První spojenecké sestřely druhé světové války. Polský stíhač srazil z nebe dva německé bombardéry hned ráno 1. září 1939

První spojenecké sestřely druhé světové války. Polský stíhač srazil z nebe dva německé bombardéry hned ráno 1. září 1939
Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Polský stíhací letoun PZL P.11a
01 / 08 / 2023, 10:00

1. září 1939 se Władysław Gnyś stal prvním spojeneckým stíhačem druhé světové války, který sestřelil německý letoun, resp. hned dva najednou. Sloužil u 121. stíhací eskadry se základnou v Krakově. Jednotka byla vyzbrojena hornoplošníkem PZL P.11. Proti moderním německým stíhacím Messerschmittům Bf 109 již zřetelně zastaralým, ale na taktické bombardéry počátku války dostačující. Gnyśovými prvními oběťmi byly německé střední bombardéry Dornier Do 17E. Válka pro polského pilota začala skutečně dramaticky.

V brzkých ranních hodinách prvního dne druhé světové války startovala pohotovostní dvojice polských stíhacích PZL P.11c proti německým bombardérům útočícím na Krakov. Dvojici tvořil letoun kapitána Medweckiho, velitele III. stíhacího divizionu 2. leteckého pluku podřízený armádě Kraków. Na křídle letěl podporučík Gnyś. Na stíhače si hned po startu ve výšce okolo tří set metrů vyšláply drze a úspěšně dvě střemhlavé Stuky (Junkers Ju 87B) od StG 2, přičemž poddůstojník Neubert kulomety svého bombardéru sestřelil Medweckiho stroj a dosáhl podle všeho prvního leteckého vítězství války vůbec

Gnyś jednu z útočících Stuk poškodil, ale bombardér se dokázal vrátit na základnu. Podporučík pokračoval v letu nad Krakov a o několik minut později napadl dva střední bombardéry Dornier Do 17E od KG 77. PZL P.11c standardně nesl dva kulomety, ale Gnyśův měl navíc pravděpodobně dva další v křídlech - několik takto vyzbrojených letounů dostala 121. eskadra jinak létající na PZL P.11a v roce 1938. I se čtyřmi kulomety bylo třeba několik útoků, než se oba Dorniery poroučely k zemi, a je možné, že důvodem zániku druhého byla srážka s poškozeným letounem. Cestou zpět na letiště potkal stíhač ještě jeden Heinkel 111, ale veškerou munici již spotřeboval.

První polské, a tedy spojenecké, vítězství války bylo zpochybněno německými prameny, podle nichž byly Dorniery sestřeleny protiletadlovou palbou, resp. jeden poškozen, načež se měly letouny srazit a dopadnout u vsi Żurada. Při prozkoumání zbytků bombardérů v nich ovšem byly jednoznačně identifikovány průstřely od kulometů ráže 7,92 mm.

Během polského tažení sestřelil Gnyś ještě jeden německý bombardér (He 111), a po polské porážce unikl do Francie, kde se přidal k Armée de l'Air, létal na Morane MS 406-C u stíhací skupiny III./1 a podílel se přitom na sestřelení dalších tří letounů (po třetinách mu byly připsány He 111, Do 17 a Bf 109) a poškození dalšího Dornieru. Po francouzské kapitulaci se přes alžírský Oran a marockou Casablancu dostal do Liverpoolu. Zprvu létal u 302. (polské) perutě na Hurricanu, později u 316. perutě na Spitfiru a 309. stíhací-průzkumné perutě na průzkumné verzi amerického Mustangu.

20. srpna 1944 se pak stal velitelem 317. stíhací perutě a o týden později byl jeho Spitfire sestřelen protiletadlovým dělostřelectvem nad Rouenem a Gnyś zraněn a zajat. Z nemocnice pro válečné zajatce se mu však podařilo uprchnut a s pomocí francouzského hnutí odporu se dostal zpět ke svým. Po válce se pak usadil v Kanadě. V roce 1989 se také po půlstoletí osobně setkal s Frankem Neubertem, pilotem Ju 87B, s nímž se utkal 1. září 1939.

Zdroj: warhist.pl; polishairforce.pl

Tagy článku