Cíl: Zničit Luftwaffe. Souboje 234. Squadrony 19. května 1941. Kdo měl tenkrát navrch?

Cíl: Zničit Luftwaffe. Souboje 234. Squadrony 19. května 1941. Kdo měl tenkrát navrch?
Autor: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Piloti 611. Squadrony (ilustrační obrázek)
14 / 09 / 2022, 10:00

Letecká válka nad okupovaným kontinentem vstupovala na jaře 1941 do nové pro RAF ofenzivní fáze a 19. květen v tom neměl být výjimkou. Cílem bylo jako vždy zničit Luftwaffe.

Začátek nevypadal úplně podle představ. Zelená sekce 234. Squadrony ve složení Sgt Alan Stuart „Budge” Harker a jeho dvojka Sgt A. J. Parker, dostala úkol konvojovou ochranu a v 11.35 britského času šla do vzduchu z letiště Warmwell. Když se nacházeli poblíž hořící lodě jihozápadně od Portlandu, byli napadeni Me 109. Parker, držitel DFM, sice údajně zasáhl jeden Messerchmitt, ale pak byl sestřelen a nucen vyskočit ze svého Spitfiru Mk.IIA P7922 pod podivuhodným názvem MAN OF METAL. Bylo to někde nad mořem u Chesil. Harkerovi se podařilo něco podobného, ale s kokpitem plným kouřem a zastaveným motorem doklouzal k Langton Herring, kde havaroval. Jeho stroj putoval 25. května k Air Service Training a byl rekonstruován, aby se 21. srpna objevil létající u amerických orlů 71. Squadrony. Oba sundali dva neznámí piloti III./JG 2.

Odveta přišla asi za hodinu. K bojovému letu nad konvojem odstartovala červená a žlutá sekce, tzn. A Flight. Vedoucím byl červený 1 P/O Ernest Waite „Bertie” Wootten na Spitfiru Mk.IIA P7599. Ve svém bojovém hlášení napsal, že rozkaz zněl patrolovat konvoj dvě míle jihojihozápadně od Portland Bill. Kontrolor/návodčí mu oznámil, že jeden nepřítel se nachází několik mil jižně a směřuje severozápadním směrem. Již o několik minut později však zpozoroval v nižší výšce tři žlutonosé Me 109 kroužit jižně poblíž konvoje. Varoval žlutého 1, F/Lt Edward Brian „Mortie” Mortimer-Rose (P8026), a přikázal své dvojce, P/O Greffrey Theodore Baynham na P7985, následovat ho.

Provedl čelní útok na vedoucí Me 109, jenže ten se proti němu obrátil a on nebyl schopen se na něj pořádně zaměřit, takže vyslal jen krátkou dávku bez efektu. Když se odpoutával, spatřil dva Me 109 v řadě za sebou a směřující jižním směrem. Vydal se za nimi. Oba jej spatřili, i když Němci nemívali zpětná zrcátka. Zamířili do tenkých mraků, však poté srovnali. Velmi pravdopodobně si mysleli, že ho setřásli. Fatální chyba. „Přiblížil jsem se asi na 150 yardů a dal zadnímu 4-5sekundovou dávku, okamžitě explodoval a šel nekontrolovatelně dolů do moře. Nikdo nevyskočil.”

Druhý začal provádět divoké úhybné manévry a po chvíli zahájil ostrou zatáčku, která dala Woottenovi příležitost vypálit. Krátká dávka vyvolala černý kouř z jeho motoru. Poté opět srovnal a zase začal provádět manévry. Vyrovnal a Ernest opět vypálil, tentokrát držel tlačítko déle. Nad sebou však spatřil záblesk a napravo desítky Me 109, které po něm šly s převahou výšky. Sletěl tedy dolů do mraku. Pronásledován byl po 10 mil. Uvedl, že zatímco první Me 109 šel do moře 15 mil jihojihozápadně od Portlandu, druhý 40-45 mil jižně.

Žlutý 1 hlídkoval 3 námořní mile jihozápadně od Portlandu a měl poblíž nahlášené bandity. To je trochu rozdíl oproti Woottenovu hlášení. Spatřil, jak se k němu z jihu blíží dvě latadla. Letěla těsně nad mrakem ve výšce 4-5000 stop. Identifikoval je jako stodevítky. Proletěly těsně napravo od něj, přičemž se otočily na jih. Zadnímu dal zblízka sekundovou dávku. Šel přímo dolů. Odpoutal se, aby se mrkl po tom druhém.

Poblíž konvoje nebyl, tak se otočil na jih a brzy spatřil dva Me 109 a Spitfire žlutého 2, který se chytal zaútočit na před ním letící Messerschmitt. Bylo to 10 mil jižně od Portlandu. Za ním byl jiný Me 109, který se naopak chystal vystřelit po Baynhamovi. Mortimer-Rose se tomu snažil neúspěšně zabránit. Nepřítel naštěstí minul a šel dolů směrem k jihu. „Pronásledoval jsem ho a nakonec 30 mil jihozápadně od Portlandu ho chytil v nulové výšce a sestřelil do moře.” Poté vystoupal za tím druhým Me 109, který letěl nalevo ve 4000 stopách, ale, když se chystal zahájit palbu, pilot vyskočil a letadlo dopadlo do vody.

Baynham si nárokoval celkově pátý jistě zničený Me 109. Skutečnost byla trochu nižší. Dva Me 109E-7 (W. Nr. 3814 a 6506) od I./JG 2 byly ztraceny, přitom jejich piloti byli zachráněni Seenotdienst (námořní záchranná služba). Třetí Bf 109E-7, W. Nr. 6439 od 2./JG 2 skončil v moři i s Uffz. Kasparem Amhausendem, který padl.    

 

Autor: Mgr. Tomáš Bouzek, vojenský historik

 

Zdroj: historynet.com

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace