Před 71 lety vypukla v tehdejší vládě krize spojená se způsobem krytí hospodářských škod, které způsobilo extrémní sucho v Československu a dalších zemí střední Evropy. Komunisté navrhli sanovat vzniklé škody zdaněním milionářů, jichž bylo podle jejich statistik přes 30 000. Tento krok byl bezprostředním spouštěčem vnitropolitické krize, jež hrozila přerůst v rozkol, až rozpad Národní fronty.
Dne 27. 8. 1947 přišel komunistický ministr financí J. Dolanský s návrhem zdanit milionáře, čímž měly být alespoň částečně kryty velké škody po nebývalém suchu a neúrodě. Ostatní strany považovaly a hodnotily Dolanského návrh jako ryze populistický, nereálný, jako ,,úvodní" přípravu na nadcházející parlamentní volby. Z. Fierlinger, předseda sociální demokracie, označil návrh jako "legrační", další sociální demokrat V. Erban se postavil k návrhu rezervovaně a rázný nesouhlas vyjádřili i národní socialisté.
psali jsme: Absurdní soudní divadla po popravě Milady Horákové pokračovala dál. KSČ věšela vlastní soudruhy
První hlasování ve vládě o Dolanského návrhu 2. 9. 1947 komunisté prohráli, což vzápětí vyvolalo jejich ostrý protiúder. Rudé právo uvedlo v rozporu s dohodami v Národní frontě jmenovitě nekomunistické ministry, kteří hlasovali proti milionářské dávce. Označili je jako obhájce milionářů, šmelinářů a keťasů, jež jdou proti hlasu ,,lidu". Záhy rozpoutali nevídanou kampaň za revizi vládního usnesení, do níž zapojili masové organizace, odbory a pravidelné manifestace. Krize v Národní frontě propukla naplno.
psali jsme: Dědictví Velké říjnové socialistické revoluce? Potoky krve a miliony mrtvých
Už tak narušené vztahy mezi stranami nakonec vyřešila tzv. zářijová dohoda, signována 11. 9. 1947 a uklidnila (pouze dočasně) rozvířenou politickou scénu. Dvojstranná smlouva, kterou podepsali za komunisty K. Gottwald, V. Kopecký a R. Slánský, za sociální demokraty Z. Fierlinger, F. Tymeš a B. Vilím obsahovala dva body: 1) společný postup obou stran ve věci úpravy platů veřejných zaměstnanců, 2) koordinovaný postup v prosazení milionářské dávky. Snaha ministra výživy V. Majera o obnovu socialistického bloku tří k socialismu se hlásících stran (komunistů, sociálních demokratů a národních socialistů) a separovaná jednání s V. Krajinou o tři dny dříve, vyšla naprázdno.
Milionářská dávka tak nakonec skončila vítězstvím komunistů a jejich spojenců, v tomto případě levice v sociální demokracii. Byla schválena 31. 10. 1947 jako zákon o mimořádné jednorázové dávce z nadměrných přírůstků a majetku a dávku byli povinni zaplatit ti občané, pokud jejich daňová povinnost v roce 1947 činila nejméně 50 000 Kčs.
psali jsme: Proč komunisté nenáviděli Miladu Horákovou
Vnitropolitická krize načas skončila, avšak vyvolala paralelně krizi v sociální demokracii. Z. Fierlinger podepsal dohodu s komunisty bez vědomí představenstva strany a dalších orgánů, čímž vyvolal prudkou odezvu zejména z krajských organizací, které požadovaly stejně jako po volbách v roce 1946 odvolání Fierlingra z funkce předsedy. S podporou komunistů a dalšími koryfeji se mu sice podařilo předsednické křeslo obhájit, avšak otřesená pozice předního sociálního demokrata zvolna přešla v pád, když byl na nadcházejícím sjezdu v listopadu 1947 nahrazen centristou B. Laušmanem.
Nepřehlédněte na Security magazínu: Defence - tanky, lodě, letadla, obrněné vozy. Jaké jsou nejnovější trendy ve zbrojním a obranném průmyslu? S námi víte více
Tagy