Na potopení tří britských křižníků stačila německé ponorce necelá hodina. Pomsta úspěšnému kapitánovi přišla záhy

Na potopení tří britských křižníků stačila německé ponorce necelá hodina. Pomsta úspěšnému kapitánovi přišla záhy
foto: Wikimedia Commons, volné dílo/U-9

V Severním moři ,,řádila" německá ponorka U-9, která se blýskla tím, že v roce 1914 během necelé hodiny potopila tři britské křižníky.

Pokud bychom chtěli hovořit o úspěšnosti německých ponorek během první světové války, určitě se musí řeč stočit na U-9, která v bitvách prokázala vynikající schopnosti a byla velmi platným bojovým prostředkem. S trochou nadsázky pak můžeme konstatovat, že se stala právě ,,specialistou" na britská plavidla.

Ponorka byla objednána v roce 1908 a její vývoj stál 2 140 000 zlatých marek. Spuštěna na vodu byla v roce 1910 a ve stejném roce i vstoupila do služby. Její délka činila 57,38 m, na hladině mohla vyvinout rychlost 14,2 uzlu (26,3 km/h), pod hladinou 8,1 uzlu (15,0 km/h).

wedigen

Propagandistická pohlednice vykreslující potopení britských křižníků ponorkou U-9 (Zdroj: Wikimedia Commons, volné dílo)

 

U-Booty představovaly na moři velké nebezpečí a staly se doslova postrachem moří či oceánů. Obavy z U-Bootů umocnilo ještě vyhlášení neomezené ponorkové války v Atlantiku v roce 1917 a U-Booty neměly mít slitování ani s obchodními či neozbrojenými plavidly. U-17 například potopila norskou obchodní loď SS Gitra. Nechvalně známé je potom již zmíněné potopení Lusitanie, kterou si vzala na mušku v květnu 1915 ponorka U-20.

U-9 měla být dalším živoucím důkazem toho, že tato plavidla jsou na moři smrtonosným prostředkem. Nutno dodat, že zpočátku Royal Navy sílu a schopnosti U-Bootů k vlastní škodě podcenila. To se jí však hned zkraje první světové války nevyplatilo. U-9 převzal 1. srpna 1914 schopný velitel - kapitánporučík Otto Weddigen a o měsíc mohl slavit výrazné úspěchy.

V září 1914 patrolovala U-9 v jižní části Severního moře. Do hledáčku se jí brzy dostala tři britská válečná plavidla - pancéřové křižníky HMS Aboukir, HMS Cressy a HMS Hogue. Weddigen dal rozkaz nabít torpéda a tím zpečetil osud těchto tří plavidel. Za méně než hodinu poslal ke dnu všechny tři! U-9 vypálila 6 torpéd na britské křižníky a způsobila tak katastrofu. 62 důstojníků přišlo o život a s nimi 1 397 členů posádek křižníků. 837 mužů se zachránilo. Weddigen za tento ,,majstrštyk" dostal Železný kříž I. a II. třídy.

                                   wedigen

                               Kapitánporučík Otto Weddigen (Foto: Wikimedia Commons, volné dílo)

 

Návdavkem pak U-9 potopila chráněný křižník HMS Hawke 15. října 1914. 14. října 1914 patroloval Hawke společně se sesterskou lodí HMS Theseus v Severním moři. U-9 obě plavidla napadla, první torpédo Theseus minulo, nicméně zasáhlo Hawke, a způsobilo obrovskou explozi, po níž se po pár minutách sesul pod hladinu. Za tuto akci U-9 zaplatil životem kapitán, 26 důstojníků a 500 mužů. Do dubna roku 1916 U-9 potopila celkem 13 plavidel včetně 10 rybářských lodí a tří britských parníků o celkové tonáži 8 635 t. Po dubnu 1916 byla U-9 stažena z válečných akcí a sloužila pro výcvik.

A jaký byl osud úspěšného kapitána Weddigena? Můžeme opět s nadsázkou říct, že se mu Britové pomstili. Weddigen po službě na U-9 převzal ponorku U-29 a hodlal s ní být přinejmenším stejně úspěšný jako na U-9. Tento cíl mu však překazila britská bitevní loď HMS Dreadnought, která 29. března 1915 taranovala ponorku U-29 a doslova ji přepůlila. Při manévru, který poslal ponorku ke dnu, přišel Weddigen o život a nikdo z posádky nepřežil. Z hlediska námořní historie je pak zajímavý fakt, že to byl právě HMS Dreadnought, který je dodnes jedinou bitevní lodí, která kdy potopila ponorku.

Zdroj: History.com

Tagy