foto: Wikimedia Commons, volné dílo/Marija Polivanovová a Natalija Kovšovová
Marija Polivanovová a Natalija Kovšovová byly dvě sovětské sniperky, které v bezvýchodné situaci zvolily sebevražedné řešení. Přitom však poslaly na onen svět i německé nepřátele.
Polivanovová a Kovšovová byly sovětské sniperky, které pojilo vřelé přátelství. Polivanovová se narodila v roce 1922, připojila se k Rudé armádě v roce 1941, a poté, co Německo podniklo invazi do Sovětského svazu, podstoupila sniperský výcvik. Kovšovová se narodila v roce 1920 v Ufě, krátce potom se její rodina přestěhovala do Moskvy, kde také navštěvovala střední školu. Po jejím úspěšném absolvování pracovala v Moskevském výzkumném institutu, kde potkala Polivanovovou.
Obě mladé dívky se brzy etablovaly jako velmi schopné snajperky, které sprovodily dohromady ze světa přes 300 Němců. Panoval mezi nimi zároveň kromě hezkého přátelství i vzájemný respekt.
V říjnu 1941 se Polivanovová stala součástí 3. střelecké divize, která měla chránit Moskvu. V lednu byla převelena do 528. střeleckého pluku. Tam se setkala se svou ,,kolegyní" Kovšovovou. Obě dívky si zabojovaly například v bitvě o Moskvu, kde zejména Kovšovová osvědčila své brilantní ostřelovačské schopnosti. Zároveň se ujala role zacvičování nováčků. Za své zásluhy v bitvě o Moskvu získala Kovšovová Řád Rudé hvězdy. Polivanovová za ní však nezaostávala, v bitvách, které sváděla, pomáhala i zraněným vojákům dostat se z bojiště.
Psali jsme
Při svých válečných taženích v rámci druhé světové války se Japonci vyznačovali obzvlášť velkou brutalitou. Japonci během druhé světové války...
V srpnu 1942 se jednotka, v níž figurovaly obě dívky, dostala do těžkých bojů v oblasti vesnice Sutoki-Byakovo v Novgorodské oblasti. A tam šlo opravdu do tuhého. Velitel jednotky byl Němci zabit, a na jeho místo nastoupila Kovšovová. Němci si uvědomili, že v sovětské jednotce jsou snajpeři a zahájili mohutnou minometnou palbu. Kovšovová pak zvolala památnou větu, ,,nikdo neustoupí ani krok zpět".
Nicméně bylo jasné, že Němci mají převahu a Sověti brzy počítali těžké ztráty. Situace se začala jevit beznadějně, nakonec tak v sovětské jednotce zůstali pouze tři stateční - jeden, který už nemohl dále pokračovat v boji pro těžká zranění a Kovšovová s Polivanovovou. Těm zanedlouho došly náboje a ocitly se v bezvýchodné situaci, když je Němci obkličovali. Dívky sice už neměly náboje, ale zbyly alespoň poslední granáty. Rozhodly se, že pokud mají zemřít, půjdou s nimi i Němci. Dívky se na rozloučenou políbily, odjistily granáty a do hrobu s sebou vzaly i několik německých nepřátel.
Psali jsme
Herminu Braunsteinerovou můžeme směle zařadit mezi vůbec nejhorší nacistické dozorkyně. Tato krutá žena nevábného vzhledu působící v koncentračních...
Obě sniperky dostaly v roce 1943 posmrtně titul Hrdinů Sovětského svazu za svou statečnost. Jsou současně dokladem velké odvahy a osobního nasazení sovětských žen v Rudé armádě.
Zdroj: history.com
Tagy