První sovětský sestřel amerického letounu ve studené válce se odehrál nad Baltem. Co chtěl Stalin utajit?

První sovětský sestřel amerického letounu ve studené válce se odehrál nad Baltem. Co chtěl Stalin utajit?
Autor: USN, Wikipedia|Popisek: Consolidated PB4Y-2 Privateer
27 / 06 / 2020, 10:00

V roce 1950 již byla studená válka v plném proudu a 8. dubna došlo k sestřelu námořního hlídkového bombardéru Consolidated PB4Y-2 Privateer. Jednalo se o první sovětský sestřel amerického letounu ve studené válce.

PB4Y-2 Privateer byl americkým námořnictvem používán až do roku 1954 mj. pro signálové zpravodajství (SIGNIT), lety, při nichž prováděl odposlech rádiových hovorů a sledoval radarový provoz. K podobnému elektronickému průzkumnému letu byl vyslán 8. dubna 1950 ze základny v německém Wiesbadenu také Privateer Hlídkové perutě 26 (VP-26) nazvaný Turbulent Turtle. Deset pohřešovaných letců byli prvními z dvou stovek Američanů sestřelených v průběhu studené války při průzkumných letech nad anebo u hranic Sovětského svazu.  

Sovětské ministerstvo zahraničí 9. dubna 1950 oznámilo, že byl sestřelen americký letoun („B-29“), protože narušil sovětský vzdušný prostor a zahájil palbu proti sovětským stíhačům, které mu signalizovaly pokyn přistát. Letoun byl sestřelen nad Baltským mořem, a přes zapojení množství lodí do pátrání po vraku, které trvalo od 22. dubna do 14. června, nebyl nalezen. Sestřelení Privateeru nikdo z deseti členů posádky údajně nepřežil. Oficiální americkou pozicí ovšem je, že letci byli Sověty zajati a až do své smrti drženi v sovětských gulazích.                                               

V roce 1992 generálplukovník Fjodor Ivanovič Šinkarenko, velitel jednotky, která Privateer v roce 1950 sestřelila, potvrdil v rozhovoru s vdovou po poručíku Reynoldsovi sovětskou oficiální verzi. Zároveň uvedl, že stíhači neviděli dopad amerického stroje do vody kvůli mrakům. Řekl, že kdyby byl jeden jediný Američan zachráněn, dozvěděl by se o tom, a dodal, že navzdory oficiální verzi byly zbytky letounu Sověty nalezeny. Utajení jejich nálezu měl nařídit osobně Stalin.

Americká verze je se sovětskou v rozporu. Letoun byl podle námořnictva nad mezinárodními vodami, a nebyl ozbrojen, kromě jedné zbraně ráže 0.38 (9 mm). Oficiálním americkým tvrzením v roce 1950 bylo, že letoun byl na cvičném letu z Německa do Dánska, když byl napaden. V roce 1975 byly okolnosti případu odtajněny a skutečnost, že prováděl elektronický průzkumný let byla zveřejněna. Neexistují svědkové dopadu letounu, který je Sověty uváděn 10-25 km severozápadně od litevské Libavy, a neexistoval ani důvod domnívat se, že letci pád stroje přežili. Nicméně v roce 1956 americké ministerstvo zahraničí zaslalo Sovětskému svazu v důsledku množících se zpráv o výskytu zadržovaných amerických letců na Sovětském území demarši, přičemž se Američané domnívali, že Sověti zadržují jednak posádku Privateeru sestřelnou v roce 1950, a jednak posádku letounu RB-29 sestřeleného nad Japonským mořem v roce 1952.

Sověti to odmítli a uvedli, že na území Sovětského svazu se žádní američtí letci nenacházejí. Přímá svědectví jsou nedostatečná a neúplná. Zároveň ovšem existuje řada zpráv pocházejících od bývalých vězňů sovětských gulagů, kteří hovoří o setkání s americkými letci, kteří tento incident přežili. Rybářské lodě rovněž objevily nedotčené záchranné čluny z Privateeru – prázdné, což nasvědčuje spíše úspěšnému nouzovému přistání. A masívní sovětská pátrací mise naznačuje, že Moskva zjistila, o jaký let se jednalo, a snažila se dostat k vraku především proto, aby získala jeho vybavení. Pochybnosti o osudu letců přetrvávají.

Zdroj: Remembering Crew Members of U.S. Navy PB4Y-2 Shoot Down, April 8, 1950 – And Shocking Cold War Case Study

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace