Reinhard Heydrich jako frontový letec. Nakonec musel přijít Hitlerův rozkaz

Reinhard Heydrich jako frontový letec. Nakonec musel přijít Hitlerův rozkaz
Autor: dw.com|Popisek: Himmler a Heydrich
03 / 06 / 2020, 16:30

Je již celkem v obecném povědomí, že přední nacistický zločinec zlikvidovaný československými výsadkáři Gabčíkem a Kubišem, SS Obergruppenführer a generál policie Heydrich, šéf RSHA a SD, říšský protektor, jeden z architektů tzv. konečného řešení židovské otázky, byl kromě dalšího také pilotem. A znám je i příběh o nouzovém přistání po zásahu sovětskou protiletadlovou palbou, které mělo 22. července 1941 jeho kariéru stíhače na Hitlerův přímý rozkaz ukončit. Objevují se ale také zmínky jeho bojových letů coby střelce bombardovací eskadry 55 a dokonce průzkumných letů na dvoumotorovém Messerschmittu Bf 110 nad Anglií a Skotskem. Co se naopak neobjevuje, jsou fotografie, a rovněž přímých svědectví je velmi málo.

Kromě služby námořního důstojníka na palubě bitevní lodi Schleswig-Holstein, která 1. září 1939 vypálí salvy, jež historie označí za první výstřely druhé světové války, a vášně pro jezdectví nebo sportovní šerm, byl Heydrich rovněž letcem. Měl pilotní licenci, zálibu v akrobatickém létání a mezi jeho ambicemi bylo stát se bojovým letcem Luftwaffe. Nastoupil výcvik v Jagfliegerschule 1 ve Werneuchen severovýchodně od Berlína, kde se školil v létání na jednomístném jednomotorovém stíhacím letounu Messerschmitt Bf 109. Po skončení výcviku byl zařazen v hodnosti kapitána u 6. letky Jagdgeschwader 77 působící z Kristiansandu v Norsku. Absolvoval s jednotkou několik operačních misí a 13. května 1940 byl při nehodě lehce zraněn.

Nebylo to ovšem jeho první vystoupení na válečném nebi. Již 12. září 1939 se měl účastnit mise jako střelec bombardéru Kampfgeschwader 55 během útoků proti Polsku. Max Williams v Heydrichově biografii zmiňuje také několik průzkumných misí, které měl esesák absolvovat na těžkém stíhacím Messerschmittu Bf 110, a to nad Anglií a nad Skotskem, měl se zde setkat s protivníkovými letouny, a k výše uvedenému zranění mělo dojít na základně v Norsku právě na tomto typu, přičemž si měl zlomit ruku. Pilotování Bf 110 je zpochybňováno mj. s odkazem na Heyrichovu licenci pro jednomotorová letadla. Což je nicméně omyl, resp. jisté je, že Heydrich pilotoval i dvoumotorové stroje: jeden vlastnil.

Po kratší přestávce se v dubnu 1941 vrátil do Wermeuchen. Přiletěl na základnu svým vlastním letounem Siebel Fh 104 Hallore, což byl moderní dvoumotorový dopravní dolnoplošník. Heydrich jej na základně nechal k dispozici studentům. Již v řadách JG 77 měl prý, navzdory své vysoké pozici v rámci SS a státu vůbec, a navzdory své pověsti u válečného námořnictva, kde vystupoval jako arogantní a ambiciózní důstojník, s ostatními letci kamarádské vztahy. Snad šlo o jakousi formu úniku zbytků člověka v něm před iracionalitou bezohledné likvidační politiky, kterou vedl ve svých oficiálních funkcích. Himmler i Hitler o jeho létání měli vědět, ale dosud proti tomu nezasáhli.

video: youtube

Krátce před zahájením útoku proti Sovětskému svazu odlétal nyní již "major" Heydrich několik misí nad kanálem La Manche v sestavě štábní letky I. skupiny Jagdgeschwader 1 na typu Bf 109E-3. V červenci 1941 pak přišlo přeložení na východní frontu ke štábní letce II. skupiny Jagdgeschwader 77 operující ze základny Bălți v Moldavsku. A 22. července 1941 byl jeho Messerschmitt Bf 109E-7 (WNr 3765), o němž měl tvrdit, že je jeho vlastní a že ho dostal od generálplukovníka Udeta, poškozen palbou sovětského protiletadlového dělostřelectva a nouzově přistál nedaleko ukrajinské vsi Olšanka. Objevili jej pro něj naštěstí němečtí vojáci a druhý den již cestoval zpět do Berlína. Za své několikadenní působení u JG 77 dostal Železný kříž 1. stupně.

Další bojové lety mu měl již Hitler osobně zakázat. Nadále existují zmínky jen o tom, že v zázemí pilotoval svůj vlastní cvičný dvouplošník Bücker Bü 131. Kromě Železného kříže 1. a 2. stupně byl držitelem pilotního odznaku Luftwaffe a bronzové a stříbrné spony frontového letce za své bojové mise.

Zdroj: axishistory.com, wikipedia.org

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace