Autor fotografie: Levan Ramishvili, flickr public domain|Popisek: Winston Churchill
Před 148 lety se narodil významný britský státník, několikanásobný premiér, ale také spisovatel Sir Winston Churchill. Tento politik se významnou měrou zasadil o obranu Evropy před expanzionistickým nacismem, varoval před dalšími nebezpečími jako například šířením světového komunismu.
Churchill se narodil 30. listopadu 1874 ve Woodstocku v hrabství Oxfordshire jako vnuk 7. vévody z Marlborough v rodině politika lorda Randolpha Churchilla, jeho matka byla dcerou amerického obchodníka Leonarda Jeromeho. Zajímavé je v úvodu zmínit, že ani jeden z rodičl nezahrnul malého Winstona zvláštní náklonností, jakou by si zasloužil, přitom dítě svou matku vroucně miloval. Už jako malý projevoval určité ambice, které ho později zavedly do nejvyšších pater politiky.
Winston navštěvoval elitní školu St. James, nicméně vzhledem k tomu, že špatně prospíval, byl považován za hloupého a některými učiteli přímo za nevzdělatelného. Snem malého Churchilla však bylo se dostat na vojenskou akademii, což se mu podařilo v roce 1893 na třetí pokus. A zde patřičně prokázal své schopnosti, v minulosti vysmívané jeho okolím.
Churchill se již jako dospělý muž účastnil bojů jako člen expedice lorda Horatia Kitchenera v Súdánu proti Mahdího povstání. V těchto válečných událostech si přivydělával jako válečný dopisovatel a právě v této době se u něho poprvé objevil určitý literární talent.
Jak to už bývá, válečné ambice vystřídaly ambice politické. Na konci 19. století se pokusil dostat do Dolní sněmovny, leč neuspěl, na druhou stranu jeho projevy dokázaly zaujmout širší publikum a na Churchilla bylo nazíráno jako na člověka, který má do budoucna solidní politický potenciál. To už v říjnu 1899 vypukla v jižní Africe druhá búrská válka a Winston Churchill tam začal působit jako dopisovatel listu Morning Post. Během búrského přepadu britského obrněného vlaku byl zajat a uvězněn. Z vězení v Pretorii se mu podařilo uprchnout a tajně přejet vlakem 500 km až do portugalského Mosambiku a z něj pak na území kontrolované Brity. Toto dobrodružství z něj udělalo na nějaký čas národního hrdinu, dokonce byl navržen na vyznamenání Viktoriiným křížem, ale Horatio Kitchener tento návrh vetoval.
Churchill se pohyboval nadále blízko politiky, aby se brzy stal její pevnou součástí. V roce 1910 byl jmenován ministrem vnitra, nicméně jeho působení zde se stalo předmětem mnoha kontroverzí. Na druhou stranu Churcchill začal dále stoupat v politických patrech. V roce 1911 se stal prvním lordem admirality, tedy ministrem válečného námořnictví.
Podílel se na snahách zreformovat britské loďstvo. Zřídil štáb admirality, prosadil změnu pohonu lodí z uhlí na topný olej atd. Churchill tušil možnost konfliktu s Německým císařstvím již od agadirské krize, a tak předložil vládě memorandum „Problémy kontinentálního vedení války“. Sám se účastnil vojenských akcí v belgických Antverpách. Před první světovou válkou důrazně prosazoval, aby Británie měla převahu na moři.
V první světové válce bylo o Churchillovi rovněž hlasitě slyšet. Byl to právě on, kdo patřil k hlavním tvůrcům koncepce vylodění v Gallipoli na Dardanelách, která nakonec znamenala v období první světové války jeho pád, když byl odvolán v květnu 1915. To však nebránilo tomu, aby Churchill zasedl na dalších významných politických postech. Churchill dával o sobě vědět, když například požadoval po ruské říjnové revoluci tvrdý zásah proti bolševikům intervencionistickými vojsky a uzavření separátního míru. Churchill komunismus nesnášel a mnohokrát se proti němu vymezil.
V roce 1918 se konaly v Británii nové volby a Churchill obsadil post ministra války. Do Irska následně vyslal nechvalně proslulé jednotky Black and Tans, aby potlačil irský boj za nezávislost. V roce 1920 nasadil vojenské letectvo proti povstalcům v Iráku.V roce 1921 byl jmenován ministrem kolonií a v této funkci byl také jedním ze signatářů Anglo-irské smlouvy v roce 1921, která dala vzniknout tzv. Irskému svobodnému státu, autonomnímu útvaru pod svrchovaností britské koruny, navíc bez Severního Irska. V roce 1922 začala hospodářská krize a v krizi se ocitla vlivem vnitřních sporů i liberální strana. V této atmosféře padla Lloydova Georgova vláda a v nových volbách prohrála. Churchill tak přišel nejen o místo ministra, ale protože prohrál i ve svém okrsku v Dundee, i o místo poslance v parlamentu.
V roce 1929 padla konzervativní vláda, kterou vystřídal kabinet pod vedením Ramsayho McDonalda. O dva roky později konzervativci ve volbách zvítězili, ale po dlouhé době Churchillovi nenabídli žádné křeslo. Třicátá léta byla ve znamení nástupu nacismu, před nímž Churchill, jak to měl ve zvyku, varoval. Stavěl se také v roce 1938 za československou věc. V reakci na Hitlerovy stupňující se požadavky vůči Československu 27. srpna 1938 požadoval, aby britská vláda vydala s Francií a Sovětským svazem společnou nótu na obranu Československa a aby britské loďstvo částečně mobilizovalo. Kabinet jeho návrhy odmítl. Churchill lapidárně shrnul pozdější přijetí Mnichovského diktátu: ,,Francie a Velká Británie měly v září 1938 na výběr mezi dvěma možnostmi - hanbou a válkou. Vybraly si hanbu, budou mít válku." Churchill se měl připravovat na nejdůležitější kapitolu svého života.
Pokračování příště...
Zdroj: history.com