Autor fotografie: Bundesarchiv, Bild 101I-669-7340-27 / Blaschka / CC-BY-SA 3.0|Popisek: Letouny Me 110 - za smyšlený sestřel získal britský pilot Eric James Brindley "Nick" Nicolson Viktoriin kříž
Nejvyšší britské válečné vyznamenání, tzv. Kříž královny Viktorie, byl udělován za ty nejodvážnější válečné činy. Jeho asi nejznámějším držitelem je Acting F/Lt Eric James Brindley "Nick" Nicolson, který jej obdržel za sestřelení Me 110 v době, kdy byl jeho vlastní letoun a on sám v plamenech. Problém je, že to není pravda, což sám moc dobře věděl a vyznamenání převzal skromně jménem všech pilotů.
Jeho kolega P/O Thomas „Ginger“ Neil o něm oprávněně tvrdil, že šlo o mluvku squadrony: „Bylo to skoro srandovní. Nick, který nám celé týdny vykládal, jak vše dělat, sestřelen hned v prvním boji!“. Celá sekce pod jeho velením v té době takticky chybně stoupala do slunce zpět ke zbytku své squadrony, když byla zasažena zezadu palbou Hptm. Heinze Bretnütze z 6./JG 53, který si v čase 14.36 a 14.37 nahlásil Nicolsona (P3676/GN-A, červený 1) a S/Ldr Erica Bruce „Whizzyˮ Kinga (P3870/GN-C).
Třetí ztrátou byl P/O Martyn Aurel King (P3616/GN-F, červený 2), který zahynul, když mu jeho padák v 1500 stopách náhle zplihl a on prudce dopadl přes korunu vysokého stromu na zahrádku jednoho domku v Clifton Road č. 30 v Shirley, což je předměstí Southamptonu. Zde pak zamřel v náručí pana Freda Poolea, bydlícího v sousedství. Když klesal, stříleli po něm vojáci z místní protiletadlové baterie a příslušníci Home Guard. Jeho přemožitelem byl buď Bretnütz nebo Oblt. Helmut Wick ze 3./JG 2.
Vraťme se však zpět k Nicolsonovi. Když těžce zraněný, popálen kolem celé hlavy, krku, obličeje, rukou, zraněn do oblasti oka a levé nohy střepinami, diktoval svou výpověď S/Ldr Johnu Grandymu, nalezneme v ní to nejpodstatnější: „Od velitele žluté sekce jsem slyšel o zahlédnutí nepřítele a okamžitě poté byl v kokpitu zasažen čtyřmi po sobě jdoucími kanónovými střelami, které poškodily stříšku, prorazily rezervní nádrž a zasáhly mi nohu a stehno. Okamžitě jsem dal nohy na sedadlo přitáhl, nos stačil dolů a provedl střemhlavou pravou zatáčku. Uviděl jsem Me 110 klesající pod stejným úhlem a sbližujícím se kurzem a zahájil palbu z přibližně 200 yardů a střílel, dokud jsem vydržel žár.
Poté jsem s obtížemi opustil letadlo a po pádu nějakých 5000 stop jsem zatáhl za lanko padáku. Členy místní domobrany jsem byl těsně před přistáním střelen do zadku. Reflektor byl zapnutý, ale nemohu přísahat, že tlačítko palby bylo v pozici zabezpečeno nebo odjištěno. Svědci na zemi tvrdili, že Me 110 kličkoval a zamířil prudce dolů, když Hurricane zahájil palbu“. Toť vše.
V bojovém hlášení se píše, že nárok na pravděpodobně zničený Me 110 je nepodložený. Jak se tedy mohlo stát, že tento mluvka a neúspěšný pilot, který se nechal sestřelit kvůli své vlastní taktické chybě nejen sám, ale zavinil zásahy na letounu P3870 a zabití P/O Kinga, získal nejvyšší britské vyznamenání a je oslavován po celém světě až do dnešních dnů? Odpověď je celkem jednoduchá, měl štěstí na okolnosti.
Na podzim se jasně vykrystalizovala situace, kdy muži v pozadí a okolí Hugha Trencharda, zakladatele RAF, usilovali o změnu ve vedení stíhacího letectva. ACM Hugh Dowding, kterého se chtěli zbavit, potřeboval nutně nějaký pozitivní impuls v médiích, který by mu pomohl v očích politiků, právě proto se nestaral o reálnost Nicolsonovy historky, přidělili mu z prstu vycucané jisté zničení Me 110 a 15. listopadu v The London Gazette oznámili udělení Viktoriina kříže, což se objevilo i v knize operačních záznamů jeho 249. Squadrony. Dne 25. listopadu zamířil společně s matkou a manželkou Muriel za králem Jiřím VI. ve 12.30 do Buckinghamského paláce.
Příště se podíváme na opačný případ, kdy z nepochopitelného důvodu král neudělil Viktoriin kříž pilotovi RAF, který si ho skutečně zasloužil, když splnil přísahu až do konce.
Autor: Mgr. Tomáš Bouzek, vojenský historik