Sovětské letouny „pohřbené” v irácké poušti. Tajemství bylo celkem logickým krokem Saddáma Husajna

Sovětské letouny „pohřbené” v irácké poušti. Tajemství bylo celkem logickým krokem Saddáma Husajna
Autor fotografie: The U.S. National Archives / Picryl|Popisek: Mig-25 nalezený poblíž al-Taqqadum u Bagdádu
25 / 12 / 2023, 15:15

V srpnu roku 2003 bylo v irácké poušti nalezeno několik „pohřbených” letounů MiG-25. Americká armáda zprvu nechápala důvod tohoto činu, který byl známý až několik měsíců od začátku operace Irácká svoboda.

V rámci operace Irácká svoboda vtrhla v březnu 2003 armáda Spojených států Amerických v koalici s Velkou Británií do Iráku ovládaného jeho prezidentem a diktátorem Saddámem Husajnem. Důvodem k útoku bylo podezření amerických tajných služeb na přítomnost zbraní hromadného ničení a teroristů organizace Al-Káida na území Iráku. Cílem operace bylo vytvořit v Iráku stabilní vládu, která odmítne použití a vývoj zbraní hromadného ničení. Po skončení invaze se tyto domněnky ukázaly jako nepravdivé. 

Hned v začátcích operace byly ze strany Američanů při bojích použity stíhací útočné letouny F-117 Nighthawk. Američané však byli záhy velice překvapeni, když na útoky jejich špičkových letounů zareagovala pouze protivzdušná irácká obrana. Irácké letectvo mělo do roku 1991 jeden z největších leteckých arzenálů jihozápadní Asie s více než 700 převážně sovětskými bojovými letouny. Při americko-britské operaci v roce 2003 se však do vzduchu nevznesl ani jeden z těchto strojů. 

 Stíhačky MiG-25 vytahované z písku americkou armádou

Mezi letadly, které měl mít Irák k dispozici měly patřit poměrně schopné sovětské MiG-29 a francouzské Mirage F-1. Také letecké základny a ranveje byly v průběhu devadesátých let modernizovány. Nikdo proto nedokázal pochopit, proč Irák nepoužije tento svůj válečný arzenál. Zdůvodnění irácké taktiky přišlo záhy v srpnu 2003, kdy americká armáda začala nacházet desítky sovětských letounů MiG-25 zakopaných v irácké poušti. Ruské MiG-25 byly v polovině 60. let navrženy v moskevské dílně Mikojan-Gurevič a celkem jich bylo v následujících dvaceti letech vyrobeno více než 1 186 kusů. 

Záchytný stíhací letoun MiG-25 určený pro let ve velké výšce byl posledním letadlem, který Michail Gurajevič navrhl před svým odchodem do důchodu. I přesto, že byl letoun od 70. do 90. let nasazen v řadě válečných operací a dokázal zamezit množství průzkumných letů amerického SR-71A nad Sovětským svazem, na počátku nového milénia již nedokázal čelit moderním americkým stíhačům. 

Dva proudové motory Tumanskij R-15B-300 byly sice schopné dovést stroj k maximální rychlosti 3 495 km/h.

 Americký F-22 Raptor

Poprvé byly letouny F-117 Nighthawk použity v boji v americké invazi do Panamy v roce 1989, ale díky svým výsledkům byly nasazeny také v operaci Pouštní bouře. Zde dosáhly veškeré mise F-117 80% úspěšnosti a žádný ze strojů neutrpěl téměř žádné poškození nebo ztráty. 

Ve světle těchto informací se proto záhada se zakopanými stroji MiG-25 začala rychle odkrývat. Saddám Husajn a velitelé iráckého letectva si totiž byli dobře vědomi nedostatečnosti sovětských strojů, které měly být postaveny proti americkým stíhačům, a proto se rozhodli letadla ukrýt v irácké poušti. Představitelé Iráku totiž nechtěli, aby letadla přišla do rukou Američanů, což se však následně stejně stalo. 

Husajn a vedení armády totiž předpokládali, že po skončení invaze budou moct být stroje zmodernizovány a opět znovu použity. Letadla byla proto ukryta poblíž základen al-Taqqadum a al-Assad, byla zbavena veškerého vybavení a munice a čekala připravena na pozdější použití, až se Saddám Husajn opět vrátí k moci.

K tomu však již nedošlo, protože Husajnův režim byl Američany svržen a diktátor označen za válečného zločince. Saddám Husajn byl následně postaven před soud, kde čelil obvinění ze zločinů genocidy, vražd a mučení civilistů. V listopadu roku 2006 byl diktátor shledán vinným a odsouzen k trestu smrti oběšením, který byl vykonán o měsíc později. Část munice a vybavení letounů byly nalezeny spojenci a následně rozebráno jejich letectvem. 

 

Tagy článku