Autor fotografie: United States Library of Congress, volné dílo|Popisek: Bombardéry B-24
Příběh bombardéru Boeing B-17F Flying Fortress pojmenovaného Memphis Belle je v obecném povědomí nejen díky úspěšnému hollywoodskému filmu z roku 1990. Memphis Belle byla jedním z prvních bombardérů, které úspěšně absolvovaly 25 bojových misí nad okupovanou Evropou. Během padesáti misí na její palubě nezahynul nikdo z její posádky, ač letoun sám byl zasažen nepřítelem a opravován nesčetněkrát. První ale Memphis Belle v tomto ohledu nebyla. Několik měsíců před její 25. misí absolvoval úplný operační turnus Liberator nazvaný Hot Stuff.
Hot Stuff byl letoun typu Consolidated B-24D Liberator létající v sestavě 330. bombardovací perutě 93. bombardovací skupiny americké 8. letecké armády startující ze základny Hardwick v Norfolku. Letoun absolvoval 31 bojových misí, a 25. misi tři a půl měsíce předtím, než tvůj turnus dokončila Memphiská kráska. Hot Stuff, rovněž ozdobený na své přídi, jak bylo všeobecně populární, stylizovaným vyobrazením vnadné nahé slečny, byl určen k návratu do Spojených států. Holčina seděla na padající červené bombě, a byla vyvedena na obou bocích stroje, za okénky bombometčíka poručíka Roberta Jacobsona.
Spojené státy měl bombardér postupně obletět a podpořit během slavnostních prezentací ochotu Američanů nakupovat válečné dluhopisy, a tím financovat úsilí své země ve válce proti Německu, Itálii, Japonsku a jejich spojencům. Právě proti italské Neapoli přitom směřovala významná 25. mise Liberatoru Hot Stuff. Nálet proběhl 7. února 1943.
video: youtube
Po 31. misi posádka bombardéru vedená kapitánem Robertem Shannonem obdržela Záslužný letecký kříž (DFC) a Leteckou medaili (Air Medal). Kdyby nezasáhla náhoda a neštěstí, zřejmě by Hot Suff byla dnes onou ikonou první fáze bombardovací ofenzívy a předmětem pozornosti hollywoodských filmařů spíše než Létající pevnost Memphis Belle. Na cestu domů měl Liberator vzít na palubu také mimořádně významného cestujícího, generálporučíka Franka M. Andrewse, jednoho ze zakladatelů Letectva Armády Spojených států (USAAF) a nyní především velitele amerických jednotek v evropském operačním prostoru (ETOUSA), což byla funkce, kterou převzal po Dwightu D. Eisenhowerovi.
3. května 1943 odstartoval Hot Stuff s generálem Andrewsem na palubě ze základny RAF v Bovingtonu. Plánováno bylo mezipřistání na Islandu na základně RAF v Kaldadarnes, ale letoun narazil do hory Fagradalsfjall a neštěstí z patnácti mužů na palubě přežil jen zadní střelec Eisel. Kromě Andrewse zahynul také jeho náčelník štábu brigádní generál Barth a další důstojníci.
B-24D "Hot Stuff" byl prvním bombardérem, který odlétal plný operační turnus. A na jeho palubě zahynul také nejvýše postavený americký důstojník, který během války přišel o život. Na rozdíl od Liberatoru Memphis Belle nasazení přežila, do Spojených států se vrátila, a stala se velice populární, čímž splnila i poslední úkol zamýšlený pro Hot Stuff. Z jeho původní posádky kromě Eisela přežilo také pět letců, kteří uvolnili místo pro VIP cestující. Mezi nimi i bombometčík Jacobson, který se později zasloužil o vztyčení pomníku na místě havárie.
Zdroj: ilovewwiiplanes.com; stridsminjar.is; americanairmuseum.com