foto: Bundesarchiv, Bild 101I-341-0496-31; CC-BY-SA 3.0/Stíhači na Bf 110, Francie, léto 1940
Ze stovek tisíc válečných zajatců, kteří byli během druhé světové války převáženi do Spojených států a Kanady, se pokusilo o útěk méně než tři tisíce. Především do vstupu Spojených států do války se zajatci pokoušeli dostat na jejich území a odsud se s pomocí německého konzulátu vrátit do Evropy. Někteří se dostali daleko, ale zpět na frontu se dostal jediný. Jeho přítel utekl později také - do Německa se však nevrátil. Usadil se v Americe, oženil se a úřadům se přihlásil až v 50. letech.
Nejznámějším německým útěkářem byl Franz von Werra. Stíhací eso JG 3, který byl 5. září 1940 sestřelen ve svém Messerschmittu Bf 109E-4 nad Kentem. Werra by po nouzovém přistání zajat, a hned v zápětí se pokusil o první útěk. Po několika dalších pokusech byl v lednu 1941 poslán do Kanady. Cestou do zajateckého tábora v Ontariu vyskočil za pomoci dalších zajatců z okna vlaku. O útěk se pokusilo dalších sedm vězňů - ti však byli chyceni, a zmatek zapříčinil, že Werrova absence byla zjištěna až druhého dne.
Podařilo se mu dostat se do Spojených států, kde se vzdal policii a byl obviněn z nelegálního vstupu na území USA, a byl propuštěn na kauci zaplacenou německým konzulem. Než se Kanaďané s Američany dohodli na jeho vydání, překročil s pomocí konzulátu mexickou hranici a přes Rio de Janeiro, Barcelonu a Řím se vrátil 18. dubna 1941 do Německa, kde mu Hitler předal Rytířský kříž. Zahynul při nehodě svého Bf 109F-4 během cvičného letu 25. října 1941.
Psali jsme
Franz von Werra byl úspěšným německým stíhacím esem ve druhé světové válce, který měl na kontě 21 potvrzených sestřelů. ,,Kousek”, jímž…
V den, kdy se Franz von Werra vrátil do Německa, uprchlo z jiného kanadského zajateckého tábora v Ontariu dvacet dva Němců padesátimetrovým tunelem. Dva byli strážemi zabiti a ostatní pochytáni.
Nezvyklou smůlu mělo další z německých es držených v Kanadě v zajetí, Ulrich Steinhilper. V listopadu 1941 unikl z Bowmanvillu a dostal se až k Niagarským vodopádům. Třicet minut nevědomky strávil na území neutrálních Spojených států a málem tedy dosáhl svého cíle. Byl však chycen; o tři týdny později to zkusil znova a dostal se do Montrealu, a potřetí až do státu New York, ale to byl již únor 1942, a i v USA se tedy pohyboval na území nepřítele. Nevyšly mu ani dva další pokusy do konce války.
Psali jsme
Výsadek s krycím jménem Violet byl nejen historicky poslední spojeneckou výsadkovou operací v Evropě, ale také zároveň první operací typu SAARF.…
Zajímavým příběhem je útěk bombardovacího pilota Petera Kruga, který se v dubnu 1942 dostal z Ontaria až do Texasu. Cestou mu pomáhali američtí stoupenci států Osy, jejichž kontakty měl díky Abwehru. Byl zadržen v podstatě na poslední chvíli. V říjnu 1943 jeho druhý pokus netrval ovšem ani den.
Úspěchem neskončily v Severní Americe ani další válečné útěky. Kromě jednoho. Walter Manhard, poručík Luftwaffe, který se podílel na jednom z Werrových útěků ještě v Británii, utekl z tábora v Gravenhurstu v Ontariu, a byl během pátrání prohlášený za utonulého. Chyba lávky: v roce 1952 se přihlásil ve státě New York úřadům. Tou dobou byl již ženatý s důstojnicí Amerického námořnictva.
Zdroj: War History Online; aviartnutkins.com; legalnews.com
Tagy