Autor fotografie: Apple|Popisek: Joaquin Phoenix jako Bonaparte, zřejmě u Marenga
V pondělí byl zveřejněn první více než dvouminutový trailer na nový film Ridleyho Scotta: Napoleon. Režisér snímků Gladiátor nebo Království nebeské se chopil tématu napoleonské epochy, kterým kdysi, v roce 1977, nadchl publikum včetně milovníků tohoto období moderních světových dějin v nepřekonatelných Soupeřích, The Duellists. Na rozdíl od románové předlohy nyní ale sáhl přímo k pokusu o životopisný velkofilm. A již snaha dostat do 150 minut Napoleonův život, o němž sám Bonaparte prohlásil, že byl "románem", může působit určitou nervozitu. Film samotný přijde do kin 22. listopadu. Již trailer nicméně potvrzuje dosavadní skepsi ohledně poctivosti přístupu tvůrců k reáliím doby. A některé z nabídnutých scén jsou přinejlepším velmi hloupé.
video: youtube
Gladiátor je historické drama, fikce. Jeho hlavní postavou je fiktivní římský generál. V Království nebeském, jež ostatně údajně vzniklo jako provizorní projekt v důsledku nedostatečného rozpočtu - původním záměrem bylo natočit film o bitvě u Trafalgaru, vystupují převážně doložené historické postavy, nicméně jejich jména a skutečné osudy širokému publiku říkají máloco, film je pojímá velmi volně až svévolně, a nabízí příběh, který má s dějinami Jeruzaléma v době Saladinově společnou jen nejzákladnější kostru.
To není případ Napoleona Bonaparta. O jeho existenci "ví každý", "každý" o něm slyšel. Jestliže se Gladiátor odehrává za vlády císaře Komoda (177-192 n.l.) a Království nebeské o tisíciletí později, dvousté výročí událostí napoleonské epochy jsme měli možnost připomenout si celkem nedávno. Jde o moderní dějiny s nesrovnatelně bohatšími zdroji poznání ve všech ohledech. A tedy také nevyhnutelně s nesrovnatelně menším prostorem pro výmysly a improvizaci. Ledaže by se tvůrci od samého začátku upřímně přihlásili k fikci či fantasy. To však neučinili. Velkolepě prezentují Napoleona jako historickou postavu a trailer provázejí plakáty s mottem: vzešel z ničeho, dobyl vše (he came from nothing, he conquered everything).
Předesílám, že v žádném případě neupírám autorům právo na vlastní interpretaci Napoleonovy osobnosti a už vůbec ne jeho role v dějinách Francie i Evropy; ostatně různost v přístupu k těmto tématům jsou tím, co činí napoleonskou dobu atraktivní a živou, a je na místě obecně ocenit, že zájem o napoleonskou epochu nepochybně film vzbudí.
Nicméně ohledně hodnocení interpretace Napoleonova života bude skutečně třeba počkat až na celý film, z traileru nelze odhadovat mnoho. Geniálním způsobem k úkolu filmově vyjádřit Napoleonův život přistoupil například Sacha Guitry ve dvoudílném filmu Napoleon z roku 1955, kde příběh vypráví kníže Talleyrand po Napoleonově smrti. Tím je automaticky každému zřejmé, že nabízené pojetí je subjektivní, lze chápat důvody podané verze příběhu, a lze je velmi dobře přijmout bez ohledu na vlastní přístup. Na youtube si lze pustit jednodílný anglický sestřih: //youtu.be/vRsg9o9tr5s
Když byl projekt Ridleyho Scotta před časem oznámen, volba protagonisty vzbuzovala spíše naději a kladné ohlasy. A je zcela možné, že se Joaquin Phoenix zařadí svým výrazem mezi nejlepší filmové Napoleony, Roda Steigera, Marlona Branda, Rudolfa Hrušínského, nebo Christiana Claviera. Posledně jmenovaný skutečně sehrál roli skvělým způsobem. V ostrém kontrastu vůči nejapnému scénáři a směšné výpravě, které v součtu učinily čtyřdílný projekt francouzské televize z roku 2002 parodií, kterou nelze s čistým svědomím nikomu doporučit, rozhodně nikoli ve střízlivém stavu. Nicméně Clavier byl opravdu velmi dobrým Napoleonem. A také Phoenix působí v traileru dobře, ačkoli v roli mladého kapitána dělostřelectva či generála republiky ve svých bezmála 50 letech poněkud nepatřičně, tím hůře pak tváří v tvář mladší Josefíně, která byla ve skutečnosti o šest let starší než Napoleon. I tento nedostatek či omezení věkem herce má nejnovější projekt s Clavierem společný, a jde skutečně o zanedbatelný detail (zmíněný dvoudílný Guitryho Napoleon problém řeší obsazením dvou různých herců). Horší je, že prakticky všechny nabídnuté záběry naznačují, že nezůstane jen u této podobnosti.
