Soudobě futuristické francouzské fregaty třídy Suffren vyvolávaly se systémy Mascura a Malafon respekt po celém světě

Autor fotografie: Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0|Popisek: Fregata Suffren v Toulonu v roce 2005

Od konce 60. let až do roku 2007 byly fregaty Suffren a Duquesne nejpokročilejší z velkých víceúčelových hladinových lodí francouzského námořnictva. Byly určeny k obraně proti vzdušným, hladinovým a ponorkovým hrozbám.

Kýl fregaty Suffren, první velké hladinové lodi postavené podle plánu rozvoje francouzského námořnictva 1960–1964, byl položen v Lorientu 21. prosince 1962 a 15. května 1965 byla loď za přítomnosti ministra ozbrojených sil Pierra Messmera spuštěna na vodu. Do služby vstoupí 20. července 1967. Spolu se svou sestrou, lodí Duquesne, jejíž stavba byla zahájena v Brestu 1. února 1965 a která vstoupí do služby 1. dubna 1970, bude jejím základním úkolem protiletadlová obrana námořních sil. Na prvním místě budou určeny k doprovodu letadlových lodí Clemenceau a Foch. A zajišťovat budou také jejich protiponorkovou obranu, přičemž bez významu nebudou ani jejich schopnosti působit proti hladinovým cílům.

Hlavní protiletadlovou zbraní obou lodí byly střely země-vzduch MASURCA (MArine SUpersonique Ruelle Contre Avions) odpalované z dvojité rampy instalované na zádi, se zásobou 48 střel s dosahem 40 km a rychlostí Mach 2,2. Vzdušnou detekci zajišťoval dálkový trojrozměrný radar DRBI 23, instalovaný pod impozantním kompozitním radomem. Systém MASURCA využíval střel dvou variant – s televizním a radarovým poloaktivním naváděním. Skládal se ze zdvojeného odpalovacího zařízení a dvou radarů, detekčního a pro sledování cíle, které zajišťovaly současné zacílení a odpálení střely v intervalu 5 sekund, a zničení cíle ve výšce až dvou desítek kilometrů.

Protiponorková výzbroj zahrnovala raketový odpalovací systém MALAFON (MArine LAtécoère FONd) se 13 rádiem naváděnými střelami (torpéd nesených kluzákem) a čtyřmi katapulty pro jejich odpalování. Hmotnost střely byla 1330 kg, rychlost přes 800 km/h a dosah 13 km. Střelu nad cílem zpomaluje padák, druhý padák zajišťuje dopad torpéda na hladinu; a v poslední fázi je pak torpédo naváděno vlastním sonarem. Protiponorkové detekční systémy fregat třídy Suffren zahrnovaly pevný trupový sonar DUBV-23 a variabilní ponorný vlečný sonar DUBV-43. Tento tandem dvou sonarových systémů, zavedený v 60. a 70. letech 20. století na eskortních lodích T47 (např. Maillé-Brézé), prokázal svou dokonalost a je dodnes využíván moderními víceúčelovými fregatami (FREMM).

K boji proti vzdušným i hladinovým cílům bylo možné nasadit také dva 100mm a dva 30mm kanóny. Koncem 70. let pak byly na místo 30mm zbraní instalovány protilodní řízené střely Exocet. Prostředky elektronického boje zahrnovaly detektor, odpalovací zařízení klamných cílů a rušičky, jež prošly modernizací v letech 1989–1991. Trupy obou lodí byly elegantní a určené pro plavbu na otevřeném moři. Byly poháněny dvěma lodními šrouby a měly aktivní stabilizační systém. Pohon tvořily čtyři parní kotle o tlaku 45 barů, které napájely dvě skupiny turbín o celkovém výkonu více než 72 000 koní, zaručujícím rychlost 34 uzlů. Při běžné plavbě byly využívány pouze dva kotle, což umožňovalo rychlost 28 uzlů. K obsluze všech systémů těchto výkonných víceúčelových plavidel bylo zapotřebí posádky 360 mužů.

Stavba plánované třetí lodě třídy byla zrušena a ušetřené prostředky posloužily k nákupu 42 letounů Crusader F-8E pro lodě Foch a Clemenceau. Suffren byl vyřazen po 32 letech ze služby v roce 2001. Hlavními důvody byly vysoké provozní náklady na relativně starou loď a absence vrtulníku. Občas se v médiích vrací podezření, že právě tato fregata, resp. protiletadlová střela, kterou při cvičení vypálila, stojí za tragédií letu Air France 1611 ze září 1968. Fregata Duquesne byla do zálohy vyřazena v roce 2007. Suffren sloužil jako vlnolam u ostrova Levant a byl rozebrán v roce 2023; Duquesne slouží jako vlnolam v Saint-Mandrier od roku 2009. Ve službě byly obě lodě nahrazeny fregatami Forbin (vstup do služby 14. října 2010) a Chevalier Paul (10. června 2011) třídy Horizon.

Fregata Suffren nesla jméno viceadmirála Pierre-André, hraběte de Suffren (1729–1788), zřejmě nejproslulejšího z francouzských admirálů, jemuž Angličané přezdívali Admiral Satan, a jehož přístupem se údajně inspiroval pozdější vítěz od Trafalgaru lord Nelson. Sám Napoleon na Svaté Heleně zalitoval, že se Suffren nedožil jeho doby. Suffrenovým jménem bylo postupně pokřtěno osm lodí francouzského námořnictva, od řadové lodi třídy Téméraire z roku 1791 (přejmenované později na Redoutable – právě z její paluby byl u Trafalgaru vypálen smrtelný výstřel na admirála Nelsona), přes obrněnou fregatu z roku 1866, těžký křižník z roku 1926. Dnes jeho jméno nese ponorka třídy Barracuda.

Podobně sesterská fregata nesla jméno „generálporučíka námořních armád“ Abrahama, barona d’Indret a markýze du Quesne (1610–1688), který sloužil již během třicetileté války Ludvíku XIII., později také ve švédském námořnictvu, a po návratu do Francie Ludvíku XIV. Vyznamenal se mj. v bojích s proslulým holandským admirálem de Ruyterem nebo v akcích proti tzv. barbarským pirátům ve Středozemním moři a při bombardování Alžíru. I jeho jménem bylo dosud pojmenováno osm lodí francouzského námořnictva, od řadové lodi třídy Téméraire z roku 1787, přes parní řadovou loď z roku 1853, těžký křižník z roku 1925 po popisovanou fregatu z roku 1970.

Zdroj: Revue Défense Nationale, Sea Forces, Net Marine