Tank T-111 byl debaklem předválečné sovětské konstrukční školy

Tank T-111 byl debaklem předválečné sovětské konstrukční školy
Popisek: T-111
21 / 02 / 2019, 13:00

V první polovině třicátých let probíhal v leningradském závodu číslo 185 vývoj nástupce tanku T-26. Vedoucí zdejší zkušební konstrukční kanceláře, S. A. Ginzburg, věřil, že u nového tanku je třeba soustředit se ani ne tak na rychlost, ale zejména na sílu pancíře. Více o tomto tanku v dalším díle Oceloví giganti 21. díl T-111 (T-46-5).

Na vývoji nového stroje se podílel také později slavný konstruktér M. I. Koškin. Z pramenů není zřejmé, zda byl u zrodu nového tanku od počátku nebo se přidal až později, každopádně ale i on jistě podpořil myšlenku silnějšího pancéřování na úkor vysoké rychlosti.

Práce na novém tanku byly v leningradském závodu č. 185 zahájeny v roce 1936 a v dubnu 1938 spatřil světlo světa první prototyp. Nový obrněnec bývá označován hned dvěma indexy, T-111 a T-46-5.

psali jsme: Americký tank s jaderným pohonem Chrysler TV-8

Trup tanku byl tvořen ocelovými deskami pro jejichž spojování bylo využito technologie obloukového svařování, na některých spojích však byla použita starší metoda nýtování. Věž tanku byla odlévaná. Čelní stěna trupu a kabiny byla silná plných 60 mm, což bylo na svou dobu skutečně enormní pancéřování. Ostatní stěny trupu byly silné 20 mm, dno a strop možná ještě méně.  Stěny věže byly pravděpodobně silné 50 až 60 mm. Podle postřelovacích testů, které proběhly v létě 1938, dokázalo čelo trupu odolat palbě z protitankových zbraní ráže 37 i 45 mm z jakékoliv vzdálenosti.

Posádku tanku tvořili tři muži. Již zmíněný řidič seděl jako jediný v trupu. Nabíječ a střelec, který pravděpodobně zároveň fungoval jako velitel, měli svá stanoviště ve věži.

psali jsme: Video: Císařský gigant, německý tank A7V

Příliš slabá pohonná jednotka ovšem byla jen částí problému, který vznikl díky neočekávaně vysoké hmotnosti. Tou druhou bylo převodové ústrojí, které bylo rovněž koncipováno pro lehčí stroj a bylo tedy u prototypu silně přetěžováno a mělo sklon k poruchovosti. Maximální rychlost prototypu činila 30 km/h což znamenalo nulový pokrok oproti staršímu T-26.

Konstruktéři nakonec ani nedostali šanci nedostatky tanku napravit. Projekt tanku byl, pravděpodobně roku 1939, oficiálně zrušen a práce ukončeny. Sovětští armádní činitelé se rozhodli dát přednost jiným slibnějším projektům,  jako byl tank T-126 SP.

Více na videu G_J_Rasputina 

FB: //www.facebook.com/G.J.Rasputin/

Tagy článku

-->