Sovětští vojáci v italských službách - příběhy nezdolné odvahy a bojovného srdce

Sovětští vojáci v italských službách - příběhy nezdolné odvahy a bojovného srdce
Autor fotografie: RIA Novosti archive / Alpert / CC-BY-SA 3.0|Popisek: Sovětští vojáci (ilustrační obrázek)
10 / 01 / 2022, 13:00

Není jistě bez zajímavosti, že ve druhé světové válce bojovalo přes 5 000 vojáků v Itálii, kde byli velmi ceněni. To je i případ Fjodora Poletajeva či Pore Mosulišviliho a daších, kteří prokázali v italských službách svou houževnatost, statečnost a srdce bojovníků.

Odhadem přes 5 000 sovětských vojáků bojovalo v Itálii během druhé světové války a mnozí z nich byli také Italy dekorováni pro jejich statečnost a odhodlanost v boji. A jací sovětští vojáci se na Apeninském poloostrově například vyznamenali?

V červenci 1942 během bojů na řece Don byl Fjodor Poletajev z 28. gardového dělostřeleckého pluku zraněn a zajat německými jednotkami. Zdálo se, že pro něho boje skončily, ale opak byl pravdou. Poletajeva převáželi do různých zajateckých táborů ve střední a jižní Evropě, z jednoho z nich dokázal Poletajev utéct, ale byl znovu zajištěn.

Nakonec sovětský seržant skončil v italském městě Tortona. Houževnatý Poletajev však dokázal opět utéct a spojit síly s italským odbojem, Garibaldiho brigádou. Poletajev pak svedl líté boje s Němci v mnoha střetnutích a zde prokázal mimořádnou statečnost, pro kterou jej jeho italští spolubojovníci obdivovali. Poletajev se zúčastnil poslední bitvy na počátku února 1945 a znovu ukázal své schopnosti a srdce bojovníka. Italové mu jeho služby nezapoměli a po válce byl vyznamenán Zlatou medaili za vojenskou statečnost, a to zcela po právu.

Seržant Pore Mosulišvili byl dalším sovětským vojákem, který se vydal po italském dobrodružství. Pojily ho podobné osudy jako Poletajeva. Mosulišvili byl zajat v roce 1944 Němci, převezen nejprve do Polska, následně do Itálie. Mosulišvili měl však pramalý zájem na tom sloužit nepříteli a v září stejného roku svým věznitelům uprchl, připojil se k italské partyzánské jednotce, která operovala v oblasti Piemontu.

A i Mosulišvili se Italům skutečně ,,vyplatil", což prokázal v 118. partyzánské brigádě, kde byl přidělen k ruce veliteli této jednotky. Sovětský voják v italských službách prováděl úspěšně i diverzní akce. Jenže v prosinci 1944 spadla klec, když byla partyzánská jednotka včetně Mosušviliho obklíčena Němci v jedné vesnici. Němci si připravili pro svého nepřítele nabídku - slíbili, že ušetří vojáky, pokud se jejich velitel sám dobrovolně vzdá. Velitel věděl, že pokud se tak učiní, stejně neujde svému osudu.

Pak ovšem nečekaně zasáhl Mosulišvili, který oznámil Němcům, že je to on, koho chtějí, vytáhl svou zbraň a prostřelil si k překvapení všech hlavu. Za svou oběť si vysloužil stejně jako Poletajev Zlatou medailí za vojenskou statečnost.

Jiný sovětský voják Daniil Avdějev sám projevil neobvyklou iniciativu v Itálii bojovat. Předtím v roce 1944 spolu s několika kamarády utekl ze zajetí Francie do neutrálního Švýcarska. Jenže Avdějev nehodlal využít švýcarské pohostinosti a rozhodl se připojit z vlastní vůle k italským partyzánům.

V květnu 1944 se ve městě Friuli stává součástí pluku Matteotti a stejně jako Mosulišvili a Poletajev prokázal své vynikající vojenské kvality, doplněné navíc dobrou znalostí italštiny. To vše mu umožnilo posléze stanout v čele vlastního partyzánského pluku pojmenovaného po sovětském diktátorovi Stalinovi.

Avdějev si svého výsadního postavení moc dlouho neužil. V listopadu 1944 byl zabit v boji nepřítelem, za svou odvahu a nasazení si rovněž vysloužil Zlatou medaili za vojenskou statečnost.

Sovětských vojáků, kteří bojovali v italských službách, bylo mnohem více, trojice, o níž jsme hovořili, si vysloužila za svou statečnost válečné ostruhy a Italové si jejich služeb vysoce cenili.

 

Zdroj: Russia Beyond

Tagy článku