SMS Viribus Unitis aneb "největší česká bitevní loď"

SMS Viribus Unitis (lat. "spojenými silami" - osobní motto Františka Josefa I.) Takzvaná "největší česká bitevní loď" nemá tuto přezdívku jen tak z bůhdarma.

Stavba byla zahájena 24. července 1910, zbraně dodala Škodovka, pancéřování ocelárna Vítkovice a motory ČKD.

Za války sice moc slávy nevybojovala, ale to už není vinou designerů. Byla vybavena 12 děly ráže 305mm, což bylo sice o něco méně než 13 děl stejné ráže na italských lodích, zato byl Viribus Unitis lépe pancéřován a děla byla rozmístěna ve výhodnějším postavení (A,B,X,Y).

Loď se podílela na nájezdech na italské přístavy a měla se podílet i na nájezdu na Otrantskou úžinu (nájezd byl ale nakonec zrušen po potopení lodi Szent Istvan). Po válce byly spory o to, komu loď připadne. V rámci reparací na ni mělo nárok Československo, to ho ale nemohlo uplatňovat, protože nemělo odpovídající přístav. Dokonce hrozilo i předání lodi Sovětskému svazu.

Nakonec byla loď předána novému státu Slovinců, Chorvatů a Srbů. Itálie s tímto verdiktem nesouhlasila a rozhodla se vyslat žabí muže, aby loď podminovali a potopili. Jednalo se sice o válečný zločin, neboť státy nebyly oficiálně ve válečném stavu, ale protože se stát Slovinců, Chorvatů a Srbů neměl sílu bránit, tak to Itálii prošlo (útočníci byli oceněni nejvyššími italskými oceněními).

To byl konec největší rakousko-uherské bitevní lodi.

 

Zdroj: Warships.cz Pavel Sláma