Již uvedené motto nového filmu je věcně vzato kýčovitý nesmysl, který se obratem stal předmětem vtipkování na sociálních sítích. Velkou Británii si Napoleon nepodmanil. Ani Rusko. Rakousko a Prusko porazil, ale "nedobýval" a "nedobyl". Egypt ani Sýrii si nepodmanil, naopak zde utrpěl dramatický neúspěch. Ani na Pyrenejském poloostrově neuspěl. Takže jaké "vše dobyl"? Jeho "vláda nad Evropou", pokud přivřeme nad takovým výrazem obě oči, a pokud odečteme většinu Skandiánie, Britské ostrovy, velkou část Pyrenejského poloostrova, Balkánu, Rakousko, Prusko a Rusko netrvala v letech 1810-1812 déle než dva roky. Budiž. Již marketingovým mottem nám tvůrci sdělují to, že Napoleon byl podle nich především dobyvatelem. Potvrzuji ale znovu jejich právo si to myslet a tvrdit to.
Co je však velmi obtížně přijatelné, to jsou nedostatky v pojetí reálií a zejména vojenských reálií napoleonské epochy, a těmi trailer doslova přetéká. Již fotografie publikované v průběhu natáčení nevzbuzovaly optimistická očekávání. Nabídly například pohled na císaře Napoleona v typickém šedém redingotu opásaného šavlí. Šavli Napoleon odložil spolu s uniformou generála republiky; na žádném obraze jej neuvidíte jako císaře Francouzů s jezdeckou šavli. Je to drobný detail? Jak se to vezme. Vytkli-li si tvůrci za cíl do 150 minut vměstnat Napoleonův život, a je-li jim jedno, jakou zbraň vojevůdce nosil, co dalšího jim bude jedno? Bohužel mnohé.
Trailer začíná titulkem "Francie, 1793" a sledujeme scény popravy šlechtičny gilotinou, pravděpodobně Marie-Antoinetty (jiná postava Bonapartovi v traileru vysvětluje, že je třeba exemplárního příkladu, jinak Francie padne). Proč? Jaký význam měla pro život a kariéru Napoleona Bonaparta právě tato (zbytečná) poprava? Napoleon byl svědkem dobytí paláce Tuileries a masakru švýcarských gard více než rok před touto událostí. I jeho postoj k popravě krále a vztah k Jakobínům by mělo smysl ve filmu zkoumat. Ale ambiciózní velkofilm chce zřejmě vzbuzovat emoce nejširšího publika, a lépe toho dosáhne popravou pohledné a zpupně se tvářící ženy. Asi. Jinak si nelze vysvětlit, proč v celkových 150 minutách o Napoleonově životě našli tvůrci prostor právě pro tuto epizodu. Mimochodem, ve středu 16. října 1793, v den, kdy na Place de la Révolution popravili Marii Antoinettu, byl kapitán Bonaparte v Marseilles. V traileru ovšem popravu sleduje na vlastní oči.
Následuje 13. Vendémiaire, royalistické povstání v Paříži roku 1795. Dělostřelci ládují kanóny a my sledujeme generála Bonaparta, bývalého důstojníka dělostřelectva, kterak si před výstřelem... zacpává uši. Stojí několik kroků za baterií. A nabízí se otázka, zda při kadenci 3-4 ran za minutu dělal velící generál takové absurdní gesto 3-4krát za minutu, a co jiného na místě pak než toto vlastně udělal. Následuje střih do Toulonu, vidíme kapitána a jeho zřejmě povýšení v podivných soustředných kruzích tvořených slavícími vojáky. A již jen představa, jak je asi důstojníci do takové "formace", která zřejmě lahodila umělecky pojaté kompozici obrazu, rozmístili, bolí více než hluk pálících děl: "na značky!"
