Rusko během světových válek nikdy nebojovalo osamoceně – pomoc proudila přes severní Atlantik

Rusko během světových válek nikdy nebojovalo osamoceně – pomoc proudila přes severní Atlantik
Autor fotografie: Volné dílo|Popisek: Konvoj v Atlantiku
03 / 09 / 2022, 10:00

A nebylo to je na 2. světové války, kdy SSSR získávalo gigantickou pomoc od Spojených států a Velké Británie. Už za Velké neboli první světové války tudy šla pomoc carskému Rusku.

Za první světové války byl severní Atlantik zvolen primárně z důvodu německé kontroly Baltu a Otomanské úžiny vedoucí do Černého moře. Proto byly primárními přístavy pro konvoje přístavy nacházející se v severozápadní části ruského impéria, Archangelsk a Murmansk.

Video: YouTube

A i za této války byla pomoc obrovská, kdy již v roce 1915 dosáhla asi 700 000 tun uhlí a 500 000 tun dalších potřebných věcí jako munice a zásoby. V roce 1917 to bylo již celkem 2,5 miliónu tun pomoci Rusku. Rozdílné byly podmínky, za jakých se náklad přepravoval – oproti druhé světové válce šlo hlavně o tvrdé přírodní podmínky, které se staly hlavní překážkou. Mimo to měly konvoje i dostatečný doprovod a pásy min zabraňovaly průniku ponorek císařského Německa do severního Atlantiku. Dodávky pomoci přicházely od USA, Velké Británie a Francie.

Situace se změnila za 2. světové války, kdy se oblast severního Atlantiku stala jednoznačně strategickou oblastí pro pomoc SSSR v boji s nacistickým Německem První arktický konvoj s kódovým označením Operace „Dervish“ vyrazil z Hvalfjordu na Islandu dne 21. srpna 1941 a dne 31. srpna 1941 vplul do přístavu v Archangelsku. Skládal se ze šesti obchodních lodí naložených surovinami a 15 stíhacích letounů Hawker Hurricane doprovázených Royal Navy se třemi torpédoborci (Electra, Active, Impulsive), třemi minolovkami (Halcyon, Salamander, Harrier), třemi protiponorkovými trawlery (Hamlet, Macbeth, Ophelia), s dodatečným vzdáleným krytím od těžkého křižníku Shropshire a torpédoborců Matabele, Punjabi a Somali. Letadlová loď Argus dopravila 24 Hurricanů (151 stíhací křídlo Royal Air Force) na letiště Vaenga u Murmansku. Některé z 39 Hurricanů dodaných v rámci konvoje Dervish, pilotované ruskými piloty, bylo nasazeno při obraně Moskvy mezi říjnem 1941 a lednem 1942.

Ti, kteří se plavili během operace Dervish, měli štěstí začátečníků a konvoj neutrpěl žádné ztráty. Konvoje byly kódovány v závislosti na jejich trase - zpočátku PQ pro odchozí, QP pro příchozí. Od roku 1943 se kódy změnily na JW a RA.

Trasa procházela úzkým trychtýřem mezi arktickým ledem a německými základnami v Norsku a byla velmi nebezpečná, zvláště v zimě, kdy se led dostal jižněji. Mnohé z konvojů byly napadeny německými ponorkami, letadly a válečnými loděmi. Konvoj PQ17 byl prakticky zničen.

Zákon o půjčce a pronájmu, který byl schválen v USA 11.3.1941 umožnil masivní podporu vojenským materiálem přibližně 40 zemím, z čehož největší část pomoci obdržela Velká Británie. Ale i SSSR obdrželo obrovské zásilky zbraní, vybavení nebo léků.

Čísla hovoří jasně a 22,3% svých bojových letounů získal SSSR díky Lend-Lease Act. Rozhodují byla i dodávka téměř 410 000 automobilů značek Willy, Dodge nebo Studebaker, kdy se v podstatě dá říci, že Rudá armáda dojela do Berlína na amerických kolech.

Celkem do SSSR doplulo severní cestou přes Atlantik 40 konvojů a dovezlo asi 4 000 000 tun nákladu. Mimo to dalších 4 200 000 tun cestou jižní (přes Írán) a dalších 8 000 000 tun východní cestou přes Pacifik.

USA dodaly Sovětskému svazu přibližně následující počty zbraní a vybavení. 400 000 džípů a nákladních automobilů, asi 13 000 obrněných vozidel (cca 7000 tanků, 1386 typu M3 Lee a 4102 M4 Sherman), cca 11 400 letadel (4 719 Bell P-39 Airacobra), 35 000 motocyklů, 131 633 ks automatických zbraní, 12 997 ks pistolí, 350 000 t výbušnin, 90 nákladních lodí, 15 417 000 párů vojenských bot, 622 100 tun kolejnic (56,5 % z produkce SSSR) a 2 000 lokomotiv.

Přestože dodávky byly cenné, nejdůležitější příspěvek arktických konvojů byl politický. Dokázali, že Spojenci byli odhodláni pomoci Sovětskému svazu, zatímco odvraceli Stalinovy požadavky na „Druhou frontu“ (spojenecká invaze do západní Evropy), dokud nebyli připraveni. Konvoje také svazovaly velkou část ubývajících německých námořních a leteckých sil. Svými životy zaplatilo ve studených vlnách Atlantiku za dodávky SSSR více než 3 000 námořníků a potopeno bylo 87 obchodních plavidel a 18 lodí Royal Navy.

Zdroj: iwm.org.u, rbth.com

 

Tagy článku