Ruská válečná loď Petr Veliký si musela zajet pro pořádný parní stroj do Anglie

Ruská válečná loď Petr Veliký si musela zajet pro pořádný parní stroj do Anglie
Popisek: Petr Veliký
08 / 11 / 2019, 13:00

Jako měla Velká Británie svého geniálního admirála Fishera, otce moderní bitevní lodi a bitevního křižníku, mělo carské Rusko svého admirála Popova.

Hlavní konstruktér britské Royal Navy v 60. letech 19. století o ruské válečné lodi Petr Veliký řekl, že by mohla klidně vplout do jakéhokoli anglického přístavu, protože je jednoduše silnější než jakákoliv anglická bitevní loď.

Petr Veliký měřil přes 100 metrů a vyzbrojen byl hlavními děly ráže 305 mm ve dvou, dvoudělových věžích. Výtlak byl více n ež 10 500 tun a výstavba lodi stála carskou pokladnu 5,5 miliónu rublů.

To bylo od onoho Angličana sice poněkud úsměvné, protože v té době vládla Velká Británie světovým oceánům a každá druhá loď té doby byla britská.

V roce 1867 ruský viceadmirál Andrej Alexandrovič Popov, velitel ruské flotily v Pacifiku oznámil, že nechává vyvíjet nový typ lodi, tzv. křižník-monitor. Spouštěčem vývoje nové lodi byla návštěva amerického dvouvěžového monitoru USS Miantonomoh roku 1866 v Kronštadtu.

Se souhlasem admirality začala výstavba lodi v petrohradských loděnicích. Monitor měl pracovní název “Křižník”, ale díky 200. výročí narození ruského cara Petra Velikého byla loď přejmenována na počest velkého vládce.

Loď vstoupila do služby v roce 1878 a roku 1881 podnikla asi nejdůležitější cestu ve své kariéře. Petr Veliký doplul do Británie, kde mu vyměnili nespolehlivý a slabý ruský parní stroj za kvalitní britský výrobek. To lodi umožnilo konečně dosahovat projektovaných rychlostí. Loď navštívila před svým návratem k Baltské flotile Středozemní moře. Stejně jako ostatní lodě Baltské flotily se nezúčastnila Rusko-turecké války.

Roku 1892 se z Petra Velikého stala školící loď a v roce 1903 se z ní oficiálně stala loď určená pro dělostřelecký výcvik. Rekonstrukci zpomalila rusko-japonská válka a přezbrojení tak bylo ukončeno až roku 1908. Velkou válku strávil Petr Veliký jako výcviková loď a následně jako plovoucí dílna pro ponorky. Když byl podepsán Brestlitevský mír, byl v Helsinkách odkud se přesunul do Kronštadtu.

Pod vlajkou SSSR vystřídal Petr Veliký různé role, a zajímavá loď byla v roce 1959 bohužel sešrotována.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace