Proti Židům bojovali i Švédové nebo Švýcaři. Společný domov našli v jednotkách Waffen-SS

Proti Židům bojovali i Švédové nebo Švýcaři. Společný domov našli v jednotkách Waffen-SS
Autor fotografie: Bundesarchiv, Bild 101III-Wiegand-117-02 / Wiegand / CC-BY-SA 3.0|Popisek: Waffen-SS
09 / 04 / 2023, 10:00

Nejen nacistické Německo chtělo zlikvidovat Židy jako rasu, ale objevilo se mnoho jednotlivců z řad evropských států, kteří vstupovali do Waffen-SS, aby ,,osvobodili" svět od židovské rasy.

Waffen-SS, kterým velel nacista Heinrich Himmler, netvořili pouze etničtí Němci, ale vstupovali do nich i příslušníci jiných národů, které byli nacistickou vojenskou expanzí podrobeni, ale také dobrovolníci z řad neutrálních států - například Švýcaři či Švédové, kteří rovněž nenáviděli Židy a chtěli je jako rasu násilně vymýtit.

Neněmečtí příslušníci pak průběžně doplňovali stavy jednotek Waffen-SS, kterých bylo na konci druhé světové války zhruba 950 000 a byly určené k nejrůznějším podpůrným vojenským operacím. Jednotky Waffen-SS se dopouštěly i válečných zločinů, z nichž jeden z nejznámějších je tzv. Malmédský masakr v roce 1944. V Polsku či v SSSR se Waffen-SS staly součástí Einsatzgruppen, kteří bez milosti vraždili na dobytých územích Židy, ale také příslušníky jiných ras, jež byly podle Norimberských zákonů ,,méněcenné".

Protože si průběh druhé světové války žádal další lidské zdroje, dal Heinrich Himmler na bázi dobrovolnosti možnost příslušníkům jiných národů nejen z Evropy, aby do Waffen-SS vstupovali. Kromě zmíněných Švédů či Švýcarů tvořili součást Waffen-SS například Dánové, Chorvati, Indové, kterým nacisté vštěpovali, že budou mít možnost bojovat proti nenáviděné nadvládě Britů v Indii. Zajímavostí je, že nacisté povolili, aby byla v ,,jednom týmu" i malá část Britů z německých zajateckých táborů.

Cizinci mohli být přijímáni do Waffen-SS, protože zde nepanovala tak přísná kritéria na ,,čistotu" rasy jako v jiných německých vojenských či paramilitárních organizacích. Většina z národů, která sloužila pod vlajkou Waffen-SS mohla mít vlastní organizovanou jednotku či divizi, jako například Švédové, Finové, Lotyši nebo Chorvaté a další. Všechny však spojovalo jediné - nenávist k Židům i ostatním ,,méněcenným" rasám a snaha o vítězství nacistické ideologie na celém světě.

Ještě se vraťme k Švýcarsku. Je zajímavé, že v této zemi, která jak víme, byla za války neutrální, hlásilo k nacismu zhruba 40 000 lidí včetně těch, jež byli členy švýcarských pronacistických organizací - Národní fronty Ernsta Biedermanna či Fašistického hnutí Švýcarska pod vedením Arthura Fonjallaza. Samostatnou kapitolou byl pak přední švýcarský nacista Wilhelm Gustloff, podle něhož dostal pojmenování i německý parník, který byl potopen v lednu 1945 sovětskou ponorkou. Jednalo se o jednu z největších námořních tragédií v historii.

Himmlerova ,,získávací kampaň" příslušníků neněmeckých národů tak slavila úspěch a z Waffen-SS se stala mohutná organizace, kde se mísily a vedle sebe existovala pestrá řada příslušníků národů, které by se za jiných okolností těžko potkaly. S koncem třetí říše však bylo jasné, jaký osud čeká ,,mnohonárodnostní" Waffen-SS. Organizace byla rozpuštěna a Norimberský tribunál prohlásil jednotky za zločineckou organizaci.


Zdroj: warhistoryonline.com

Tagy článku