Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Krakov
Sovětský špion Alexej Botjan zabránil tomu, aby byl polský Krakov zničen ustupujícími nacisty. Nicméně jeho čin je některými historiky dodnes zpochybňován.
Botjan se narodil v roce 1917 v zemědělské rodině na území Polska, které se stalo později součástí Běloruska. Pracoval krátkou dobu jako učitel, nicméně mu byla později učiněna Sověty nabídka, aby se ,,vyučil" špionem. Vzhledem k tomu, že prodělal bojovou zkušenost, navíc ovládal mistrně polštinu, jeho služby byly velmi žádané. Botjan strávil téměř celou Velkou vlasteneckou válku, tedy vojenský konflikt v letech 1941-1945, kterou vedl Sovětský svaz s Německem, za nepřátelskými liniemi, nicméně se účastnil některých válečných operací, jako například obrany Moskvy.
V roce 1943 pak stál v čele diverzní operace v ukrajinském městě Ovruč, kde bylo zlikvidováno 80 nacistických důstojníků. Bez zajímavosti není ani fakt, že Botjan operoval se svou skupinou na území okupovaného Československa. Po válce, od roku 1947, pak působil již v osvobozeném Československu jako tajný agent.
Botjanův odvážný kousek přišel v době, kdy byl odeslán v závěru války do Polska, kde měl za úkol usnadnit postup sovětských vojsk. V této souvislosti je dobré si připomenout, že do polských měst - Krakova či Varšavy - nastoupili horliví zástupci tajné policie NKVD, kteří si přímo namístě vyřizovali účty s představiteli Varšavského povstání, které, pokud nebyli ihned zabiti, čekala nemilosrdná deportace do sovětských gulagů.
Do Krakova vstoupila Rudá armáda v čele s maršálem Koněvem 18. ledna 1945. Nechybělo však málo, aby sovětské jednotky vstoupily do ruin a ne do města, které bylo na rozdíl od ostatních v zachovalém stavu. Němci totiž měli malý zájem na tom ,,konvenčně" bránit město, tím spíš, když věděli, že budou pravděpodobně obklíčeni přesilou sovětských jednotek.
A zde nadešla rozhodná chvíle právě pro Botjana. Ten se dozvěděl, že němečtí vojáci shromažďují velké množství munice a výbušnin ve starém hradě ve městě Nowy Sącz blízko Krakova. Cílem bylo zničit krakovské mosty, další místa infrastruktury a přehradu, což mělo způsobit masivní záplavy, a přinejmenším zpomalit průchod Rudé armády městem, v lepším případě vnést chaos do jejích řad.
Botjan jednal na vlastní pěst, když osobně přesvědčil německého důstojníka na hradě ve zmíněném městě Nowy Sącz, aby ,,změnil stranu" a asistoval ve zmaření plánu, kdy měl být zničen Krakov. Botjan měl velké štěstí v tom, že důstojník byl etnický Polák, a tak na plán přistoupil.
Botjan již mnohem později vzpomínal, že dal německému důstojníkovi minu, a ten nařídil svému podřízenému, aby šel do skladu, kde byly připraveny trhaviny a munice k plánu zničení Krakova, a minu zde použil. 18. ledna 1945 byly hradní stěny rozmetány silnou explozí, která zároveň navždy pohřbila několik stovek německých vojáků. Pohřben byl s nimi i plán na zdemolování Krakova.
Botjanovi se za jeho čin dostala řada poct a respektu. Špion, zpravodajec a ,,zachránce Krakova" umírá 13. února 2020 v požehnaném věku 103 let. Ruský prezident Vladimir Putin mu tehdy kondoloval a prohlásil, že byl mimořádnou osobností.
Variace na hrdinský příběh nakonec trochu jinak?
Někteří historikové však Botjanův čin zpochybňují a poukazují na to, že vše bylo poněkud jinak. Například známý a respektovaný historik Mark Kramer míní, že neexistují důkazy o tom, že by Němci chtěli zničit přehradu a zaplavit Krakov. Kramer dále tvrdí v souvislosti s ,,Botjanovým případem", že Němci měli k dispozici velké množství výbušnin v samotném Krakově a nemuseli se tedy spoléhat při plánovaném zničení města jen na to, co měli na hradě ve městě Nowy Sącz. Podle Kramera tvrzení, že Botjan sám zachránil Krakov, je absurdní.
Polský historik Paweł Machcewicz se domnívá, že Krakov nebyl zachráněn podle oficiální verze Botjanem, ale rychlostí, kterou postupovaly sovětské jednotky a následnou kapitulací Němců. Němci, pokračuje Machcewicz, sice měli plán na zničení mnoha budov a důležitých uzlů infrastruktury výbušninami, nicméně neměli dostatek času to udělat.
Takže je Botjan opravdu hrdinou, nebo je příběh notně přikrášlený, aby lépe ,,vypadal" v historických učebnicích?
Zdroj: Russia Beyond