Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: USS Leary
V dnešním článku si řekneme něco více o osudu amerického torpédoborce USS Leary.
Americký torpédoborec byl vytvořen New York Shipbuilding Corporation jako součást třídy Wickes a 5. prosince 1919 byl uveden do služby. Jeho 1107 t však v průběhu let prošlo značnou přestavbou, zvláště v dubnu 1937. Podruhé k tomu došlo po 7. únoru 1943 v Bostonu (Boston Navy Yard), kdy byla loď upravena pro protiponorkovou úlohu. Dne 1. března zamířil do Guantanamo Bay, kde prošel nácvikem protiponorkového boje s ponorkou USS R-5. Po absolvování dvou konvojových cest mezi New Yorkem a Alžírem, byl v listopadu 1943 přiřazen k letadlové lodi USS Card. Kolem té se vytvořila protiponorková nahánějící Task Force 21. 4 s USS Schenck a USS Decatur. Jejím úkolem bylo na základě odposlechnutých informací vyhledávat a ničit ponorky, především poblíž konvojů. Uprostřed prosince rozpustilo velení ponorek (BdU) skupinu Weddingen a vytvořilo novou pod názvem Borkum.
Na základě rozluštěných depeší však spojenci tradičně přesměrovali konvoje MKS 33 a SL 142 mimo hlídkující ponorky, ale navíc přikázali TG 21.14 zlikvidovat prorážeč blokády Osorno (6951 grt). Ten byl sice napaden a ohlášen byl jeden zásah a jedno těsné minutí, ovšem ve skutečnosti dorazil do ústí Girondy. Zde ovšem trapně vrazil do vraku barážové lodi č. 21 a musel najet na pláž. Marineoffizier Paul Hellman byl stejně vyznamenán Rytířským křížem. Dne 22. prosince v 10.45 německého času nahlásila Luftwaffe konvoj 40 lodí s eskortou a letadlovou lodí v kvadrátu AE 9330, ve 14.35 pak letadlovou loď, torpédoborec a další neznámé lodě v kvadrantu BE 5579 na západním kurzu a střední rychlosti. Rozkaz skupině Borkum k útoku na ně nebyl dán z důvodu potenciálního leteckého krytí a místo toho se měla v 10.00 dalšího dne přesunout do hlídkové oblasti kvadrantů BE 7426 až 8411.
Ponorky šly nahoru a směřovaly směrem 30o, tentokrát proti skupině s letadlovou lodí. V 00.29 spatřila U-305 formaci v kvadrátu BE 7334 na jihozápadním kurzu, poté znovu v 00.49, ale byla nucena se ponořit, zatímco nepřítel mířil rychle kurzem 250o. V 01.14 U-415 ohlásila úmysl zaútočit na letadlovou loď křižujícími torpédy FAT, což provedla, ale bez úspěchu. V 04.03 U-667 zaznamenala hydrophony kontakt v kvadrantu BE 7266 na kurzu 210o. Měl vysokou rychlost.
U-275 zaznamenala v 04.28 frekvenčními indikátory Hagenuk a Naxos radarové odrazy. V 04.35: „Stín na 270o. Ostře jsme zatočili doprava a pokračovali maximální rychlostí, jelikož se stín rychle přibližoval a byl identifikován jako torpédoborec.“ Ze zprávy ponorky v 04.49 známe detaily. Torpédoborec byl spatřen v kvadrantu BE 7354 přímo před ponorkou. Přiblížil se až na 1000 m a pak zatočil doprava až na 90o. Vypadalo to, že snížil rychlost. Poté změnil opět směr, opět k ponorce. Pak znovu doleva na 90o. Manévr opakoval dvakrát. Následně se otočil na 180o a vypálil na ponorku z děla na vzdálenost 5000 m. V té chvíli byl nahlášen druhý stín na 250o.
Tento druhý torpédoborec začal střílet světlice a osvětlil věž ponorky. V 05.05 nechal Oberleutnant zur See der Reserve Helmut Bork vypálit ze zadní torpédovnice zvukem naváděné torpédo Zaunkönig. Byl stále na hladině, kolem dopadaly světlice a nepřítel se nacházel přímo za ním. Vzdálenost byla 2000 m a odhadovaná rychlost nepřítele 12 uzlů. V 05.06 šel okamžitě předpisově pod vodu do 140 m. Slyšeli výbuchy hlubinných bomb a po 7 min. zásah torpéda. Po 38 min. zvuky potápění.
Torpédo T5 vystřelila i U-382 v 05.20 v tomtéž kvadrantu BE 7343 a hlásila zvuky potápění. Soudí se, že minula, jenže oficiální zpráva o potopení USS Leary hovoří o prvním zásahu torpéda na pravé straně a druhého o 5 sekund později. Buď šlo o omyl, nebo se náhodou trefily obě do stejného cíle. U Dönitze to samozřejmě vyvolalo dosti tradiční dojem o mnohem větších ztrátách, než spojenci ve skutečnosti utrpěli. Torpédoborec ztratil chod a naklonil se o 20-25o. Následně došlo k třetí explozi a loď šla ke dnu, i s Captain Jamesem E. Kyesem, který svou záchrannou vestu mezitím předal námořníkovi s potrhanou. Kromě něj zahynulo nejméně 96 jeho mužů. Zbytek zachránil torpédoborec USS Schenck.
Autor: Mgr. Tomáš Bouzek, vojenský historik
Zdroj: history.com