_(cropped).JPEG)
foto: MASTER SGT. DAVE CASEY / Public Domain / Wikimedia Commons/Návštěvníci 38. mezinárodní letecké a kosmické výstavy v Paříži na letišti Le Bourget se řadí do fronty na prohlídku sovětského letounu An-225 Mechta, který na svém hřbetě nese raketoplán Buran.
Sovětský raketoplán Buran měl být ,,ráznou" odpovědí na americké raketoplány. Buran však nakonec absolvoval pouze první let do vesmíru, který byl zároveň jeho posledním.
Sovětský svaz se v rámci soupeření s USA rozhodl v polovině 80. let napodobit americké raketoplány Space shuttle a chtěl vytvořit stroj, který by se mu podobal i vzhledově. V roce 1986 byl v rámci programu Eněrgija-Buran postaven raketoplán s identifikačním číslem 1K1. Program Buran nebyl pouze civilním projektem, ale jeho vojenský potenciál spočíval v možnosti vypouštět satelity pro sledování nepřátelských pozic a případné vyzbrojení orbitálních zařízení důležitých v období studené války. Kromě toho mohl být Buran využit i pro montáže zbraňových systémů ve vesmíru, což zvyšovalo jeho strategický význam. Vývoj vyžadoval obrovské finanční prostředky, což se nakonec stalo jedním z hlavních důvodů jeho ukončení.
První start raketoplánu Buran
V roce 1988 se pak měl uskutečnit první start, jež měl být plně automatizovaný, protože na palubě Buranu nebyla při startu žádná posádka. První ,,historický" start, který měl proběhnout 29. října, byl však na poslední chvíli odvolán, což možná předznamenalo jeho další osudy. Dne 15. listopadu však přišel kýžený úspěch SSSR, když Buran odstartoval z Bajkonuru do vesmíru. Buran následně absolvoval dva oblety Země. I když Sověti původně počítali s třídenní misí, nakonec raketoplán letěl pouze tři hodiny. Nicméně dokázal v plně automatizovaném režimu i sám přistát, což bylo poprvé v historii.
Vliv raketoplánu Buran na sovětský průmysl a ekonomiku
Vývoj raketoplánu Buran měl výrazný dopad na sovětský kosmický a vojenský průmysl. Program Eněrgija-Buran zaměstnával desítky tisíc inženýrů a pracovníků z mnoha oblastí, což zatížilo ekonomiku SSSR. Vysoké náklady na udržení tak ambiciózního projektu přispěly ke kolapsu mnoha jiných výzkumných iniciativ. V době, kdy byl program ukončen, stál přibližně 16 miliard rublů, což představovalo významné břemeno pro krachující sovětskou ekonomiku.
Přestože byl projekt Buran zastaven, během jeho vývoje došlo k několika významným technologickým průlomům. Jedním z nich byla schopnost plně automatizovaného přistání, což bylo revoluční i ve srovnání se Space Shuttlem z USA, který vyžadoval lidskou posádku pro návrat. Navíc nosná raketa Eněrgija, vyvinutá pro Buran, byla jednou z nejvýkonnějších raket té doby a mohla nést nejen raketoplán, ale i další velké náklady. Právě tato skutečnost otevírala obrovské množství nových možností pro sovětské vesmírné mise.
Strategická přeprava pro sovětský Buran: Mjasiščev VM-T Atlant
Letouny jako Mjasiščev VM-T Atlant byly klíčové pro program Buran, protože raketoplán se musel nějak přepravit na místo startu, kterým byl kosmodrom Bajkonur. Atlant byl speciálně navržen pro přepravu těžkých a rozměrných nákladů, včetně samotného Buranu, kterého nosil na zádech. Tento stroj, postavený na základech strategického bombardéru M-4 Molot, se stal oproti svému původnímu účelu součástí sovětského kosmického programu, jelikož umožňoval logistickou podporu při přesunu raketoplánu Buran. Atlant měl být sovětskou odpovědí na západní transportní letouny a letouny určené k bombardování, jako je například americký B-52.
Raketoplán Buran v Česku
Sovětský raketoplán Buran měli možnost po svém prvním letu do vesmíru vidět v roce 1989 i Čechoslováci v Praze, když byl raketoplán připevněn na hřbet letounu Antononov An-225. ,,Jas" raketoplánu však začal posléze rychle hasnout, protože další let do vesmíru se již neuskutečnil. I když se počítalo v roce 1993 s dalším letem do vesmíru, a to dokonce i s lidskou posádkou. Celý vesmírný program byl z důvodu neúměrně vysokých finančních nákladů pozastaven. Buran byl nakonec ,,zaparkován" v hangáru v kosmodromu Bajkonur. v roce 2002 se stala vážná nehoda, kdy na se na raketoplán zřítila střecha hangáru a pohřbila pod sebou 8 lidí.
_1.JPEG "MASTER SGT. DAVE CASEY / Public Domain / Wikimedia Commons")
Zdroj: www.britannica.com, nss.org, airandspace.si.edu
Tagy