Ruští ponorkáři v permanentním ohrožení života – katastrofa ponorky Lošarik

Ruští ponorkáři v permanentním ohrožení života – katastrofa ponorky Lošarik
Autor fotografie: Ruské Ministerstvo obrany|Popisek: Ruská ponorka Projekt 10831
17 / 02 / 2022, 10:00

Posádky sovětských a následně ruských ponorek neustále koketují s možností katastrofy. V roce 2000 se potopila ponorka Kursk a zahynulo 118 námořníků. V roce 2008 zemřelo na ponorce Něrpa 20 námořníků na udušení, když byl náhodně aktivován automatický hasicí systém. Jekatěrinburg začal hořet v roce 2011 s jadernými zbraněmi na palubě.

Ponorka třídy Projekt 10831 Lošarik měla nehodu v roce 2019 a také s mnoha úmrtími.

Vývoj a konstrukční práce na Lošariku začaly na konci 80. let těsně před rozpadem Sovětského svazu. Kvůli finančním omezením v Rusku po kolapsu SSSR byla Lošarik uvedena do provozu až v roce 2003. Ponorku údajně provozuje ruská vojenská rozvědka GRU, ale předpokládá se, že posádku tvoří personál námořnictva.

Design Losharika je zcela unikátní. Uvnitř aerodynamického vnějšího trupu je sedm titanových koulí. Zadní dvě koule obsahují jaderný reaktor a pohonnou jednotku ponorky, zatímco předních pět koulí poskytuje prostor pro posádku a vybavení. Ponorka je pravděpodobně dost stísněná, ale tyto koule umožňují ponorce ponořit se tisíce stop pod hladinu, do hloubek, které by rozdrtily většinu ostatních ponorek – údajně přes 8000 stop, tedy asi 2 400 metrů.

Losharik má také několik funkcí, které podporují úvahy, že se jedná o špionážní ponorku. Má čtyři zatahovací ližiny, které by ponorce umožnily sedět na dně oceánu, chránící vrtuli a řídicí plochy před poškozením, a minimálně jedno vysouvací robotické rameno, které může manipulovat s předměty mimo ponorku. Lošarik už předtím, než došlo k požáru odebral vzorky hornin na dně oceánu, aby podpořil ruský nárok na široké pásy arktické oblasti.

Přestože je Lošarik poháněn jaderným reaktorem a většina materiálů včetně barev na palubě je nehořlavá, má také palubní baterie, které hořet mohou. Požár na Lošariku 1. července 2019 pravděpodobně začal v jednom nebo více bateriových oddílech z důvodů, které nejsou zcela jasné. Kvůli obzvláště stísněným podmínkám na Lošariku byl boj s ohněm pravděpodobně velmi obtížný.

Ruské noviny Kommersant spekulovaly, že požár mohl být způsoben náhradními lithium-iontovými bateriemi, nikoli původními stříbrno-zinkovými bateriemi, které mohly způsobit zkrat nebo explozi. V důsledku požáru zemřelo 14 námořníků. Čtyři z nich byli oceněni nejvyšším ruským vyznamenáním Hrdina Ruské federace.

A proč se Lošarik může ponořit tak hluboko? Na dně oceánů ve velkých hloubkách leží podmořské kabely z optických vláken. Podle odhad britského think-tanku podmořské kabely umožňují každý den asi 97 % globální komunikace a přesuny cca 10 bilionů dolarů v denních finančních transakcích. Narušení přenosu informací by mohlo být ochromující ekonomickou (nebo vojenskou) ranou a ruské ponorky poblíž těchto nechráněných civilizačních tepen hlídkují a operují.

Lošarik bude pravděpodobně opraven a vrácen zpět na moře za předpokladu, že poškození není katastrofální, ačkoli ruské námořní opravy jsou notoricky pomalé. Lošarik bude sice nějakou dobu mimo provoz, ale možnost ruských zásahů na podmořských kabelech tím nekončí.

Zdroj: Army Global, RussianShips.info

Tagy článku