Další scénou je pak rozhovor s Josefínou, která se generála ptá, co to má na sobě za kostým. A on jí odpovídá, že to je jeho uniforma a že vedl francouzskou armádu k vítězství u Toulonu. Nikoli tedy ale v této uniformě, kterou oblékne až jako odměnu za dobytí Toulonu. Scéna ovšem zřejmě svede cílové široké publikum k domněnce, že madam Josefína, která sama v té době udržovala intimní styky s generálem Barrasem, nepozná generálskou uniformu. Ve skutečnosti šlo o to, že v té době chudý generál Bonaparte měl svou uniformu v nevyhovujícím stavu a nedostatečnou pro společenské setkání na této úrovni - to ovšem trailer nenaznačuje; ve stejné uniformě uvidíme Phoenixe i nadále, od Vendémiairu po Marengo. Smysl onoho rozhovoru, který skutečně proběhl, tedy divák nepochopí.
V polovině traileru se ocitáme v Egyptě. Napoleon na koni tváří v tvář sfinze. Dělostřelecká baterie s podivným náměrem hlavní a výstřel... a už vidíme proč. Francouzská děla zasáhla vrcholek pyramid! Proč? Jak? Nezbývá než doufat, že tento prvek tvůrci nezařadili proto, že padající kamení nějak uškodí pod pyramidami seřazeným nepřátelům. A lze odhadovat, že původním záměrem bylo ustřelit nos sfinze, ale že se nakonec nechali přesvědčit, že to by již bylo příliš, protože sfingu Bonapartovi vojáci opravdu nepoškodili (stalo se to již ve 14. století). Opět vidíme Bonaparta citlivého na své uši, jak si je při dělostřelbě zakrývá. Proč nad hlavami jeho armády vlaje národní vlajka, ne odpovídající prapory? Asi aby produkce trochu ušetřila.
V dalším záběru jsme patrně v Itálii, u Marenga. Bonaparte s šavlí v ruce útočí v čele kavalerie a s výrazným zvukovým efektem zasazuje nepříteli mocný sek. Co na tom, že případů, kdy Bonaparte v bitvě tváří v tvář nepříteli jako generál tasil, bychom napočítali asi tolik, kolik má prstů ruka bez čtyř prstů, a u Marenga to nebylo. Co na tom, že jeho jezdecké umění bylo velmi průměrné, a že kdyby útočil v čele kavalerie, velmi pravděpodobně by takový pohyb "neuseděl"; takové místo vyžaduje skutečně excelentní jezdecké umění.
Co na tom, že úkolem vrchního velitele armády není šavlovat se v první linii, tím méně útočit v čele kavalerie na pěchotu, a hrát tedy s nepřítelem ruskou ruletu. A co na tom, že celý jezdecký útok je jen stopadesátá variace na nesmyslné pojetí útoku kavalerie ve filmu. Podle filmařů je totiž kůň něco jako automobil. Nastartujete ho třeba kilometr před objektem útoku, rozjedete ho plnou rychlostí, a takto pokračujete, až do nepřítele vrazíte. Neúnavný automobil je pak stále k dispozici a stejnou rychlostí si s ním můžete i nadále dělat, co chcete.
Že by takové zacházení se zvířetem vedlo k jeho únavě a nemožnosti jakéhokoli opakovaného manévru, ústupu, opakovaného útoku? Natož celý den? Přičemž před bitvou a po bitvě bude zřejmě muset ještě ujet mnoho mil? Že tím, že bychom koně štvali po mnoho a mnoho stovek metrů, nemáme vůbec co získat, protože mechanická síla dopadu na objekt útoku se tím nijak nezvýší (naopak, unavený kůň může zpomalovat)? Že jezdecký útok má ve skutečnosti svá jasná pravidla, kdy jednotka začíná v kroku, přechází v klus, ve cval a jen několik málo desítek metrů před cílem pouští jezdci koně do plného trysku, přičemž se stále ve velké míře zachována sevřená formace? Nevadí. Filmaři milují závody stáda splašených krav a mají za to, že to je atraktivnější a že se taková věc divákům nejvíce líbí. Správně provedený jezdecký útok v sobě přitom sám o sobě má stupňující se napětí.
Následuje Brumaire a Bonapartův státní převrat. Poněkud v podivném sledu, protože Brumaire předchází Marengu. Výrazem poněkud nepřesvědčivá scéna, a těžko se dočkáme skutečnosti odpovídajícího vylíčení děje, v němž Napoleon předvedl spíše váhavost, a situaci za něj řešil jeho bratr Lucien. Tvůrci spíše budou publikum utvrzovat v Napoleonově propagandistickém podání. Granátníci zde na poslance míří, což je originální prvek.
