Popisek: Jack s mečem vyskakuje na pláž
Jack Churchill bojoval proti wehrmachtu ozbrojený dlouhým lukem, mečem a skotskými dudami. Patrně se jednalo o jednoho z nejodvážnějších britských bojovníků druhé světové války.
Když v roce 1940 špatně připravené britské jednotky utíkaly před německým wehrmachtem do Dunkirku, stala se z toho jedna z největších námořních evakuací všech dob a samozřejmě se během ní odehrávaly různé hrdinské příběhy.
Jedním z těch, kteří se v té době snažili vzdorovat německé „Blitzkrieg“ taktice, byl i muž nazývaný svými spolubojovníky „Šílený Jack“ nebo také „Bojující Jack Churchill“.
27. května 1940 sledoval Jack Churchill se dvěma spolubojovníky postup nacistů z kopce u francouzské obce L'Epinette u Richebourg. Když pět Němců dorazilo na méně než 30 metrů k číhajícím Britům, vzal Jack svůj dlouhý luk, zamířil a zastřelil nepřátelského vojáka ranou přímo do srdce.
John Malcolm Thorpe Fleming Churchill se narodil v Kolombu na Srí Lance Alekovi Flemingovi Churchillovi a Elinor Elizabeth Churchill. Vystudoval Vysokou školu krále Williama na ostrově Man a posléze absolvoval Královskou vojenskou akademii v Sandhurstu v roce 1926. Jako voják sloužil v manchesterském pluku alokovaném v Barmě.
Byl mužem mnoha talentů - když odešel v roce 1936 z armády, pracoval pro noviny v Nairobi, před začátkem války reprezentoval v roce 1939 Británii na mistrovství světa v lukostřelbě v Oslu.
Churchill se dokonce objevil i v epizodní roli ve filmu The Thief of Bagdad či ve filmu Ivanhoe, kde předváděl své dovednosti v ovládání luku. Vyhrál i několik soutěží ve hře na dudy.
Slavným se stal ale až poté, co zastřelil německého vojáka u L'Epinette lukem. Rok a půl poté vedl šílený Jack výsadek se svou jednotkou během operace Archery na Němci obsazené norské ostrovy Vagsoy a Maaloy. Při vyloďování na pláži ostrova hrál na své dudy tradiční skotský song The March of the Cameron Men a na pláž se vyřítil s mečem v ruce. Zde také pronesl svou legendární větu: “Důstojník, který jde do bitvy bez meče, není správně ozbrojen.“
Churchill střílel své šípy se smrtelnou přesností na nacistické nepřátele, inspiroval své muže a Němce děsil jak lukem, tak svým mečem.
Absolutně ale neodpovídal představě britského důstojníka gentlemana a ač byl inspirací pro své muže, svou kariéru v armádě ukončil pouze v hodnosti podplukovníka. Byl vyznamenán Válečným křížem a DSO za svou misi v březnu 1944 v Jugoslávii, kde speciální jednotka, jejímž byl členem, podporovala Titovi partyzány v boji proti Němcům. Ve zdůvodnění tohoto vyznamenání stálo, že Churchill je absolutně nebojácný, když se dostane pod nepřátelský útok.
Jednou byl Churchill obklíčen na ostrově Brač, ale jeho osobnost mu velela se v žádném případě nevzdat nepřátelům. Navzdory beznadějné situaci hrál na dudy, aby upozornil další jednotky a požádal je o pomoc. Po výbuchu šrapnelu ale ztratil vědomí a byl zajat Němci, kteří ho umístili do speciálního tábora pro zajatce v Sachsenhausenu, kam byli umisťováni významní zajatci. Němci se totiž domnívali, že je synovcem Winstona Churchilla, což Jack samozřejmě nebyl. Když gestapo zjistilo, že Jack je ze speciálního komanda, chtělo, aby byl Jack vydán k popravě podle Hitlerova rozkazu. Naštěstí velitel tábora kapitán Hans Thorner požadavky „civilních řezníků“ na vlastní nebezpečí odmítl. Jack německému kapitánovi napsal dopis, kde ho zval po válce na oběd jako poděkování za jeho lidskost. Ten dopis nakonec Thornerovi zachránil život, když byl zajat a měl být odsouzen za válečné zločiny. Dopis ale dokazoval něco jiného, a když se o procesu s kapitánem Thornerem doslechl Jack Churchill, nabídl že bude německého důstojníka obhajovat.
psali jsme: Poslední ,,lovec nacistů" vyslal zprávu o válečných hrůzách. Svědectví, z něhož mrazí i otrlé
Jack dostál svému jménu a z tábora pro prominentní zajatce utekl se čtyřmi dalšími britskými důstojníky tajným tunelem brzy po svém zajetí. Na útěku se živili ukradeným ovocem a zeleninou a naskakovali na nákladní vlaky. Churchill si vykloubil kotník ale nikdy si prý nestěžoval a pokračoval v útěku do doby, než je Němci opět chytili a umístili do tábora Gustrow. Po přemístění do dalšího tábora v Tyrolsku opět Němcům uniká a když válka končí, je trpce zklamán, že nemůže dál bojovat.
Po válce se věnuje sportu a na surfu sjíždí nejdelší řeku Británie Severn. Pak na dlouhou dobu mizí z veřejného života až do své smrti v roce 1996. Udatný bojovník se dožil 89 let. Tehdy noviny opět vydávají jeho neuvěřitelný příběh.
Zdroj: dawdlez.com, warhistory.com