Autor fotografie: By erwinlux - Private collection; apparently a crop of this image at Flickr, CC BY-SA 3.0|Popisek: Mmudžahedíni v Kunaru
Bitva o Kopec 3234 je dodnes považována v Rusku za hrdinský čin 9. čety 345. výsadkového pluku. Odehrála se během poslední velké sovětské ofenzivy nazvané Operace Magistrála.
Město Khost bylo osm let obležené silami mudžahedínů, koordinovaných pákistánskými tajnými složkami. Zásobování sovětské posádky probíhalo letecky díky letišti. Operace Magistrála byla úspěšným sovětským pokusem o uvolnění obležené posádky. Dálnice mezi městy Gardez a Khost se stala noční můrou Sovětů – na tzv. dálnici smrti Afghánci udeřili jako duchové z kopců okolo dálnice, využívajíce amerických raket Stinger dodávaných CIA, které likvidovaly obrněné vrtulníky chránící konvoje a pozemní jednotky tak zůstávaly bez podpory.
Aby zmátli mudžahedíny, sovětské velení vyslalo do oblasti transportní letoun, který vypadal, že nese výsadkáře, a vysoko nad ním letělo výzvědné letadlo fotografující oblast. Z transportního letounu byly vyhozeny figuríny oblečené jako výsadkáři, a když Afghánci začali střílet na domnělé sovětské vojáky, sovětské dělostřelectvo zahájilo devastující palbu. První krok k osvobození města Khost a první fázi Operace Magistrála měli Sověti za sebou.
7. ledna 1988 bylo 39 příslušníků 9. čety 345. výsadkového pluku vysazeno na kopec 3234, který se měl za nedlouho stát jedním z nejslavnějších symbolů sovětského válečného úsilí. Úkolem Sovětů bylo zajistit perimetr a udržet pozice, ze kterých mohli pozorovat a ovládat velkou část dálnice, která se táhla pod nimi do obleženého města. Těchto 39 statečných bylo vysazeno v oblasti nechvalně známého Jalaluddina Haqqani, jehož jednotky byly známé svou krutostí a Haqqani byl hlavním spojencem pákistánské tajné služby.
Když Sověti ustanovili ochranný perimetr, mudžahedíni na veterány bránící kopec zaútočili. Mudžahedíni zaútočili nejprve minomety, RPG, Stingery a dalšími těžkými zbraněmi. Pak se do útoku vrhla pěchota a na kopec postupovalo ze dvou směrů asi 200-250 vojáků a z jejich postupu bylo jasné, že se nejedná o místní vesničany, ale o Haqqaniho jednotky vyškolené Pákistánem. Během následné bitvy byla sovětská jednotka v neustálé komunikaci s velením a dostala všechno, co mohlo velení 40. armády nabídnout z hlediska podpory. Dělostřeleckou podporu, munici a vrtulníky na evakuace zraněných.
Sovětští specnaz odrazili 12 útoků na Kopec 3234. Boj skončil na úsvitu následujícího dne, kdy se vyčerpané jednotky mudžahedínů rozhodly ustoupit. Po bitvě byly nalezeny spousty padlých mudžahedínů oblečených do černožlutohnědých pruhovaných uniforem, což znamenalo, že do útoku na Sověty se přímo zapojily pákistánské jednotky SSG. Za těchto okolností byly sovětské ztráty nízké, padlo jen 6 z 39 mužů a 28 bylo zraněno. Dva z padlých vojáků byli posmrtně vyznamenáni Zlatou hvězdou hrdiny Sovětského svazu, a všichni muži obdrželi další vyznamenání.
Ztráty mudžahedínů byly podle sovětských zdrojů okolo 200 mrtvých a zraněných. Po vyšetřování a zajištění důkazů o zapojení Pákistánu do konfliktu se Sovětský svaz odvolal v OSN, ale toto obvinění zůstalo z velké části bez povšimnutí. Vztahy mezi dvěma zeměmi se během války rychle zhoršily a po bitvě o Kopec 3234 dosáhly nejnižší úrovně.
Zdroj: War History online, voennoedelo.com