Autor fotografie: Pixabay|Popisek: Ilustrační obrázek
Severo-Kurilsk ležící na Kurilských ostrovech v roce 1952 čekala katastrofa. Tehdy jej zasáhla silná tsunami, jejímž následkem zemřela více než třetina obyvatel.
Městečko Severo-Kurilsk toho zažilo ve své historii poměrně dost. V závěru druhé světové války se sovětské jednotky vylodily na Kurilských ostrovech a jejich operace skončily 23. srpna 1945, když se jim vzdal zbytek japonské posádky. Sověti pak násilně ,,vybrané" Japonce násilně deportovali do pracovních táborů. Kurilské ostrovy obsadila Rudá armáda a v roce 1946 došlo k jejich anexi.
Pro obyvatele Severo-kurilsku to však rozhodně nebylo ideální místo k životu. Severo-Kurilsk se totiž nachází na ostrově Paramušir, kde je 23 sopek, z toho bylo v té době 5 aktivních. Nejblíže města, asi 7 kilometrů, je pak sopka Ebeko, která o sobě dávala ,,pravidelně vědět". V roce 1952 pak městečko potkala katastrofa daleko větších rozměrů.
Brzy ráno 5. listopadu vzbudila obyvatele otřesy, které byly způsobeny silným zemětřesením o síle 8,3 stupně Richterovy škály mající epicentrum v Tichém oceánu. Lidé začali houfně utíkat z domů, protože se domnívali, že se jedna z aktivních sopek začala řádit. Opak byl však pravdou, protože zemětřesení bylo doprovázeno smrtící tsunami s vlnami o výšce 10 metrů.
A vlny se začaly velkou rychlostí řítit na nebohé město, které bylo zasaženo nejvíce. Tsunami měla katastrofické následky, přičemž první a druhá vlna byly nejsilnější, třetí završila celkovou destrukci. Svědkové vypověděli, že asi 20-30 minut byl slyšet strašlivý hluk, jak voda dopadala na město, budovy se začaly hroutit, domy v mžiku zmizely v moři. Radiostanice Severo-Kurilsku začala volat SOS, ale nikdo mu nerozuměl, protože služba, která by varovala před tsunami, v té době v Sovětském svazu neexistovala.
Z 6 000 obyvatel města jich zahynulo nejméně 2 336, možná i více a Severo-Kurilsk musel být v podstatě vybudován znovu, a to na vyvýšeném místě, aby možné následky dalších přírodních katastrof co nejmenší. Po neštěstí se na místo dostaly záchranné týmy s letadly a loděmi. Ti, kteří přežili, byli evakuováni na ostrov Sachalin a ruskou pevninu.
Příznačný pro svou dobu je fakt, že se o neštěstí prakticky neinformovalo. Propagandistický deník sovětského režimu Pravda se o tragédii vůbec nezmínil, Izvestija mlčela taktéž. Až na počátku roku 2 000 byla odhalena částečně fakta o tsunami. Někteří historikové však zpochybňují číslo 2 336 a přiklánějí se k daleko vyššímu počtu obětí.
Na druhé straně tragédie měla i pozitivní dopad, když Sověti v roce 1956 zřídili seismickou a meteorologickou službu, která měla podávat včasná vyrování před blížícím se zemětřesením či přívalem vln tsunami.
Zdroj: Russia Beyond