První let bez maskota dopadl katastrofou. Nezapomenutelný střelec bombardéru B-17 přišel o život

Harold E. Rogers se narodil v roce 1914 Tiff City ve státě Missouri. Studoval zemědělské škole pro Indiány v Newkirku v Oklahomě. Do služby u letectva se zapsal květnu 1942, odletěl do Velké Británie, a po roce služby u 8. letecké armády se stal zadním střelcem těžkého bombardéru B-17 Flying Fortress 401. bombardovací skupiny. Absolvoval turnus 25 misí nad okupovanou Evropu. Prakticky bez úhony. Jednou byl sestřelen nad Severním mořem, ale zachráněn. I se svým psem jménem Mister, kterého bral vždy s sebou na palubu. Díky němu se stal nezapomenutelným. Dokud ho měl s sebou, drželo se Rogerse štěstí.

Mister byl kříženec čaučau a K-9, tedy policejního či vojenského psa ("police dog"). Kromě vlastní kyslíkové masky měl maskot jednotky i své "lidské psí známky". Po splnění turnusu 25 náletů na palubě bombardéru nazvaného "Un Petit Peu" (francouzsky: "Jen trošinku") se Harold Rogers vrátil do Spojených států a stal se instruktorem; s manželkou bydleli v Hollywoodu v Kalifornii. Ale jako mnoho dalších veteránů nebyl se svým novým zařazením spokojený. Cvičit nováčky ho netěšilo. Na vlastní žádost se vrátil do aktivní služby. Tentokrát však nechal psa Mistera manželce doma.

Seržant Rogers byl tentokrát v Evropě přidělen ne k 8. armádě ve Velké Británii, ale k 15. letecké armádě, která měla základny v Itálii. A hned první let bez Mistera se stal osudovým; 2. července 1944 byl při náletu na Budapešť během letu nad okupovaným Maďarskem svaz bombardérů napaden německými stíhači a stroj, na jehož palubě letěl Rogers, byl těžce poškozen. Pilot nařídil posádce bombardér opustit na padácích, ale dostal odpověď, že někteří z letců jsou zranění a seskok je v jejich případě vyloučen. Nařídil tedy vyskočit těm, kdo mohli, a sám, ač nezraněn, zůstal na palubě a pokračoval v letu ve snaze nouzově přistát. Létající pevnost ovšem po asi pěti minutách vybuchla a všichni na palubě zahynuli. Včetně zadního střelce, Harolda E. Rogerse.

Seržantovi, který už byl držitelem Záslužného leteckého kříže a Letecké medaile s dubovými listy, bylo posmrtně uděleno Purpurové srdce. Jeho tělo bylo po válce exhumováno a převezeno do Miami ve státě Oklahoma, kde žil během studií na vysoké škole, a kde se také oženil, a v 18. ledna 1949 zde byl také pohřben. Pohřební ceremonie proběhla také na hřbitově Velké armády republiky (Grand Army of the Republic Cemetery) ve Washingtonu. Rogers pocházel z kmene Seneků (Irokézů). Pohřebního obřadu ve Washintonu se účastnil náčelník kmene Watson Whitewing.

(na fotografii pózuje s Misterem 1. července 1943 na pozici bočního střelce)