Sovětsko-americká přetahovaná o nacistické vědce. Washington spustil s předstihem tajnou operaci

Sovětsko-americká přetahovaná o nacistické vědce. Washington spustil s předstihem tajnou operaci
foto: Wikimedia Commons, Public domain/Tým Paperclip v Fort Bliss, Texas

Po skončení druhé světové války probíhal lítý boj o německé vědce a raketové inženýry. USA i SSSR měly velký zájem na tom, aby se dozvěděly konstrukční a technologické postupy, které vedly k sestrojení smrtonosných raket V-1 a V-2, a které by mohly využít k vlastnímu raketovému výzkumu.

V propukajícím soupeření dvou supervelmocí na geopolitickém poli pak každý takový vědec měl velkou cenu. Američané proto s předstihem spustili projekt či operaci nazvanou Paperclip. Jednalo se o projekt, který měl za cíl získat po konci druhé světové války z nacistického Německa ke spolupráci s USA špičkové německé vědce, inženýry, ale i chemiky či lékaře. Touto operací vzali částečně ,,vítr z plachet" SSSR.

Podařilo se tak získat 88 německých vědců, kteří se měli podílet na raketové technologii, tentokrát ale na straně bývalého nepřítele. Protože však tito experti sloužili nacistickému režimu, tento krok vzbudil v americké společnosti otazníky, do jaké míry je ,,převoz" těchto vědců do USA morální a správný, a proč by s měli vítat s otevřenou náručí, kterou jim americká vláda tímto nastavuje.

Na druhé straně toužila americká vláda po tom, aby se dozvěděla technologické postupy, které vedly k sestrojení již zmiňovaných raket V-1 a V-2, a proto bylo morální hledisko v tomto případě zanedbatelné. I proto, že USA měly oprávněnou obavu, že by jim tyto vědce mohl ,,přetáhnout" SSSR, který tak po druhé světové válce také činil.

Příchod 88 německých vědců či raketových inženýrů do USA pak vládní představitelé interpretovali tak, že do USA přišli vědci, kteří byli odvezeni na izolované místo, aby nevzbuzovali pozornost veřejnosti, dobrovolně, a jimž bude poskytnut adekvátní plat za jejich služby. I když na veřejnost prosakovaly informace, že tito lidé pracovali pro nacistický režim, podařilo se americké vládě je vždy umně zamlžit, když prohlašovala, že se jedná o ,,vynikající německé vědce a techniky".

Nejdůležitější ,,akvizicí" pak bezesporu byl Wernher von Braun, ,,otec" rakety V-2, jenž v USA pracoval na raketách, které měly startovat do vesmíru. Von Braun získal v roce 1955 americké občanství a prokazoval USA vynikající služby na poli raketového výzkumu a díky němu se na Měsíc jako první podíval Američan. Nejednalo se však jen o von Brauna, ale také jiné schopné vědce. Američané si ,,zajistili" také služby Herberta A. Wagnera, vynálezce známé protilodní rádiem řízené střely Henschel Hs 293. Další významnější akvizici pak například představoval Konrad Dannenberg, raketový inženýr a designer či Oscar Holderer, jenž pracoval v rámci programu Apollo.

 

Němečtí vědci a inženýři, které USA převezly po válce ze zhroucené třetí říše, pak měli představovat technologickou výhodu nad SSSR, přičemž USA chtěly toto know-how použít proti svému soupeři v probíhající studené válce. Můžeme říct, že toho Američané využili beze zbytku.


Zdroj: history.com

Tagy