foto: Bundesarchiv, Bild 183-L14164 / Dreesen / CC-BY-SA 3.0/Werner Mölders (vlevo)
Počasí v zimě 1941 příliš k létání nenabádalo a trochu se zlepšilo až v únoru. Tehdy začalo docházet ke střetům stíhačů RAF a Luftwaffe.
Novou strategií britského letectva bylo vylákat do vzduchu nepřítele a tam jej likvidovat, nyní především nad jeho vlastním územím. Přešla tedy k měsíce plánované ofenzívě. Velitel JG 51 byl jedním z nejlepších stíhačů a velitelů všech dob, takže směle využil příležitosti. Naposledy skóroval 1. prosince 1940. Tehdy to byl Hurricane 253. nebo 605. Squadrony. Až do 10. února 1941 nic. Piloti 46. Squadrony přelétly nejdříve z Digby do Witteringu a teprve poté do Northoltu, kde měli společně s polskou 303. a britskými 266. a 601. Squadronou fungovat jako eskorta pro 6 Blenheimů 59. squadrony bombardující Calais.
K setkání s nimi došlo poblíž Canterbury ve výšce 8000 stop. Vtipný je komentář, že ze směru Biggin Hill nebo Kenley se najednou připojila neznámá squadrona Hurricanů. Došlo totiž k tomu, že polská jednotka poslala do vzduchu A Flight Spitfirů Mark IA a B Flight Hurricanů Mark I, což je naprosto neuvěřitelná záležitost. Wing nabíral výšku, přičemž 266. Squadrona se nacházela mezi 14 000 a 15 000 stopami.
Ještě neuvěřitelnější je ovšem fakt, že se formace nechala naprosto překvapit, a to tak, že vůbec nezaznamenala nepřátelská letadla. Záznam opakovaně praví: „Žádný odpor nepřátelských letadel, ale přesná protiletadlová palba z Calais a Cap Gris-Nez, která pokračovala po nějakou dobu i na cestě zpět“. To samozřejmě implikuje fatální selhání nejen RDF (radar), ale i britského zpravodajství, které mělo sledovat nepřátelský odposlech.
Bombardéry každopádně shodily svůj náklad z výšky 8000 stop za jasného počasí. Zásahy z 20 250lb a 2 500lb bomb byly hlášeny mezi bárkami v přístavu, kde měly dokonce některé vyletět do vzduchu, na nákladním vlaku mezi Avant Port a Bassin Chasse de l'Est, na trati a budovách poblíž přístavu. Jen těžko dnes můžeme toto optimistické hlášení ověřit. Bylo to jediné zrnko světla v černém tunelu dalších událostí. Nevrátily se totiž tři stíhačky. Jedno letadlo, údajně Hurricane, bylo viděno letět směr moře. Sgt Dennis James Steadman byl hlášen v moři 10 mil východně od Doveru a záchranná organizace jej vyzvedla.
Psali jsme
F/O Percival Ross-Frames „Percyˮ Burton je velmi málo známým pilotem 249. Squadrony. Jeho vyznamenání dosud naprosto nesmyslně spočívá pouze ve zmínce...
Evening Standard k tomu napsal: „Ministerstvo letectví oznámilo, že během nedávného ofenzivního sweepu nad okupovanou Francií, Flight Lieutenant [Howard Clive Mayers, V7539] spatřil jiný Hurricane vybuchnout v plamenech. Pilot vyskočil a skončil v Kanálu. Flight Lieutenant se otočil a letěl hledat pomoc, přičemž za chvíli spatřil motorový torpédový člun“. Sletěl k němu a snažil se mu naznačit jakým směrem má plout. Na druhý pokus se to podařilo a MTB doplul k pilotovi ve vodě a zachránil ho.
Jak jsem uvedl, záznamy počítaly s tím, že letadla byla sestřelena Flakem a dokonce existuje dokument, který Steadmanův Hurricane Mk.I V7443 oficiálně přisuzuje nehodě. No, úplná náhoda to nebyla. P/O Charles H. Hedleyho, padlého v Hurricanu V7594, a Steadmana si připsali Maj. Werner Mölders (56.) od Stab/JG 51 v 17.29 5 km severovýchodně od Calais a Oblt. Wilfried Balfanz (4.) od Stab/JG 51, Hurricane v 17.32 v tomtéž prostoru.
Třetím sestřeleným byl P/O Richard Chester Lawson, který byl zabit v Hurricanu Mk.I V6630. Toho patrně sestřelil Hptm. Lothar Keller (16.) od Stab II./JG 3, který si nahlásil Hurricane v 17.42 východně od Doveru. Při nouzovém přistání bez paliva pak ještě Sgt František Mareš poškodil vrtuli svého Hurricanu V7236 u Occold v Suffolku. Byl rovněž svědkem havárie Lawsonova letadla. Celý Circus 5 tak skončil dosti neslavně a samozřejmě bez nároků. Jediným pozitivem bylo, že bombardéry vyvázly bez škrábnutí.
Autor: Mgr. Tomáš Bouzek, vojenský historik
Zdroj: history.net
Tagy