foto: By DoD - http://www.dodmedia.osd.mil/, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=9501081/Leningrad v roce 1990
Vrtulníkové lodě třídy Moskva byly první funkční sovětské nosiče letadel, které námořnictvo SSSR nazývalo vrtulníkové křižníky. Sovětské označení bylo Projekt 1123 Kondor.
Lodě byly spuštěny na vodu v loděnici 444 v Jižním Nikolajevě, první loď podle které byla třída nazývána, Moskva byla spuštěna na vodu v roce 1965 a do loďstva zařazena v roce 1967. Sesterský Leningrad vstoupil do služby v roce 1968.
Další lodě již nebyly postaveny vzhledem k špatným vlastnostem na rozbouřeném moři.
Třída Moskva nebyla skutečnou "letadlovou lodí", nenesla žádná letadla, její letka byla tvořena pouze vrtulníky. Lodě byly navrženy primárně jako protiponorková plavidla a její zbraně a snímače byly optimalizovány proti hrozbě amerických jaderných ponorek, vyzbrojených původně střelami Polaris A-1 s malým doletem asi 2 100 kilometrů. Moskva a Leningrad měly nepřátelské ponorky v případě konfliktu najít a zlikvidovat.
S nasazením novějších typů raket přešly oba vrtulníkové křižníky na úkol ochrany sovětských lodí před útočnými ponorkami.
Projekt 1123 připomínal jiné konstrukce s podobnou koncepcí - francouzský křižník Jeanne d'Arc a italské vrtulníkové křižníky tříd Andrea Doria a Vittorio Veneto. Svým výtlakem je však sovětská plavidla výrazně převyšovala.
Loď byla rozdělena na dvě části. V přední polovině byla nástavba, obsahující hlavňové a raketové zbraňové systémy, zatímco zadní polovinu lodi zabírala letová paluba o rozměrech 81 × 34 metrů s pěti vzletovými body pro vrtulníky. Zatímco čtyři z nich byly uspořádány po dvojicích za sebou a označeny čísly 1 až 4, uprostřed byla pátá plocha označená písmenem. Dva obdélníkové výtahy spojovaly letovou palubu s podpalubním hangárem o rozměrech 67 × 25 m. Ve spodní části rozměrného komínu byl ještě malý hangár pro dva velitelské vrtulníky. Křižník Moskva celkem nesl 14 vrtulníků Kamov Ka-25PL. Vrtulníky měly za úkol pohybovat se v malých rojích a vytvářet protiponorkovou clonu ve střední vzdálenosti.
Hlavňovou výzbroj Moskvy tvořily dva dvouhlavňové dvouúčelové 57mm kanóny AK-725. K ničení ponorek sloužily dva dvanáctihlavňové vrhače raketových hlubinných pum RBU-6000 a jedno dvojité odpalovací zařízení systému RPK-1 Vichr (SUW-N-1) pro raketová torpéda PLO-82-P (FRAS-1) s pětikilotunovou bojovou hlavicí a doletem okolo 30 km. Na palubě se nacházelo okolo 48 kusů. Protiletadlovou výzbroj představovala dvě dvojitá odpalovací zařízení řízených střel V-611 Štorm (v kódu NATO SA-N-3 Goblet) s doletem 35 km a dostupem 25 km. Neseno bylo celkem 96 těchto střel. Loď také nesla dva pětihlavňové 533mm torpédomety. Ty ovšem byly v letech 1977–1978 odstraněny.
Pohonný systém tvořily dvě parní turbíny a čtyři vysokotlaké kotle. Vrtulníkový křižník dosahoval rychlosti až 30 uzlů, maximální udržitelná rychlost byla pouhých 24 uzlů a byla tedy poměrně velkým zklamáním.
Obě lodi byly součástí Černomořské flotily a byly vyřazeny v polovině 90. let a následně prodány do šrotu.
Zdroj: Wikipedie
Tagy