První souboj proudových letounů - Gloster Meteor proti Vergeltungswaffe 1

První souboj proudových letounů - Gloster Meteor proti Vergeltungswaffe 1
Autor: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Gloster Meteor F.1 616. perutě
29 / 09 / 2021, 10:00

Jen týden po zahájení operace Overlord, invaze do Francie ze 6. června 1944, začal Hitler s ostřelováním britského území první ze svých "odvetných zbraní", střelami V-1. Šlo o efektivní a velmi nebezpečnou zbraň, proti které nebyla obrana snadná. Šlo v podstatě o bezpilotní létající bombu řízenou autopilotem, dnes bychom ji označili za střelu s plochou dráhou letu. Při cestovní rychlosti kolem 550 km/h nebylo pro běžné stíhací letouny snadné je ničit. V lepší pozici byly první do ostré služby nasazené proudové stíhací letouny.

Obyvatelé Londýna brzy tyto střely kvůli charakteristickému zvuku proudového motoru Amatol-39  přejmenovali na Buzz (bzučící bomba) nebo na Robot bomb. Díky spojenecké vzdušné převaze byl německý Blitz, bombardovací útoky proti britským městům z let 1940-1941, dávno minulostí. Nyní se hrůzy války do britského hlavního města a jihovýchodní Anglie bezprostředně vracely v podobě, proti které se jen velmi obtížně hledala odpověď.

V-1, neboli Fiesler Fi 103, byl letoun dlouhý 8,32 m s rozpětím 5,32 m. Na vzdálenost až 250 km nesl 850 kg výbušniny, a v letové hladině mezi 600 a 900 m létal rychlostí 640 km/h. Byl vyvíjen v rámci projektu Reichenberg od jara roku 1942, prototyp vzlétl na Štědrý den roku 1942, a sériová výroba byla zahájena na jaře roku 1944. Střely startovaly pomocí katapultů. V nastavené vzdálenosti byla bomba automaticky odjištěna, motor vypnut a autopilot ji uvedl do střemhlavého letu.

V první fázi bylo proti Londýnu vysíláno 10-20 střel V-1 denně, a čtvrtina úspěšně zasahovala. Ostatní končily mimo cíl buď v důsledku závad, nebo narážely do balónových přehrad, byly sestřeleny protiletadlovým dělostřelectvem, anebo zničeny stíhacími letouny. Z celkového počtu asi 10 tisíc střel, které byly do března 1945 vyslány proti Británii, zničily stíhací letouny přibližně tisícovku.

Stíhací letouny operovaly standardně ve výrazně vyšších letových hladinách, a tomu také odpovídaly jejich nižší výkony ve výškách, v nichž přilétaly střely V-1. Šanci měly v podstatě jen americké Mustangy, britské Tempesty a nejnovější verze Spitfirů. Sestřelovat V-1 palubními zbraněmi nebylo snadným úkolem - výbuch mohutné nálože mohl ohrozit i útočícího stíhače. Účinnou, ale na pilotáž náročnou taktikou bylo převrátit V-1 pomocí křídla vlastního letounu.

V mnohem lepší pozici než sebevýkonnější vrtulové stíhací letouny byly proudové stíhačky Gloster Meteor, který poprvé vzlétl na jaře 1943, a do služby byl přijat v polovině léta 1944. Právě včas, aby se mohl zapojit do obrany ostrovů proti nové hrozbě. Prvními kusy byla přezbrojena 616. peruť, která je také neprodleně nasadila právě proti V-1 ze základny Menston v Kentu, a první úspěchy byly zaznamenány 4. srpna 1944 - pilot převrátil německou létající bombu křídlem svého Meteoru. Šlo de facto o první zničení proudového letounu proudovým letounem v historii. Druhá V-1 padla toho dne za oběť palubním zbraním, čtyřem 20mm kanónům Hispano, dalšího z Meteorů.

video: youtube

Výkony Meteorů byly více než dostatečné, a to i v nižších výškách. Srovnávací testy nových letounů a velmi výkonných vrtulových Hawker Tempest vyzněly ve všech rozhodujících měřítkách ve prospěch Meteoru - s výjimkou doletu. Rané proudové motory měly příliš vysokou spotřebu. I to tedy předurčilo letoun ke službě v roli záchytného stíhacího letounu. Kombinace rychlosti a mohutné výzbroje byla pro ničení V-1 ideální. 616. peruť v zimě 1944 vyměnila první verzi Meteorů z výkonnější F.3, a přispěla k obraně Británie zničením čtrnácti V-1.

Masivní ostřelování Londýna střelami V-1 skončilo na podzim 1944, když spojenecké jednotky obsadily oblasti v severní Francii, z nichž je Němci vysílali. Nahradit pozemní katapulty vypouštěním V-1 z bombardérů He 111 nad Severním mořem nebylo z hlediska rozsahu možné. Přesto V-1 nepřestanou na anglické území dopadat až téměř do konce války. Přinesly smrt 184 lidem, bezmála 18 tisíc dalších bylo zraněno.

Zdroj: Mark Felton Productions

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace