Slepá spravedlnost: Šéf Rasového úřadu, účastník konference ve Wannsee dostal záhy milost

Slepá spravedlnost: Šéf Rasového úřadu, účastník konference ve Wannsee dostal záhy milost
Popisek: Z německého filmu Die Wannseekonferenz (1984)
27 / 02 / 2020, 13:00

Z titulu své funkce šéfa Hlavního rasového a osidlovacího úřadu SS (Rasse- und Siedlungshauptamt) se Otto Hofmann účastnil konference ve Wannsee, na níž byly sjednány principy tzv. "konečného řešení židovské otázky". Je celkem k nevíře, že se pan SS-Obergruppenfürer (v době konference Gruppenführer), generál zbraní SS a policie, dožil v klidu v Bad Mergentheim věku 86 let.

Úřad, v jehož čele Hofmann stál, byl zřízen v roce 1931, a jeho účelem bylo původně dohlížet na rasová a sňatková povolení příslušníků SS s ohledem na absurdní nacistické rasistické teorie. Jeho úkoly se postupně rozrostly mj. a především o rasové selekce obyvatelstva dobytých východních území a osídlovací politiku "rasově čistými" Němci.

Na území Protektorátu se úřad zabýval také otázkou možností germanizace obyvatelstva, resp. "konečným řešením české otázky". Známý je v této věci Heydrichův výrok, že ne všichni Češi jsou vhodní ke germanizaci (plánoval využití těch nevhodných v roli dozorců koncentračních táborů), a že "Čech v tomhle prostoru už nemá koneckonců co pohledávat". Dva pak cosi pohledávali v jedné libeňské zatáčce, ale to je jiný příběh.

Hofmann byl Tyrolák z Insbrucku. V srpnu 1914 dobrovolně vstoupil do armády  a sloužil u bavorského 9. dělostřeleckého pluku a v lednu 1915 mašíroval s 8. záložním plukem na východní frontu. V roce 1917 se stal styčným důstojníkem při rakousko-uherské letce a v červnu byl sestřelen a zajat. Po pětí týdnech zajetí uprchl a v Německu podstoupil pilotní výcvik. Po válce se živil mj. prodejem vína, a v roce 1923 vstoupil do nacistické strany (s číslem průkazu 145729) a v dubnu 1931 do SS (člen č. 7646), a esesákem na plný úvazek by od roku 1933. Šéfem rasového a osidlovacího úřadu byl v letech 1940-1943. Poté působil jako velitel policie v jihozápadním Německu.

Během konference ve Wannsee Hofmann zmínil právní a administrativní problémy týkající se smíšených židovsko-nežidovských manželství a obecně tzv. "Halbjuden", polovičních Židů. Na rozdíl od radikálnějších účastníků si uvědomoval, že jejich postavení v německé společnosti bylo nastavené jinak, sloužili mj. v armádě, atd. Navrhoval také širší využití sterilizace žen "smíšené krve". Zdánlivě se tím pokusil dopady "konečného řešení" v důsledku mírnit (nikoli z humanistických důvodů), ale jeho vstupy vlastně jen podtrhují zvrácenost německého přístupu ke "konečnému řešení" - barbarskému, nelidskému, ale se všemi potřebnými razítky, tabulkami a podle foršriftu, v rámci nastaveného systému "řádně". Průmyslová likvidace lidí stejně jako jiná průmyslová odvětví. Důslednost řešení odtržená v teorii i praxi od svého smyslu i důsledků, protože "doba" si ji žádala a nacistická strana oplývala ochotnými kádry.

Do Wannsee pozval Heydrich čtrnáct funkcionářů. Jeho osobně zlikvidovali českoslovenští parašutisté. Šéf gestapa Müller na konci války zmizel a je nejvýše postaveným nacistou, jehož osud je nejistý. Schöngarth, velitel bezpečnostní policie a SD v Polsku, byl po válce popraven. Na Bormannova stranického asistenta Klopfera obžaloba nenašla dost důkazů a byl propuštěn. Eichmannův příběh je dostatečně znám, oběsili ho v Izraeli. Osud Langeho, Schöngarthova kolegy pro Litvu, je rovněž neznámý. Atd.

Ze všech patnácti účastníků konference ve Wannsee dva zabili spojenci během války (Freislera při náletu), u dvou je jejich osud nejistý, jeden spáchal sebevraždu, diplomat Martin Luther sám skončil pro konspiraci proti ministru zahraničí Ribbentropovi v nacistickém koncentračním táboře, tři skončili na popravišti, pět bylo zproštěno obvinění (nedostatek důkazů, nebo zdravotní důvody) a jeden byl odsouzen na 25 let: Otto Hofmann. Jenže již 7. dubna 1954 byl omilostněn a propuštěn. Dožil jako úředník a zemřel 31. prosince 1982. Ohleduplnost vůči lidem, kteří se se sklenicí koňaku v ruce předháněli v nápadech, jak zabít miliony, je jednou z ohavných teček za holocaustem.

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace