První sovětský sestřel amerického letounu ve studené válce se odehrál nad Baltem. Co chtěl Stalin utajit?

V roce 1950 již byla studená válka v plném proudu a 8. dubna došlo k sestřelu námořního hlídkového bombardéru Consolidated PB4Y-2 Privateer. Jednalo se o první sovětský sestřel amerického letounu ve studené válce.

PB4Y-2 Privateer byl americkým námořnictvem používán až do roku 1954 mj. pro signálové zpravodajství (SIGNIT), lety, při nichž prováděl odposlech rádiových hovorů a sledoval radarový provoz. K podobnému elektronickému průzkumnému letu byl vyslán 8. dubna 1950 ze základny v německém Wiesbadenu také Privateer Hlídkové perutě 26 (VP-26) nazvaný Turbulent Turtle. Deset pohřešovaných letců byli prvními z dvou stovek Američanů sestřelených v průběhu studené války při průzkumných letech nad anebo u hranic Sovětského svazu.  

Sovětské ministerstvo zahraničí 9. dubna 1950 oznámilo, že byl sestřelen americký letoun („B-29“), protože narušil sovětský vzdušný prostor a zahájil palbu proti sovětským stíhačům, které mu signalizovaly pokyn přistát. Letoun byl sestřelen nad Baltským mořem, a přes zapojení množství lodí do pátrání po vraku, které trvalo od 22. dubna do 14. června, nebyl nalezen. Sestřelení Privateeru nikdo z deseti členů posádky údajně nepřežil. Oficiální americkou pozicí ovšem je, že letci byli Sověty zajati a až do své smrti drženi v sovětských gulazích.                                               

V roce 1992 generálplukovník Fjodor Ivanovič Šinkarenko, velitel jednotky, která Privateer v roce 1950 sestřelila, potvrdil v rozhovoru s vdovou po poručíku Reynoldsovi sovětskou oficiální verzi. Zároveň uvedl, že stíhači neviděli dopad amerického stroje do vody kvůli mrakům. Řekl, že kdyby byl jeden jediný Američan zachráněn, dozvěděl by se o tom, a dodal, že navzdory oficiální verzi byly zbytky letounu Sověty nalezeny. Utajení jejich nálezu měl nařídit osobně Stalin.

Americká verze je se sovětskou v rozporu. Letoun byl podle námořnictva nad mezinárodními vodami, a nebyl ozbrojen, kromě jedné zbraně ráže 0.38 (9 mm). Oficiálním americkým tvrzením v roce 1950 bylo, že letoun byl na cvičném letu z Německa do Dánska, když byl napaden. V roce 1975 byly okolnosti případu odtajněny a skutečnost, že prováděl elektronický průzkumný let byla zveřejněna. Neexistují svědkové dopadu letounu, který je Sověty uváděn 10-25 km severozápadně od litevské Libavy, a neexistoval ani důvod domnívat se, že letci pád stroje přežili. Nicméně v roce 1956 americké ministerstvo zahraničí zaslalo Sovětskému svazu v důsledku množících se zpráv o výskytu zadržovaných amerických letců na Sovětském území demarši, přičemž se Američané domnívali, že Sověti zadržují jednak posádku Privateeru sestřelnou v roce 1950, a jednak posádku letounu RB-29 sestřeleného nad Japonským mořem v roce 1952.

Sověti to odmítli a uvedli, že na území Sovětského svazu se žádní američtí letci nenacházejí. Přímá svědectví jsou nedostatečná a neúplná. Zároveň ovšem existuje řada zpráv pocházejících od bývalých vězňů sovětských gulagů, kteří hovoří o setkání s americkými letci, kteří tento incident přežili. Rybářské lodě rovněž objevily nedotčené záchranné čluny z Privateeru – prázdné, což nasvědčuje spíše úspěšnému nouzovému přistání. A masívní sovětská pátrací mise naznačuje, že Moskva zjistila, o jaký let se jednalo, a snažila se dostat k vraku především proto, aby získala jeho vybavení. Pochybnosti o osudu letců přetrvávají.

Zdroj: Remembering Crew Members of U.S. Navy PB4Y-2 Shoot Down, April 8, 1950 – And Shocking Cold War Case Study