Autor fotografie: flickr.com (CC BY-ND 2.0)
Před 15 roky se odehrál masakr, jehož brutalita otřásla celým světem. Teroristický útok na beslanskou školu situovanou v Severní Osetii se odehrál ve dnech 1.-3. září 2004, kdy byla budova plná stovek dětí a jejich rodičů.
1. září se školy zmocnilo 32 čečenských islamistických separatistů, kteří ji přepadli z lesa, kde se ukryli. V dalších dnech následoval jeden z největších masakrů, které Rusko v novodobých dějinách zažilo. Útok byl dílem islamisty Šamila Basajeva, který sám přišel v roce 2006 o život při explozi výbušniny, již zřejmě nastražila ruská tajná služba.
1. září čečenští teroristé vnikli do školy a zajali celkem 1 200 žáků s jejich rodiči, kteří se museli vejít do tělocvičny, kde neměli ani jídlo, ani vodu. Maskovaní muži všem rukojmím zabavili mobilní telefony a museli mezi sebou komunikovat pouze rusky. Ti, kteří nesouhlasili s braním dětí jako rukojmí včetně několika teroristů, byli namístě zastřeleni. Teroristé z ní zveřejnili záběry včetně výbušného zařízení, které hrozili odpálit, pokud by se ruské speciální jednotky pokusily o osvobození stovek rukojmí.
Operace na osvobození rukojmích byla komplikována zejména tím, že ozbrojenci nainstalovali výbušná zařízení vevnitř i venku a v okolí budovy umístili několik pastí. V této situaci byli jednoznačně ve výhodě teroristé, kteří zprvu odmítali úplně vyjednávat. I to přispělo k následnému masakru, k němuž se posléze schylovalo.
Druhý den, 2. září, se pokusil jednat o osvobození alespoň části rukojmí ingušský prezident Ruslan Aušev. Teroristé po jeho intervenci propustili 26 rukojmí, z toho 15 dětí. Auševovi předali ozbrojenci videokazetu s nahraným vzkazem od Šamila Basajeva o uznání nezávislosti Čečenska na půdě OSN výměnou za životy rukojmích.
Třetí den už vrcholila kritická situace, která nastala v tělocvičně. Mnoho dětí byly úmorným vedrem, nedostatkem tekutin dehydratované, stejně jako jejich matky a další rukojmí. Narůstající nervozita byla patrná také na čečenských islamistech, kteří začali vyhrožovat matkám zastřeleím, pokud své děti neuklidní. Nadále jim odmítali přinést jídlo a pití.
3. září přijelo kolem 13:00 k obklíčené budově auto se zdravotnickým personálem, který měl odvézt 20 mtrvých těl zavražděných teroristy. Když se vůz přiblížil k budově, ozvala se z tělocvičny mohutná exploze a ozbrojenci začali po zdravotnících pálit. Prakticky ihned potom se ozvala další exploze, přičemž se konstrukce tělocvičny a krovy zhroutily a pohřbily pod sebou asi 160 rukojmích. Někteří z nich v nastalém chaosu utekli pryč a zachránili si tak život. Nebylo uspokojivě vysvětleno, proč k explozím došlo. Podle jedné verze sundal jeden nebo více teroristů nohu z pedálu výbušného zařízení. Podle jiného vysvětlení se tak stalo potom, co je zasáhli ruští odstřelovači.
Výbuchy byly signálem pro speciální komando, aby vniklo do budovy a teroristy zneškodnilo. Teroristé v nepřehledné situaci přinutili mnoho rukojmích, aby se postavili do oken školy, kde se stali terčem palby. Někteří si hlavně z dětí měli udělat lidské štíty. Po zhruba dvou hodinách už ruské jednotky kontrolovaly většinu budovy. Po této akci, při níž byly nasazeny také granátomety, plamenomety či tanky, zbyl živý pouze jeden terorista. Následkem explozí a akce ruských zvláštních sil však zahynulo 334 rukojmích, z toho 186 dětí. Dalších 783 lidí utrpělo zranění. 10 příslušníků osvobozovacího komanda zemřelo.
13. dubna 2017 konstatoval Evropský soud pro lidská práva, že ruské úřady měly dostatek zpravodajský informací o chystaném zajetí rukojmí, přesto neprovedly kroky k jeho odvrácení. Z jejich strany nebyl zvýšena ochrana škol v oblasti a o možné hrozbě nebyla informována ani veřejnost. Navíc speciální komando při samotném útoku použilo těžké zbraně, které přispěly k vysokému počtu obětí útoku. To však nemění nic na tom, že beslanský masakr byl jedním z nejhorších krveprolití v dějinách Ruska, v němž zaplatily životem také desítky dětí.
Zdroj: cnn.com