Pak již v rychlém sledu korunovace, Waterloo, hořící Moskva, vášeň pro ženy, Napoleon jako tyran a Napoleon jako legenda. A přichází nejhorší pasáž celého traileru.
Vidíme Napoleona na okraji zasněženého lesa, jak shlíží na nepřítele, přichází pobočník a informuje Jeho Veličenstvo, že jejich postavení je prozrazeno. Napoleon odpovídá, že to je dobře. V závějích sledujeme ruskou pěchotu. Voják hrabe a zjišťuje, že se pohybují po zamrzlém rybníce, a "je to past!" Francouzi odkrývají pod plachtami schovanou baterii děl a na Napoleonovo mávnutí, které všichni vidí, led pod nebohými Rusy rozstřílejí. Krvácející Rusové tonou. Napoleon.
Toto je podle tvůrců bitva u Slavkova. Ano, v Bulletinu po bitvě Napoleon z propagandistických důvodů, aby na nepřítele, na vlastní armádu i na Francouze doma udělal co největší dojem, tvrdil, že se v rybnících utopilo 20 tisíc Rusů (a přirovnal to k Abukíru, kde skutečně nepřítele do vln jeho armáda zahnala). Ani slovo tam ale není o sněhu, protože slavkovské bojiště nebylo zasněžené. A samozřejmě ani slovo o tom, že by nepozorovaně manévroval dělostřelectvem přes neexistující les a na jeho okraji baterii důmyslně maskoval bílými plachtami, aby si Rusové děl při svém ústupu nevšimli, a v klidu na led vstoupili. Absurdní.
Tvůrci se rozhodli zfilmovat jednu z propagandistických legend (budiž, proč ne), ale "vylepšili" ji nelogickými a hloupými prvky. Pokud z celého slavkovského triumfu zůstane ve filmu jen toho, stačí to na odepsání "životopisného" díla jako katastrofy samo o sobě. Redukovat Napoleonův největší úspěch na absurdní a dětinsky pojatou scénu, je "trestuhodné".
Přední napoleonský historik Alexander Mikaberidze k tomu napsal:
"Jen jeden z příkladů nepřesností, které lze od filmu Napoleon očekávat. Poslední scéna v traileru odráží přetrvávající mýtus pocházející od Napoleona, že početné spojenecké jednotky se vrhly na zamrzlá jezera, která pak mnohé z vojáků pohltila v důsledku francouzské dělostřelby.
Pomiňme směšnost scény, v níž Francouzi náhle odhalí svá děla u břehu rybníku. Místo toho se podívejme na fakta o jezerech, která byla ve skutečnosti mělkými rybníky. Ze svědectví místních rakouských úředníků vyplývá, že led na těchto rybnících byl poměrně tenký, což bránilo ustupujícím spojencům v přechodu, naopak je nutilo obcházet Žatčanský rybník, aby se dostali k hrázi oddělující jej od Měnínského rybníka a unikli do bezpečí.
Po bitvě místní úřady na Napoleonův příkaz rybníky vypustily, ale v bažinatých zákoutích Žatčanského rybníka našly pouze dvacet osm děl, mrtvoly tří mužů a asi 150 koní. V Měnínském nebylo nalezeno ani jedno dělo či mrtvola.
Proč, Ridley, proč...?!"
Ano, proč, Ridley, proč. Před bezmála padesáti lety jsi nám dal skvělé The Duellists, Soupeře. Jeden z nejlepších napoleonských filmů všech dob. Možná vůbec nejlepší. Dnes nabízíš zřejmě také ten nejhorší.
Příkrá kritika? Nepochybně. Reakce na trailer se množí. Mnozí, jak je obvyklé, píší: je to jen umění, je to jen film, není to hodina dějepisu, není to dokument. Je to určené širokému publiku a má to být atraktivní. Znázornit základní reálie doby správně ale neodporuje divácké atraktivitě. Odporuje to lennosti a umělecké aroganci tvůrců. Nesmyslně provedený jezdecký útok a Bonaparte mávající šavlí není lepší než správně předvedený jezdecký útok s generálem jezdectva v čele a vrchní velitel, který jej s uspokojením sleduje dalekohledem. Děla dělají bum. To neznamená, že si velící generálové při každém výstřelu zacpávají uši. Vždyť by v těch bitvách nedělali nic jiného. A koho jiného než Hurvínka by napadlo, že v bitvě u Pyramid Bonaparte nařídil střílet na... ty pyramidy. Ridleyho Scotta. Bohužel.