Raketomet vzor 51 na podvozku Praga V3S - první reaktivní zbraň ve výzbroji československé armády

Raketomet vzor 51 na podvozku Praga V3S - první reaktivní zbraň ve výzbroji československé armády
Autor fotografie: Ing.Mgr.Jozef Kotulič (CC BY-SA 4.0)
21 / 03 / 2019, 10:00

Po roce 1945 vznikla dnes již legendární kombinace 130 mm raketometu vzor 51 na podvozku Praga V3S, která byla i exportně velmi úspěšná. Tyto raketomety se staly první reaktivní zbraní ve výzbroji československé armády.

Salvový raketomet těsně po skončení druhé světové války z dílny plzeňské Škodovky byl určen pro československou armádu, byť v té době ,,standardní" vývoj raketometů rozhodně nebyl ,,horkým tématem" a jednalo se o záležitost pozdější. Československo se však po skončení války poohlíželo po vlastním dělostřeleckém raketometu.

Zbraň byla vyvíjena na přelomu čtyřicátých a padesátých let a Sověti po počáteční nedůvěře nakonec projekt nového raketometu povolili. Na počátku padesátých let byl 130 mm raketomet vzor 51 hotov a hledal se pro něho vhodný nosič, protože se počítalo s tím, že zbraň bude samohybná. Jako optimálním řešením se ukázala být dnes již legendární ,,vétřieska", tedy Praga V3S. Toto vozidlo přepravovalo mimo jiné také Minomet vz. 82 PRAM-L ráže 120 mm, dělostřeleckou zbraň s hladkou hlavní, kterou používala od roku 1987 naše armáda.

                                     

I když se uvažovalo i o jiných nosičích - třeba upravených německých polopásových haklech či amerických Studebakerech US6, vždy se na nich našla nějaká vada. Amerických vozidel po válce nebylo například u nás dostatečné množství. Proto byla ,,vétřieska" v daný moment i zpětně viděno zřejmě nejlepším možným řešením.

Raketomet, jehož obsluhu tvořilo 5 mužů, měl 32 raketnic ve čtyřech řadách a byl schopen vystřelovat rakety jednotlivě nebo salvou. V zásobnících se nacházelo 66 raket, které měly ráži 130,2 mm, délku 799 mm a hmotnost 24, 2 kg. Maximální dostřel činil 8 280 m, rychlost rakety pak 420 m/s.

Raketomet vznikl ve třech verzích - standardní vzor 51, dále pak existovala varianta M-51, exportní verze užívaná Rakouskem, a RM-51, též exportní verze na podvozku sovětského vozidla ZiS-151 či ZIL-157. Když hovoříme o exportu, dlužno dodat, že raketomet byl velmi úspěšný na zahraničních trzích. Československo jej vyváželo do řady zemí, například do zmiňovaného Rakouska, kam jich bylo exportováno v roce 1974 18 kusů, dále do Bulharska, kam jsme vyvezli v roce 1963 24 raketometů. ,,Své" raketomety dostala i Kuba, Egypt, Rumunsko, Indonésie či Libye.

Raketomety byly v sedmdesátých letech nahrazovány postupně raketomety vzor 70 ráže 122 mm, jež měly na rozdíl od vzoru 51 více raketnic (40) a rakety měly téměř dva a půl násobný dostřel než vzor 51. O kvalitě raketometů však svědčí fakt, že byly vyřazovány z výzbroje teprve začátkem devadesátých let. Raketomety vzor 51 tak můžeme považovat za skvělý příspěvek československé armády, který se osvědčil i na zahraničních trzích.

 

 

 

Tagy článku