážný Fin Lauri Törni proti nim bojoval ve třech různých armádách
Autor: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Lauri Törni
29 / 04 / 2022, 16:00

Lauri Törni byl odvážným světoběžníkem, který bojoval proti komunistům ve třech různých armádách.

Törni se narodil v roce 1919 a již brzy vstoupil do armády, která se mu stala osudem. Vstoupil nejprve do jednotky, která se specializovala na sabotážní či guerillové úkoly. Když Rudá armáda zaútočila v roce 1939 na Finsko, byla Törniho jednotka vtažena do boje. Úporné boje probíhaly na Ladožském jezeře, kde Sověti nastoupili na Finy v mnohapočetní výhodě.

Protože finské jednotky ztratily kontakt s ústředím, jal se Törni nelehkého úkolu jej obnovit. Proklestil se skrze sovětské řady a když se vracel ke ,,svým", převzal vedení švédsky mluvící demoralizované jednotky. I když každý mluvil jiným jazykem, Törni udílel rozkazy sérií gest a křikem. Za statečnost, kterou Törni prokázal na Ladožském jezeře, byl následně povýšen.

Finsko se sice ubránilo sovětským snahám o anexi, nicméně později se stalo spojencem nacistického Německa. Společný nepřítel - Sovětský svaz - však zůstával. Törni měl možnost absolvovat výcvik s jednotkami Waffen-SS, nosil jejich uniformu a dokonce přísahal věrnost NSDAP a Německu. Do Waffen-SS posléze vstoupil.

Na začátku tzv. Pokračovací války, která propukla v roce 1941, bylo Törnimu svěřeno velení finské jednotky, jež měla ve výbavě i ukořistěné sovětské tanky. Törniho jednotka měla vyhledat a eliminovat sovětské commandos, které infiltrovaly finské linie, a později naopak infiltrovat ty sovětské. Törni a jeho muži měli vykonávat také sabotážní a přepadové akce hluboko za sovětskou linií. Nechyběly však ani ,,ruční" souboje se Sověty, v nichž Törni a další prokázali své schopnosti. Törni si brzy vysloužil i sovětskou pozornost ,,vyšších míst", která na jeho hlavu vypsala odměnu. Za své zásluhy byl posléze Törni oceněn v roce 1944 Mannerheimovým křížem, jež se udělovalo za mimořádnou statečnost v boji.

Pokračovací válka sice nepřinesla opětovné nabytí ztracených území, nicméně v jejím důsledku Finsko obhájilo nezávislost a nespadlo do ,,sovětského chřtánu". Törni však nebyl s výsledkem války spokojen, protože některá důležitá území připadla Sovětskému svazu, který si například zřídil vojenskou základnu na poloostrově Porkkala.

Törni chtěl bojovat proti Sovětům dál, cvičit odbojné vojáky a osvobodit i tato území ze spárů Sovětského svazu. Za tímto účelem se vydal do Německa, aby absolvoval další výcvik. Nicméně během tohoto procesu se Sověti zmocnili klíčových německých východních přístavů, a tak Törni neměl, jak se vrátit do Finska. Proto se připojil k německé jednotce a bylo mu svěřeno velení jednotky. Zajímavé bylo, že Törni neovládal dobře němčinu, ale to v jeho případě až tolik nevadilo, protože si poměrně rychle zjednal respekt své jednotky.

Blížil se však konec války a Törnimu hrozilo, že padne do sovětských rukou. Proto se on se svými muži vydal na západní frontu, kde je zajali Britové a umístili do tábora v německém Lübecku. Törni se však obával, že jej Britové vydají Sovětům, či zjistí jeho jeho minulost, a tak se rozhodl z tábora uprchnout. Dostal se nakonec do Finska a ve snaze najít svou rodinu jej zajistila tamní policie. Törni byl odsouzen za to, že se ,,spřáhl" s Němci poté, co byl se Sovětským svazem podepsáno příměří. Finský vojenský dobrodruh tak měl strávit ve vězení příštích 6 let. S tím se nehodlal smířit a podnikl řadu pokusů o útěk. Žádný se však nezdařil. V roce 1948 Törnimu svitla naděje, když mu finský prezident Juho Kusti Paasikivi udělil milost.

Törniho další cesta vedla do Švédska, kde se zasnoubil s Marjou Kopsovou. Törniho příští zastávkou se však měly později stát USA. Törni se plavil na palubě lodi SS Bolivia, která měla dorazit do venezuelského Caracasu. Tam potkal starého známého ze Zimní války, finského plukovníka Mattiho Aarnia, který se po tomto konfliktu usadil ve Venezuele jako exulant. Z Caracasu se Törni nalodil na švédské nákladní plavidlo MS Skagen, které mělo namířeno do USA. Když se loď nacházela nedaleko města Mobile v Alabamě, Törni skočil přes palubu a plaval směrem k východnímu pobřeží a New Yorku.

Nové americké dobrodružství tak mohlo začít. Törni pracoval v USA jako tesař či čistič. Nicméně nakonec se připojil v roce 1954 k americké armádě, což mu umořnil Lodge-Philbinův zákon, který dovoloval, aby mohli vstupovat do americké armády i příslušníci cizích národností. Törni si změnil jméno na Larry Thorne a spřátelil se s finsko-americkou skupinou důstojníků. Pro Američany měl Fin poměrně velkou cenu, oceňovali na něm především jeho vojenské dovednosti. V roce 1960 se nyní již Larry Thorne stal kapitánem a zanedlouho se měl angažovat ve vietnamské válce.

Tam zavítal nejprve v roce 1963 a během útoku na tábor CIDG v Tịnh Bien se vyznamenal. Byla mu udělena dvě Purpurová srdce a Bronzová hvězda za statečnost. Další zástavkou se Vietnam stal v roce 1965. Thorne měl vést tajnou misi, která měla opěrné zásobovací body Viecongu na Ho Či Minově stezce a navést vzdušné útoky, které je měly zničit. Během mise se však ztratilo průzkumné letadlo O-1 Bird Dog a vrtulník Ch-34 s Thornem na palubě. V danou chvíli se jednalo o záhadu. Záchranné týmy nebyly schopné lokalizovat možné místo havárie. Thorne byl považován za mrtvého a in memoriam také povýšen do hodnosti majora.

Záhada ztracených strojů pokračovala až do roku 1999, kdy byly konečně nalezeny Thorneovy ostatky. Vyšetřovací tým došel k závěru, že vrtulník Ch-34, kde se v osudovou chvíli Thorne nacházel, se srazil s horou, když letěl v malé výšce. Thorneovy ostatky byly navráceny do USA a formálně identifikovány v roce 2003. Thorne je pochován na Arlingtonském hřbitově se všemi poctami. Zajímavostí je, že právě Thorne je jediným pochovaným vojákem na Arlingtonském hřbitově, který byl v minulosti členem Waffen-SS.


Zdroj: We Are The Mighty

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace