Samuel Woodfill: Kulometná hnízda likvidoval v mžiku. Když došly náboje, šel na Němce krumpáčem

Samuel Woodfill se stal aktérem tří konfliktů, filipínsko-americké války, první světové války i druhé světové války. Woodfill patří v amerických dějinách k jedněm z nejoceňovanějších a nejváženějších vojáků.

Woodfill se narodil v roce 1883 v Indianě v rodině veterána mexicko-americké války a Občanské války. Možná tato skutečnost Samuela předurčila k tomu, aby šel později v otcových šlépějích. V roce 1901, tedy ve svých 18 letech, se přihlásil do americké armády. A brzy přišel křest ohněm v podobě filipínsko-americké války, na jejímž konci se staly Filipíny americkým územím. Tento konflikt stál v důsledku život přes 4 tisíce Američanů, ale Woodfill mezi nimi nebyl.

Následoval další, tentokrát do té doby největší ozbrojený konflikt, první světová válka. Woodfillův 60. pěchotní pluk byl přidělen k 5. pěchotní divizi a nasazen v Evropě jako část amerických expedičních sil pod velením generála Johna Pershinga.

Americké jednotky se zúčastnily bitvy v Argonském lese, a jak později napsal Pershing, jednalo se o největší a nejdelší bitvu v americké historii. Po 47 dnů museli Američané svádět intenzivní boje s nepřítelem. Právě pro americké jednotky dlouhá bitva znamenala těžké ztráty - skoro 120 000 Američanů na bojišti padlo.

Nicméně tato bitva otevřela možnost pro Woodfilla, jak se vyznamenat. Dokázal sám zničit osazenstvo tří kulometných stanovišť, zneutralizovat několik německých vojáků a důstojníka, který si to chtěl s ním ,,rozdat" v ručním souboji. Toho nakonec raději Woodfill zastřelil. Posléze zlikvidoval druhé kulometné stanoviště, v tom třetím si ,,podal" dalších 5 Němců. Woodfillovi muži se pak dostali do německého bunkru, americký hrdina pohotově popadl krumpáč, protože mu došly náboje, a umlátil dva obránce bunkru k smrti.

Statečný voják už ale byl pod vlivem nechvalně známého bojového plynu yperitu. Woodfill nařídil, aby se jeho vojáci z horké oblasti stáhli. Nikdo nezemřel, ale mnozí z nich včetně Woodfilla museli být hospitalizováni, protože si s sebou nesli následky bojového plynu. Statečná akce Woofillovi přinesla Medaili cti a další vyznamenání, na druhé straně až do konce života musel bojovat s oslabenými plícemi.

Těsně po skončení války byl Woodfill povýšen a považován ve své vlasti za velkého hrdinu. Nicméně i přes pocty, které se mu po válce dostávalo prakticky ze všech stran, měl velké problémy s živobytím a stěží mohl platit hypotéku. Musel si tak přivydělávat tesařskými pracemi na přehradě v Ohiu za plat 6 dolarů na den, ale postupně se jeho finanční situace začala zlepšovat.

Později z armády odešel a okolí mu dalo najevo, aby vstoupil do politiky, ale jeho žena s tím nesouhlasila. Woodfill si ve dvacátých letech pořídil místo toho farmu. Jenže se opět po čase ozvaly dluhy a Woodfill vzal práci hlídače. I když to vysloužily voják nečekal, účastnil se i druhé světové války, i když nepřímo. Woodfillovi bylo už v té době 59 let, nicméně byl opět zařazen do armády a stal se zbraňovým instruktorem a strávil tím většinu času v Alabamě.

V březnu 1942 Woodfilla potkala tragédie, když mu zemřela jeho žena. O dva roky později znovu odešel z armády a uchýlil se na svou farmu. Tam byl v roce 1951 nalezen mrtev ve věku 68 let. Woodfill patří v amerických dějinách k jedněm z nejoceňovanějších a nejváženějších vojáků, který zažil tři válečné konflikty.

Zdroj: worldwar1centennial.org

Tagy